Česká republika patří k zemím s nejviditelnějším bezdomovectvím v EU
Petr JedličkaV přepočtu na hlavu obsazujeme v posledních letech přední místa většiny evropských statistik, jež se k bezdomovectví váží. Za hlavní příčiny bývají označovány nedostatečná prevence a nedostupnost sociálního bydlení.
Česká republika patří v rámci EU k zemím s nejviditelnějším bezdomovectvím. Ukazují to souhrnné statistiky a různá vnitroevropská srovnání. I když v absolutních počtech nedostihuje ČR nejlidnatější státy, v přepočtu na hlavu je často překonává. Dle posledního tematického přehledu OECD u nás připadá na deset tisíc obyvatel 28,4 lidí bez jisté střechy nad hlavou. Více v EU má přitom jen Francie — 30,7. V počtu lidí žijících přímo na ulici pak ČR s úrovní 8,6 na deset tisíc obyvatel překonává úplně všechny.
„Lidí bez domova přibývá v posledních letech v celé Evropě (...) a to pod vlivem migrace, inflace a zdražování nájmů i růstu nedostupnosti bydlení celkově (...) Velké rozdíly jsou ale v tom, jak se jednotlivé země snaží k trendu přistupovat,“ píše italský deník Il Sole 24 Ore.
Největších pokroků v tlumení bezdomovectví dosahují dle odborné shody skandinávské země a jimi inspirované Rakousko. Zvláště účinný se ukazuje přístup Housing First (Nejdřív bydlení) postavený na tom, že je lidem bez domova třeba nejprve zajistit stabilní a pouze jim vyhrazené zázemí, než se od nich začne vyžadovat plnění nějakých zásluhových kritérií pro příslušnou pomoc, například stálé zaměstnání.
Avšak i když má tento přístup prokazatelně dobré výsledky — lidé se stálou střechou nad hlavou se odrážejí ode dna daleko lépe a daleko méně často padají zpět než u jiných přístupů — , žádá si podstatné rozpočtové investice a také politickou odvahu, neboť automaticky nemívá podporu většinové společnosti.
V České republice funguje Housing First zatím spíše jen v testovacím režimu, a to přibližně ve dvou destítkách obcí. Výhledově pomoci by mohl letos přijatý zákon o podpoře bydlení, byť jeho finální podoba je dosti redukovaná a opět předpokládá vstupní politické rozhodnutí na úrovni jednotlivých obcí. Zákon počítá konkrétně mimo jiné s garantováním nájmů subjektům, kteří pronajmou svoji nemovitost sociálně potřebným, či se zřizováním provázané sítě kontaktních míst, kam by se mohli lidé bez domova obracet o pomoc.
„Po víc než dvou dekádách se v České republice konečně dočkáme systémového zakotvení prověřených nástrojů k prevenci ztráty bydlení či jeho opětovného nalezení,“ uvedla k zákonu pro DR charitativní organizace Caritas.