Bezmála každý desátý obyvatel České republiky se potýká s exekucí. Přestože se počet lidí v exekučním řízení meziročně snížil o více než čtyřicet tisíc, stále se jich v něm nachází přes osm set dvacet tisíc. Jedinou cestou z jinak neřešitelných dluhových pastí představuje vstup do oddlužení. Mapa osobních bankrotů, nový datový projekt autora Mapy exekucí a ředitele Institutu prevence a řešení předlužení Radka Hábla, však ukazuje, že jej využívá pouze sedmina exekuovaných osob. Ke konci loňského roku bylo v osobním bankrotu sto čtrnáct tisíc lidí.

„Stejně jako jsme vizualizovali problém předlužení v podobě projektu Mapy exekucí, chceme i nyní veřejnosti a politikům nabídnout podrobné informace o osobních bankrotech a prostřednictvím analýz zhodnotit efekt změn, jež přinese schválená novela insolvenčního zákona zmírňující podmínky pro vstup do oddlužení,“ vysvětlil Hábl s tím, že projekt má dále ambici poukazovat na aktivity pochybných oddlužovacích agentur, které v rozporu s platnými právními předpisy zneužívají tíživé sociální situace dlužníků.

Podle Hábla bude třeba sledovat, zda se dnes rozevřené nůžky mezi počtem osobních bankrotů a počtem exekucí začnou uzavírat. „Každý rok je zahajováno v průměru přes pět set tisíc exekucí, ale jen dvacet tisíc insolvenčních řízení. Brzy uvidíme, zda byl zákon dobře nastaven, zda je s to splnit očekávání,“ uvedl. A dodal, že aktualizace Mapy osobních bankrotů má probíhat jednou za čtvrtletí a základní informace budou zpřesňovány každý měsíc.

Za hlavní překážku pro vstup do osobního bankrotu pracovník Člověka v tísni Daniel Hůle označil ustanovení insolvenčního zákona, podle něhož bude dlužník oddlužen, splatí-li během pěti let třicet procent dluhů, případně bude-li o jejich splacení usilovat, přičemž míru úsilí vyhodnotí insolvenční soud. Část odborné veřejnosti nicméně říká, že právní konstrukce umožňuje i takový výklad, podle něhož je pro oddlužení nutné splatit třicet procent dluhů vždy. A varuje, že není zřejmé, jak budou „úsilí“ soudy posuzovat.

Druhou výraznou komplikací je pak podmínka minimální splátky, jež stanovuje, že do oddlužení budou moci vstoupit pouze ti, kteří prokáží schopnost hradit nejen náklady insolvenčního řízení ve výši 1089 korun měsíčně, ale i stejně vysoké částky věřitelům. Oddlužení se proto stane především pro nejohroženější skupiny — důchodce nebo samoživitelky — prakticky nepřístupným. „V neposlední řadě jistý problém představuje i placení výživného, které je nově přednostní pohledávkou. To však považuji za správné rozhodnutí,“ dodal Hůle.

Oddlužovací agentury a nová evropská směrnice

O pochybných oddlužovacích agenturách coby novém a sílícím fenoménu hovořil i místopředseda Krajského soudu v Českých Budějovicích Zdeněk Strnad. Ačkoli insolvenční zákon jasně stanovuje, že zpracování insolvenčního návrhu musejí neziskové nabízet zdarma a právníci či notáři za regulovanou cenu čtyř tisíc korun, stále v České republice působí nemálo společností, které si říkají o násobně vyšší částky.

„Tyto agentury navíc lidem často poradí špatně, nebo jim dají mylné informace. Mnohdy je nutí lhát, zamlčovat podstatné informace a nepřiznávat vlastní majetek. Tím ale situaci dlužníků pouze zhorší, zejména před soudem,“ varoval Strnad. „Ministerstvo spravedlnosti se sice snaží zmíněné aktivity potírat, ale prozatím mnoho sankcí neudělilo a když, tak pouze v nízké výši,“ uzavřel.

Na otázku Deníku Referendum, zda by i s ohledem na částky, které si za „dluhové poradenství“ agentury účtují, nebylo vhodné sankce s horní hranicí pět set tisíc korun v zákoně navýšit, odpověděl poslanec Jan Farský (STAN), že by takovou úpravu podpořil. „Pokud si ,šmejdi' na jednom člověku vydělají třeba padesát tisíc korun, tak je pokuta pět set tisíc málo,“ řekl.

Místopředseda hnutí STAN současně avizoval, že v horizontu několika měsíců předloží Sněmovně další novelu insolvenčního zákona, jejímž cílem bude zrušení stávající podmínky splacení alespoň třiceti procent dlužné částky během pěti let, která mnohé od osobního bankrotu odrazuje. „Díky Mapě osobních bankrotů budeme mít data a navíc vstoupí v obecnou platnost nová evropská směrnice, jež výrazně zmírňuje oddlužení pro drobné podnikatele. Bude proto těžko obhajitelné, aby pro živnostníky platila jiná pravidla než pro obyčejné lidi,“ shrnul.

Zmíněnou směrnici, jež nestanovuje žádný procentní limit, kolik mají firmy během tří let ze svých dluhů zaplatit, schválil Evropský parlament na konci března. Členské státy Evropské unie ji budou nuceny začlenit do svých právních řádů nejpozději do poloviny roku 2021. Bývalý ministr spravedlnosti Jan Kněžínek (nestr. za ANO) nicméně před záměrem sjednotit podmínky insolvence pro všechny dlužníky před několika týdny varoval. Nelze proto odhadnout, zda Farského iniciativa nenarazí na odpor vládní koalice, respektive politického hnutí ANO.