Českou republiku navštívili v rámci konference o sociálním bydlení experti z Finska, Spojených států či Francie, aby představili způsoby, jak řešit bytovou nouzi. Inspirace osvědčenými nástroji by měla České republice pomoci dodržet závazek Evropské unii: vláda vloni přislíbila přemístit do roku 2020 šest tisíc domácností s dětmi z ubytoven do standardního bydlení. Neprosadila však zákon o sociálním bydlení, a proto musí spolu s obcemi hledat další cesty, jak situaci lidí bez domova řešit.

Konference pořádaná Platformou pro sociální bydlení a Agenturou pro sociální začleňování se zaměřila na přístup „Bydlení především“, který u nás v současné době testuje Brno, následované kupříkladu Libercem. Úspěšnost tohoto konceptu vyzdvihují sami zahraniční odborníci, podle nichž je nejefektivnějším i nejúspornějším řešením. Systematicky zabydlovat osoby v nouzi do bytů s podporou a včas předcházet vystěhování proto doporučují také českému státu.

Počet lidí ohrožených bytovou nouzí — nejen vlivem zvyšujících se cen nemovitostí —u nás totiž dlouhodobě roste. Osob, které ztratily střechu nad hlavou nebo žijí na ubytovnách a v azylových domech, je téměř dvě stě tisíc. Ve fondech Evropské unie přitom zůstávají na podporu bydlení dvě miliardy korun. Česká republika je jen musí začít efektivně čerpat.

K efektivnějšímu směřování evropských dotací a řešení bydlení osob v nouzi má sloužit publikace Evropská příručka Bydlení především, jejíž překlad byl na konferenci představen. Metodika v ní obsažená přináší osmdesáti procentní efektivitu řešení problému a snaží se o finanční úspory. Státní správě tak poskytuje potřebné rady, jak princip Bydlení především převést do praxe.

Také proto pozvali pořadatelé na konferenci politiky — s cílem inspirovat zkušenostmi ze zahraniční a diskutovat možná řešení. Přestože zaslali pozvánku všem čerstvě zvoleným poslancům a poslankyním, semináře s odborníky se jich účastnilo celkem osm. „Představili jsme základní osvětu problému ve světě. Pozitivní odezvou byla především snaha podílet se. Přítomní politici projevili zájem o problematiku už tím, že pozvání přijali, ačkoli jich bylo jen pár,“ zhodnotil účast pro Deník Referendum ředitel Platformy pro sociální bydlení Vít Lesák.

Od Finska až po Brno

Řadě států se daří problém bezdomovectví efektivně řešit, přestože se potýkaly s podobným trendem jako Česká republika. Úspěchy zaznamenává kupříkladu Finsko: změnilo svůj systém pomoci osobám v bytové nouzi, díky čemuž nyní ročně uspoří patnáct tisíc eur na osobu.

„Jako první věc musíte člověku s komplexními potřebami poskytnout trvalé bydlení, následně se otevírají lepší příležitosti řešit ostatní problémy. Uzavřeli jsme smlouvu s největšími městy na několik tisíc bytů a do téhož celku jsme začlenili služby v oblasti bydlení, sociální a zdravotní služby,“ popsal finský odborník Peter Fredriksson.

Řešení bezdomovectví podle něj tvoří tři pilíře. V prvním jde o poskytnutí bytů s adekvátní intenzivní podporou pro ty, kteří jsou nejvíce ohroženi. Druhou rovinu představuje podpora dostupného bydlení, které může využívat širší část populace. Dále je klíčovým prvkem systematická prevence bydlení, tedy zajištění toho, aby se zamezilo ztrátě bydlení a dluhové spirále.

„Například v Helsinkách funguje takzvaná Rada pro bydlení, která se zabývá opožděnými platbami obyvatel. Pokud se s platbou někdo zpozdí, Rada s lidmi tento problém řeší. Podobně to funguje v Americe,“ přiblížil Deníku Referendum Martin Špaček z Platformy pro sociální bydlení.

Řešení bytové nouze založené na podpoře dostupného bydlení s podporou kvalitní sociální služby zastává i Katherine Galeová, odborná konzultantka z USA. „Pokud pomůžeme lidem v bytové nouzi dostat se rychle do bydlení a napojíme je na podpůrné služby, kdy to potřebují, dokážeme být v ukončování bezdomovectví efektivnější, “ uvedla. Dále upozornila na nutnost své úsilí směřovat na lokální úrovni. Tu zdůraznil i Vít Lesák. „S poslanci jsme se bavili i o tom, že je potřeba, aby v této věci existovala jednoznačná dohoda, kontrakt mezi státem a obcemi — tak, aby obce byly motivovány a zároveň bylo jasné, co se po nich žádá,“ řekl Deníku Referendum.

Katherine Galeová se podílela také na návrhu zmíněného pilotního projektu Rychlého zabydlení rodin v Brně. Ten se v současné době pyšní úspěšností 96,8 procent. Celkem se do projektu zapojilo padesát rodin. Dosud byla třiceti z nich prodloužena nájemní smlouva, bydlení si tedy neudržela pouze jedna domácnost. Zbývající část ještě na lhůtu, kdy bude moci o prodloužení zažádat, čeká. „Kromě základního úkolu — kolik rodin je schopno si bydlení udržet — sledujeme i dopad bydlení na děti ve školách, na atmosféru rodiny nebo na návrat dětí z ústavu do stabilního bydlení,“ doplnil Lesák. Celkové závěry projektu budou jasné v příštím roce.