Mapa exekucí, která již několik let poskytuje ojedinělý přehled informací o vymáhaných dluzích napříč Českou republikou, se zatím nedočkala aktualizace za minulý rok. Hlavní poskytovatel dat, Exekutorská komora, totiž chce za své údaje devadesát tisíc korun, a dokonce také kontrolu nad tím, jak budou autoři projektu komunikovat s médii. Nezisková organizace Otevřená společnost, která Mapu exekucí provozuje, se proti požadavkům Komory odvolá k jejímu prezidentovi Vladimíru Plášilovi. V případě neúspěchu se může vydání dat domáhat soudně.

„V roce 2016 jsme se na Komoru obrátili s tím, že data, která doposud nikdo nezpracoval, rádi zanalyzujeme. Využili jsme práva na svobodý přístup k informacím. Exekutorská komora tehdy vyčíslila náklady exportu dat na 4 935 korun. Vloni po nás nechtěli uhradit nic. Letos, po změnách ve vedení Komory, si ovšem řekli o devadesát tisíc korun, přestože jsme požadovali stejné informace jako vloni,“ shrnul situaci autor a vedoucí projektu Radek Hábl.

Exekutoři se proti kritice ohradili. „Komora skutečně Otevřené společnosti data v roce 2016 poskytla, přičemž za poskytnutí požadovala úhradu mimořádně rozsáhlého vyhledání informací, zhruba 4 900 korun. Již tehdy byla ovšem Otevřená společnost informována, že skutečné náklady jsou několikanásobně vyšší. Komora většinu nákladů nesla sama a fakticky se tak podílela na vzniku Mapy exekucí. Současnou žádostí Otevřená společnost požaduje mnohem větší objem dat,“ uvedli v oficiálním vyjádření.

Komora dále tvrdí, že projekt, který mimo jiné poukazuje na výhody možného zavedení místní příslušnosti exekutorů či vstřícnějších podmínek oddlužení, dodané informace překrucuje. „Mapa exekucí data setrvale dezinterpretuje a vyvozuje z nich nesprávné a zcela zavádějící závěry, například ohledně míry zadluženosti v konkrétních regionech. Z tohoto důvodu nemůže Exekutorská komora vyloučit, že v budoucnu realizuje vlastní projekt,“ napsala.

Exekutorům je nepříjemné, že se exekuce staly tématem

Informace z Mapy exekucí užívají místní samosprávy, akademici i organizace zabývající se sociální inkluzí. „Projekt je zásadní a vedl k popularizaci tématu. Každý si díky němu může vyhledat, jak je na tom konkrétní město. Dává tak celé věci proporcionalitu a názornost. Kromě toho velmi pomohl v komunikaci například se starosty obcí a celkově v aktivizaci těch, pro které byly exekuce do té doby spíše abstraktní záležitostí,“ shrnul pro Deník Referendum význam Mapy exekucí Daniel Hůle z organizace Člověk v tísni.

Exekutorská komora podle něj není důvěryhodným správcem údajů. „Na informace byla Komora dříve velmi skoupá. V posledních letech spolupracovala a její data se s těmi v Mapě exekucí shodovala. Nyní je ale pro exekutory asi nepříjemné, že se o exekucích mluví jako o problému, jehož jsou součástí,“ řekl. Dodal, že je nepřijatelné, aby monopol na informace o závažném společenském tématu měla profesní organizace. Potřebná data tak totiž postrádají místní samosprávy i orgány výkonné moci.

Počet dlužníků a lidí v exekuci v České republice dlouhodobě roste. Podle dat Otevřené společnosti se nachází v nějakém druhu exekučního řízení 863 tisíc lidí včetně téměř šesti tisíc dětí. Částka vymáhaná věřiteli po fyzických osobách se dohromady pohybuje kolem 239 miliard korun. Na půl milionu dlužníků čelí třem a více exekucím současně. Převážná většina takových dluhů je přitom fakticky nevymahatelná, nesplatitelná a vede k sociální i další deprivaci.