„Jen v roce 2024 zažila Evropa nárůst bezdomovectví o 43,8 procenta,“ uvádí článek italského Il Sole 24 Ore a odkazuje se na poslední zprávu FEANTSA, evropské federace organizací zabývajících se bezodomovectvím. Číslo působí senzačně. Ještě v roce 2023 evidovala FEANTSA v Evropě na 890 tisíc bezdomovců; nyní jde tedy o zvýšení na 1,2 milionu za jediný rok. Tyto údaje je ovšem třeba brát v kontextu — i když na faktu nárůstu bezdomovectví panuje mezi pozorovateli shoda, skokový charakter zvýšení z poslední doby je dán i rozšiřováním definice bezdomovectví a evidováním dalších kategorií dotčených lidí.

„Rozšiřování definice, způsob sčítání, citlivost na problém, politická vůle i robustnost sociálních služeb, to všechno hraje svou úlohu. Země, které bezdomovectví vytěsňují a neřeší, tak mohou paradoxně vykazovat jeho nižší rozšíření,“ píše k problému litevský deník Delfi.

FEANTSA se snaží prosazovat sjednocení evidenčních systémů, a to používáním společné typologie ETHOS. Právě ta definici bezdomovectví rozšířila z tradičního chápání do čtyř rámcových forem: život bez přístřeší (například spaní venku), život bez domova (dočasné ubytování v azylových domech či přístřešcích), nejisté bydlení (například hrozící výpověď z nájmu nebo domácí násilí) a nevyhovující bydlení (například neobyvatelné prostory nebo extrémní přeplněnost).

Česká republika tuto typologii dnes plně přejímá a dále rozpracovává do třiatřiceti podskupin. I proto dle řady pozorovatelů vykazuje tak velké rozšíření bezdomovectví — na rozdíl od států jako Rumunsko či Řecko má jev pečlivěji evidován.

Některé státy přitom i dnes sledují pouze tzv. ETHOS Light, což je zjednodušená verze definice, zahrnující jen viditelné formy bezdomovectví, zejména osoby žijící bez přístřeší, v nouzových ubytovnách nebo v zařízeních pro bezdomovce.

Další limitou statistiky bezdomovectví je výběr sčítacích metod, respektive nedostatečnost používaných sčítacích mixů. Kombinuje se zde fyzické sčítání v terénu, sběr dat od služeb, které s lidmi bez domova pracují, nebo využívání administrativních údajů ze zdravotnictví, sociální sféry či justice. Jak upozorňuje právě FEANTSA, většina metod dokáže zachytit pouze část populace bez domova. Lidé žijící například u příbuzných nebo v nepřístupných místech pak i v robustních statistikách chybějí.

Přesto má sčítání podle Davida Vebera, vedoucího Úseku humanitárních služeb Centra sociálních služeb Praha, stále smysl. „Každé sčítání se snaží populaci co nejpřesněji zachytit,“ uvedl pro Deník Referendum. Přes všechny své limity podle něj představuje nejdůležitější zdroj konkrétních údajů.

Podle Jana Třineckého z Armády spásy je problém hlavně v čase. „Ideálně bychom potřebovali na sčítání delší čas, zhruba čtrnáct dní. Velmi dobře fungovalo, když při sčítání chodil pracovník obce společně s naším terénním pracovníkem. Každý měl vlastní informace a zároveň se tím předešlo duplicitnímu započítání lidí,“ popsal pro DR Třinecký.

Samo Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR realizuje celostátní sčítání osob bez domova každé tři roky. Poslední výsledky jsou z roku 2022. „V tomto roce jsme v kategorii lidí bez střechy napočítali zhruba 12 tisíc osob. V azylových domech bylo přibližně šest tisíc lidí,“ uvedl pro DR mluvčí ministerstva Michal Dudáš.

Charity a na problém zamřené organizace uvádějí na základě vlastí evidence a odhadů výrazně vyšší čísla, a přestože se v konkrétních cifrách liší, všechny potvrzují růstový trend. „Dá se říci, že počet osob bez domova roste,“ potvrdil DR David Veber.

Základní příčinou zhoršování je podle odborníků často neúčinná prevence ztráty bydlení, nárůst nájmů a deformace trhu s bydlením tím, že je část nemovitostí pojímána primárně jako investice. Znepokojivý je také trend přibývajícího počtu domácností, které jsou přetížené výdaji na bydlení. Proto i ti, kteří ještě střechu nad hlavou mají, ji mohou velmi snadno ztratit.

Mezi další příčiny ztráty bydlení patří rozpad rodinných vztahů, domácí násilí, nezaměstnanost, dlouhodobá nemoc nebo duševní onemocnění. „Jak je patrné právě i z výsledků dosavadních sčítání, častým problémem těchto lidí bývají exekuce a dluhy,“ doplnil pro DR Michal Dudáš.