Projekty dostupného bydlení se šíří republikou. Schází však centrální řešení

Jan Kašpárek

Místní projekty sociálního bydlení pod hlavičkou Housing First se šíří po České republice. Navzdory chybějícímu zákonu se města snaží zabydlovat osoby v bytové nouzi. Stále je ovšem zapotřebí systémová reforma.

Některé obce se snaží zachránit státem katastrofálně podceněnou situaci. Systémové řešení ale všem nadále schází. Foto Choices of Fort McMurray

Dosud průkopnický koncept Housing First (Bydlení především) se šíří republikou, ať již v rámci dotovaných programů či místních iniciativ. Sociální bydlení podporují evropské sociální fondy skrze projekt ministerstva práce a sociálních věcí. Rezort uvádí, že metodicky podpořil šestnáct obcí od ani ne tisícového Veselíčka po Brno v pomoci více než pěti stovkám domácností. Podle dostupných informací se nějakou formou zabydlování lidí v bytové nouzi zabývá napříč zemí dvacet obcí.

Když chcete pochopit, co se děje v domácí politice, stačí číst Deník Referendum. Podpořte nás!
×

Kromě finančně podporovaných projektů například v Brně či Českých Budějovicích se rozličné plány uvádějí do praxe i jinde, často za přispění Platformy pro sociální bydlení a jejích postupů. Do bytů se z azylových domů, ubytoven, nedůstojného bydlení či ulice dostaly řádově stovky lidí.

„Jednotlivé projekty realizují v obecních i soukromých bytech obce ve spolupráci s poskytovateli služeb, na některé jdou evropské peníze. Je zajímavé, že se jedná o malý boom a skokový nárůst oproti nule podobných projektů v roce 2015,“ podotkl předseda Platformy Štěpán Ripka pro Deník Referendum.

Prosociální bytovou politiku ve spolupráci s Platformou, občanskou organizací R-Mosty a Sociologickým ústavem Akademie věd vloni zavedla například Praha 10. Ta se snaží zpřístupnit pronájem obecních bytů lidem v tísni. Vsází na odborné zázemí i provázání zabydlovacích snah se sociální prací a včasným řešením případných dluhů na nájemném.

Městská část uvádí, že se jí od roku 2018 snížil počet dlužníků s nezaplacenou sumou nad deset tisíc korun zhruba o pětinu. Nové byty přitom směřují převážně k lidem v tíživé sociální situaci.

„Úplně jsme změnili celkovou strategii. Dřívější princip losování jsme nahradili bodovacím systémem, v němž jsou zvýhodňováni lidé s komplexními problémy v závažné bytové nouzi. Ti dříve vůbec neměli šanci na byt dosáhnout,“ shrnul novinky místostarosta městské části Petr Beneš (Piráti). Pokrok konstatuje i zpráva Matěje Hona, poradce pro ukončování bezdomovectví z Platformy.

Zabydlovací program si pochvaluje i Jihlava, jíž se v rámci testovacího provozu Housing First podařilo zbavit bytové nouze dvanáct domácností. Město se pod vedením primátorky Karolíny Koubové (nestr. za STAN) snaží nejen shánět bydlení, ale také poskytovat poradenství rodinám v nevyhovujících bytech či těm, kterým hrozí, že se náhle ocitnou na ulici.

Jihlava před časem zařídila spolu se sociálními pracovníky, neziskovými organizacemi a vlastníky bytů bydlení i čtyřem rodinám s celkem čtrnácti dětmi. To doplňuje posilováním terénních programů či působností asistentů prevence kriminality. Koubová uvádí, že pokud města nechtějí investovat do řešení bytové nouze a sociálního vyloučení, čeká je ještě nákladnější řešení důsledků.

Zabydluje i bezdoplatkový sever

Jinde se ale radnice i sociální pracovníci potýkají se složitou situací města, sociálním vyloučením či zónami bez doplatku na bydlení. Příkladem nesnadného prostředí je Most: město, jež v minulosti podle mnohých ukvapeně zprivatizovalo bytový fond, zavedlo sociálně-represivní opatření a zahrnuje množství segregovaných oblastí v čele s Chanovem.

Housing First v Mostě původně zabydlel sedmnáct domácností, byt si jich udrželo deset. „Průměrná doba jejich bydlení je v tuto chvílí devětadvacet měsíců. Všechny domácnosti jsou v pravidelném kontaktu se sociálními pracovníky, kteří jim pomáhají udržet stabilitu v bydlení a všichni bydlí bez zásadních potíží,“ sdělila Deníku Referendum tisková mluvčí mosteckého magistrátu Klára Vydrová.

Dále podotkla, že na úvodní projekt, jež oficiálně skončil spolu s rokem 2019, navazuje další. Mluvčí uvedla, že „se zaměřuje na osoby nejohroženější v oblasti bydlení, tj. na osoby žijící na ulici, přebývající na noclehárně, v azylovém domě či na ubytovně.“ Dvě domácnosti se již podařilo umístit v soukromých bytech.

