Trestat bezdomovectví je absurdní. Žít na ulici si nikdo dobrovolně nevybírá
Magdalena OpletalováNávrhům senátora Hraby na významné finanční a personální posílení sociálních služeb pro lidi bez domova jde jen tleskat. Trestat bezdomovectví je ale absurdní. Dobrovolně na ulici není nikdo. Jediným skutečným řešením je dát lidem bydlení.
V minulých dnech vzbudil značnou pozornost veřejnosti návrh pana senátora Hraby (za ODS a TOP 09), který napsal, že začal pracovat na návrhu zákona, který by z bezdomovectví udělal trestný čin. Jedná se o návrh natolik překvapivý a v rozporu se všemi současnými trendy v oblastech sociální politiky, spravedlnosti, lidských práv, ale i školství, vězeňské péče a ekonomie, že každé vyjádření, které chce s tímto bizarním návrhem polemizovat, se musí obtížně prodírat houštinou mnohovrstevné směsi vzájemně protichůdných informací, které v jeho odůvodnění pan senátor navršil.
Návrh pana senátora je natolik překvapivý, až mě napadá, zda není geniální. V jediném vyjádření upozornit na tolik sociálních problémů je skutečně mimořádné. Pan senátor nejprve navrhuje, aby se lidem bez domova, kteří o to stojí, především pomohlo, a tudíž aby se posílily sociální služby jak finančně, tak personálně. To je výborný nápad. Sociální pracovníci se dlouhodobě potýkají s neadekvátně nízkým odměňováním a pracovní pozice ve službách se nedaří obsazovat, neboť mzdy jsou vesměs nedůstojné. Z ankety České asociace streetwork vyplynulo, že přes čtyřicet procent dotázaných sociálních pracovníků má hrubou mzdu pod hranicí třicet tisíc korun měsíčně. Záměru posílit sociální práci personálně i finančně by nešlo než tleskat.
Dalším návrhem pana senátora je, aby byl lidem bez domova vždy nabízen azylový dům. Výborná myšlenka, neb azylové domy v mnoha regionech nejsou dostatečně dostupné, a to především pro lidi se zdravotními komplikacemi, případně duševním onemocněním. Navýšení kapacit by pomohlo. Ovšem, i toto je jen řešení krátkodobé, neboť v azylovém domě lze setrvat nejdéle rok. Lze doufat, že po roce by byly připraveny vhodné bytové kapacity. Pokud by byly připraveny rovnou, tak by to bylo levnější a efektivnější. I tak je to ale užitečný plán.
Co se kriminalizace týče, tak z vyjádření pana senátora vyplývá, že jej ani on sám nemůže myslet vážně. Uvádí totiž, že chce kriminalizovat ty, kteří si vybrali bezdomovectví jako svůj životní styl. Žádná taková skupina u nás ale neexistuje. Ztráta bydlení je způsobována extrémní chudobou. Tímto návrhem tedy není nikdo ohrožen. Pan senátor si navíc je jistě vědom, že věznice jsou přeplněné a pobyt v nich daňové poplatníky nepřiměřeně zatěžuje.
V zemi, kde se problémy s bydlením týkají přibližně 1,6 milionu obyvatel a přímo v bytové nouzi žije přibližně 161 tisíc lidí, budí témata související s bydlením vždy značnou a zaslouženou pozornost. Tohoto návrhu se ale není třeba obávat. Je zcela nereálný.