Vláda Andreje Babiše (ANO) se rozhodla navýšit rozpočet Státního fondu rozvoje bydlení o 750 milionů korun. Většina částky je určena k posílení programu Výstavba, z něhož mohou obce financovat výstavbu nebo rekonstrukce dostupného bydlení. Celkově stát na tyto aktivity pro rok 2019 vyčlenil jednu miliardu korun. Ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (nestr. za ANO) říká, že dotační titul je nejvhodnější cestou, jak řešit kritickou situaci na trhu bydlení. Odborníci namítají, že Výstavba nemůže být alternativou zákona o sociálním bydlení, bez kterého se Česká republika neobejde.

Přestože se kabinet ve svém programovém prohlášení zavázal zákon připravit, legislativní plán prací na tento rok jej neobsahuje a premiér Babiš i ministryně Dostálová opakovaně prohlásili, že s jeho vypracováním nepočítají. Podle rezortu pro místní rozvoj by zákon nebyl s to adekvátně reagovat na místně odlišné problémy, proto se rozhodlo pro investiční podporu měst a obcí, které mají samy určit, jakou bytovou výstavbu budou preferovat. „Pokud bychom šli cestou zákona, tak s nedostatkem sociálního bydlení něco uděláme za čtyři roky,“ vysvětlila nedávno Dostálová.

Institut pro sociální inkluzi ovšem namítá, že samotný program Výstavba cestu z bytové krize nepředstavuje. Jeho ředitel Martin Šimáček opakovaně upozorňuje, že neblahou situaci může vyřešit leda komplexní systém sociálního bydlení, který bude spojen se sociální prací. Podobně hovoří i jeho kolegyně Alena Zieglerová, podle níž je pouze zákon s to zohlednit kolik má být v nově budovaných, případně rekonstruovaných domech bytů pronajímaných za rozumnou cenu, na kterou dosáhnou i sociálně slabší, a také vymezit cílovou skupinu.

Stejného názoru jsou i zástupci Platformy pro sociální bydlení, kteří se o vypracování zákona dlouhodobě zasazují. „Program Výstavba nevyřeší stoupající trend bezdomovectví a vyloučení z bydlení,“ řekl předseda organizace Štěpán Ripka s tím, že na nedostatky dotačního titulu upozornila i pravidelná zpráva Evropská komise. „Komise zvolenému řešení vytýká, že nepočítá s propojením bydlení a sociálních služeb,“ vysvětlil a odkázal na úspěšný brněnský projekt Rapid Re-Housing.

Zpráva Komise uvádí, že navzdory nízké míře chudoby není v České republice dostatek cenově dostupného a kvalitního sociálního bydlení. Všímá si rovněž narůstajícího zadlužení a bezdomovectví. „Kumulativní růst cen nemovitostí očištěných o inflaci od počátku roku 2015 ve výši třiadvaceti procent patří k nejvyššími v Evropské unii a předstihl růst reálných mezd o více než deset procent, což zhoršuje dostupnost bydlení,“ stojí v materiálu.

„Návrh zákona o sociálním bydlení, který měl stanovit kritéria způsobilosti a kvality pro přístup k sociálnímu nájemnímu bydlení, nebyl v roce 2018 přijat. Stávající právní předpisy neřeší uspokojivě nedostatek cenově dostupného a kvalitního sociálního bydlení ani jeho negativní sociální dopad a do roku 2023 není plánovaná žádná revize,“ konstatuje další část zprávy a výslovně uvádí, že program Výstavba není s to komplexní problémy bytové nouze uspokojivě vyřešit.

S přijetím zákona o sociálním bydlení počítalo v minulém volebním období i programové prohlášení kabinetu Bohuslava Sobotky. Přestože jen na sklonku roku 2016 tehdejší ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD) předložila, Poslanecká sněmovna jej — i kvůli rozmíškám v koalici — nestihla projednat a s říjnovými volbami spadl pod stůl. Podle výzkumu agentury Median z roku 2017 podporuje přijetí zákona o sociálním bydlení třiasedmdesát procent Čechů, a to z řad voličů levice i pravice.