Nad rámec zabydlování město před týdnem spustilo Kontaktní centrum pro bydlení. Vydrová vysvětlila, že Centrum poslouží jako informační rozcestník pro pomoc lidem v bytové nouzi, ale i k poskytování konzultací o navázaných službách či obecně bytové problematice. Za první týden nová služba poradila osmi lidem.

Komplikace: bezdoplatkové zóny, pandemie i systém

Most kvůli sociálním opatřením vloni koupil několik bytů od soukromých majitelů. Na druhou stranu se snaží nájemníky obecně označované za „problémové“ vytlačovat a kvůli snaze „řešit“ situaci Chanova výstavbou kontejnerových „Čunkodomků“ přišel o spolupráci Agentury pro sociální začleňování. Město navíc pokrylo většinu území bezdoplatkovými zónami.

Na ty nyní naráží Housing First. „Pracujeme s osobami v bytové nouzi. Ty jsou velice často zároveň ve finanční nouzi, a jsou tedy závislé (minimálně na začátku) na pomoci z dávkového systému, zpravidla na doplatku na bydlení. Ten však v zóně nedostanou. Vzhledem k tomu, že jsou bezdoplatkové zóny v Mostě nastaveny velice široce, je zabydlování takových osob velmi komplikované,“ konstatovala i sama mostecká tisková mluvčí Vydrová.

Jinde do pokusů se sociálním bydlením vpadl nouzový stav. „K 1. dubnu, kdy první klienti podepsali nájemní smlouvy, jsme zabydleli dva jednotlivce a jednu vícepočetnou rodinu. Celkem jsou to tři byty, všechny od města: dvakrát garsonka a byt 3+1,“ shrnula před časem situaci v Českých Budějovicích sociální pracovnice Nikola Machová s tím, že pandemie proces o několik týdnů zpomalila.

Štěpán Ripka za obecný problém označuje nedostupnost vhodných bytů. Města a obce mnohdy zprivatizovaly bytové fondy, případně nemají žádné vhodné nemovitosti aktuálně k dispozici. „Druhou překážkou je, že koncept [Housing First] nebyl rozšířen, to teprve postupně napravujeme. Poskytovatelé se ale učí a chtějí to dělat,“ řekl předseda Platformy pro sociální začleňování Deníku Referendum.

Dílčí pokroky pomohou, systémové řešení ale stále chybí

Podle Platformy se na území České republiky nachází ve stavu bytové nouze na osmdesát tisíc lidí — ať už v nevhodných podmínkách, azylových domech, ubytovnách či zcela bez střechy nad hlavou. Odborníci dlouhodobě uvádějí, že stát závažnost situace podceňuje. Vláda se sice v programovém prohlášení zavázala připravit zákon o sociálním bydlení, začátkem loňského roku ale přiznala, že tak neučiní.

Zástupných opatření je celá řada. Jedná se jak o dílčí úpravy zabývající se sociálním začleňováním, jež ředitel Institutu pro sociální inkluzi Martin Šimáček vloni označil za výsměch složitým problémům, tak například programy na podporu výstavby nových bytů. Zákon o sociálním bydlení nenahrazují. Ten by přitom již v roce 2017 podle průzkumu agentury Median uvítaly skoro tři čtvrtiny Čechů napříč politickým spektrem.

Starostka Prahy 10 a předsedkyně senátního podvýboru pro bydlení Renata Chmelová (VLASTA / v Senátu za KDU-ČSL, Piráty, DPD a LES) v souvislosti se sociální bytovou politikou své čtvrti zdůrazňuje, že její úsilí zalepuje systémové nedostatky. „Stát v řešení sociálního a dostupného bydlení dlouhodobě selhává. Obcím pak nezbývá nic jiného než řešit situaci vlastními silami,“ uvedla v polovině července.

Ripka vysvětlil, že zlepšení situace brání i mezery ve fungování úřadů práce. „Stále se potkáváme s tím, že práce poboček není standardizovaná, což se promítá do délky řízení i zahlcenosti pracovníků,“ řekl s tím, že úřady v důsledku postrádají kapacity na patřičnou sociální práci. Situace by na druhou stranu mohla být ještě horší: především v případě dříve chystané nekoncepční reformy dávkového systému.

Jak stále ještě průkopnickému sociálnímu bydlení pomoci? Podle předsedy Platformy je na místě nastavení systému takzvaného garantovaného bydlení, kdy soukromému vlastníkovi bytu odpadají rizika spojená s ubytováním sociálně slabých tím, že mu patřičný garant ručí za případné ztráty. Ripka by ocenil i rozšíření takzvané mimořádné okamžité pomoci tak, aby ji šlo využívat na kauce, jež jsou nyní pro osoby v bytové nouzi značnou překážkou.

„A samozřejmě zákonná úprava,“ dovodil předseda Platformy. „Je tu řada situací, kdy se naprosto neúčelně vynakládají veřejné prostředky na sekundární náklady bezdomovectví, ať už ve zdravotnictví, veřejném pořádku, vězeňství či pobytových sociálních službách,“ zdůraznil s tím, že by utvoření veřejného institutu k řešení dostupného a důstojného bydlení celý systém zefektivnilo a v důsledku jej i učinilo hospodárnějším.

        Diskuse