Kolik lidí ještě musí zemřít, aby stát začal opravdu řešit bezdomovectví?

Petr Schovánek

Prověřená systémová opatření, jež by mohla omezit bezdomovectví, jsou k dispozici. Politici je však ignorují, a tak veškerá tíha pomoci lidem v nouzi leží jen na sociálních pracovnících a občanských organizacích. A lidé mezitím umírají.

Na vině není mráz samotný. Na vině je systém, který se nedokáže postarat o to, aby nejohroženější lidé v naší společnosti nemuseli bydlet na ulici. Foto Juandev, WmC

„V Brně zemřel v mrazivém počasí bezdomovec,“ píše se na webu Novinky.cz 6. ledna. „Na Teplicku zemřel v mrazivém počasí bezdomovec, příčinou mohlo být podchlazení,“ napsala ČTK 7. ledna. „Mrtvých kvůli mrazu přibývá. V Táboře zemřel bezdomovec přímo na ulici,“ píše se v článku z 8. ledna na serveru iDNES.cz. „V Teplicích si mrazy vyžádaly už dvě oběti,“ dočtete se na serveru Novinky.cz 8. ledna. „V Petrovicích uhořel v autě bezdomovec,“ napsal 8. ledna server PrahaIn.cz. „Ve Strakonicích našli mrtvého muže. Šlo o bezdomovce,“ stojí v titulku článku Budějcké Drbny 9. ledna.

Se snižující se teplotou na teploměrech se zvyšuje četnost zpráv o tom, že další život člověka bez domova vyhasl kvůli mrazu. Za poslední týden takto zemřelo minimálně šest lidí. Jen o jednoho člověka méně než při povodních v roce 2024 a stejně jako při nejtragičtějším tornádu v novodobé historii naší země, které v roce 2021 zasáhlo jih Moravy.

Na vině ale není mráz samotný. Na vině je systém, který se nedokáže postarat o to, aby nejohroženější lidé v naší společnosti nemuseli bydlet na ulici. Data ukazují, že v bytové nouzi je dnes v České republice 161 000 lidí včetně 62 000 dětí. Právě tito lidé jsou nejohroženější tím, že skončí přímo na ulici a stanou se dalšími oběťmi mrazu, o kterých v zimních dnech čteme v médiích.

Česká republika se přitom v rámci Lisabonské deklarace Evropské platformy pro boj proti bezdomovectví zavázala, že bude pracovat na ukončení bezdomovectví do roku 2030. Potřebné kroky ke splnění tohoto cíle se ale bohužel nedějí.

Za poslední roky díky penězům z evropských fondů a aktivnímu zapojení desítek měst a občanských organizací získalo v rámci Housing First programů bydlení přes 2000 lidí, kteří by jinak byli v akutní bytové nouzi.

Počítalo se ale, že na tuto úspěšnou praxi naváže zákon o podpoře bydlení, který zavede systémové financování pro zabydlování, pozitivní motivací majitelů bytů získá byty pro nejohroženější lidi a ti si pak díky asistenci zvládnou bydlení udržet. To všechno měla doplnit kontaktní místa pro bydlení, na která se by se mohl obrátit kdokoliv, kdo má problém s bydlením. A takových lidí bohužel přibývá.

Výsledky programu Housing First v České republice. Grafika Ministerstvo práce a sociálních věcí

Hrozí osekání a odsunutí zákona

Nyní ale hrozí, že nová vláda oseká a posune platnost zákona o podpoře bydlení, který sice rozhodně není řešením všech problémů s bydlením, ale je zásadním prvním krokem. Pokud nová vláda shodí zákon ze stolu, dá tím jasně najevo, že téma bydlení nejohroženějších lidí je jí lhostejné.

Z praxe přitom víme, že všechny nástroje zákona o podpoře bydlení fungují dobře. V posledních letech se to ukázalo v řadě měst, kde díky projektům byla zavedena kontaktní místa pro bydlení nebo zabydlovací projekty. Naprostá většina lidí si bydlení zvládne udržet a garancemi motivovaní majitelé bytů byli ochotni své byty lidem v nouzi pronajmout.

Nejedná se tedy o nějaký teoretický návrh napsaný od stolu, ale funkční, v zahraniční i české praxi osvědčené řešení.

Chybí prevence i pomoc

Dostat se na ulici dnes není těžké. Zvyšující se nedostupnost bydlení a dalších životních potřeb, nárůst duševních onemocnění a další faktory mohou člověka dostat na ulici v podstatě ze dne na den. Dostat se z ulice je o poznání těžší.

I přes veškerou snahu sociálních služeb se bez bytů bezdomovectví prostě ukončovat nedá. Člověku na ulici nepomůže často ani upřímná snaha o zlepšení vlastní situace. Nemusíte být ani bez domova, abyste si mohli vyzkoušet, jak náročné je dnes na mnoha místech sehnat nájemní bydlení. Stačí, když máte více dětí, psa nebo jste Rom či Romka.

V České republice navíc dlouhodobě akutně chybí systém prevence ztráty bydlení, který by včas a pohotově pomáhal lidem ohroženým ztrátou bydlení. Revize dávkového systému situaci pro některé lidi bohužel výrazně zhoršila.

Je potřeba, aby zákon o podpoře bydlení začal fungovat a aby ho nová vláda naopak posílila. Jen tak může skutečně pomáhat všem ohroženým domácnostem. Stát by se také měl začít cíleně zaměřovat na prevenci ztráty bydlení, aby lidé nekončili na ulici třeba jenom kvůli krátkodobému výpadku příjmu.

Je potřeba opravit revizi dávkového systému, která některé lidi dostane do ještě náročnější životní situace. A je potřeba začít zabydlovací programy aktivně financovat i jinak než jenom z evropských fondů. Jinak budeme pokaždé, když klesnou teploty, v médiích číst, kolik lidí v noci zemřelo.

Rád bych poděkoval všem organizacím a občanům, kteří lidem bez domova pomáhají přímo. Pomáhají jim, aby měli co jíst a pít, aby měli kde přenocovat, kde se umýt a se sto dalšími věcmi. Děkuji také všem, kdo pomáhají zabydlovat lidi z bytové nouze do standardního bydlení. Bez vyčerpávající a velmi náročné práce sociálních pracovníků a pracovnic by se pravděpodobně celý náš systém už dávno zhroutil.

Jenže dokud nebudeme mít systémová řešení v podobě dostupného bydlení a podpory pro lidi bez domova, nebudou mít ani lidé v sociálních službách účinné nástroje, díky kterým by mohli lidem v nouzi pomoci dlouhodobě a skutečně účinně. To znamená najít důstojný domov.