Bydlení se stává čím dál nedostupnějším, a to nejen pro chudší část společnosti, ale i pro střední třídu. Bytová politika státu v zásadě neexistuje. A zákonodárci se místo řešení prohlubující se bytové krize raději věnují zpřísňování podmínek pro výplatu sociálních dávek. Může volebních úspěch koalice SPOLU a Pirátů se Starosty zvrátit neblahý trend posledních let? S jakými recepty na řešení zvyšující se nedostupnosti bydlení pracují jejich volební programy? A mohou skutečně přinést pozitivní změnu?

Podle nejnovější studie poradenské společnosti Deloitte byla v České republice dostupnost nového bydlení ve srovnání s úrovní odměňování druhá nejhorší ze dvaadvaceti sledovaných zemí, a to hned za Srbskem. Na pořízení nového bytu museli lidé letos vynaložit přes dvanáct průměrných hrubých ročních platů, tedy bezmála o jeden více než v loňském roce. Pro srovnání: v Holandsku, Itálii nebo sousedním Německu místním na koupi nového bytu postačovala toliko polovina — šest hrubých měsíčních platů.

Růst cen nemovitostí určených k bydlení samozřejmě netrápí jen Českou republiku, ale i ostatní členské státy Evropské unie, v nichž se za posledních deset let nákup nového bytu prodražil o zhruba třetinu. V naší zemi nicméně ceny stoupaly o poznání rychleji. Během minulé dekády vzrostly o bezmála pětasedmdesát, přičemž v hlavním městě dokonce o devadesát procent. Průměrná hrubá mzda se ovšem ve stejném období zvýšila toliko o pětačtyřicet procent, což znamená, že za růstem cen bydlení výrazně zaostávala.

Vedle rostoucích cen bydlení Českou republiku dlouhodobě sužuje i další závažný problém. Letošní Zpráva o vyloučení z bydlení uvádí, že bytovou nouzí trpí pětatřicet až dvaašedesát tisíc domácností, v nichž vyrůstá mezi dvaceti až jedenapadesáti tisíci dětmi. Dalších zhruba sto padesát tisíc rodin je ohroženo ztrátou střechy nad hlavou. A více než tři sta domácností je nuceno na bydlení vynakládat přes čtyřicet procent svých příjmů. Celkově se v jedné ze tří zmíněných situacích nachází takřka milion lidí.

Současně se do bytové nouze propadá stále více seniorů. Na ubytovnách jich žije přes pět a půl tisíce, což představuje asi pětinu všech domácností, které jsou nuceny využívat tuto substandardní formu bydlení. Zpráva dále upozorňuje, že významná část důchodců se s problémy s bydlením začíná potýkat právě až ve stáří, nejčastěji osamělé seniorky. Nejvíce domácností, jež ohrožuje bytová nouze, se — nikoliv překvapivě — nachází v největších městech, tedy vedle Prahy rovněž v Brně a Ostravě.

Chybějící bytová politika státu