Lidé umírají na ulici. Řešení je snadné, stačí chtít

Jan Milota

Brněnská tragická smrt osmi lidí bez domova znovu otevřela diskusi o možnostech, jak v Brně i dalších městech zajistit bydlení lidem v nouzi. Řešení jsou poměrně snadná a finančně přístupná. Stačí politická vůle.

Život na ulici je jedním z největších nebezpečí, které je dnes možné ve střední Evropě zažít. Foto Arťom Leško, FB Nočležka

V noci ze třetího na čtvrtého května uhořelo osm lidí v unimobuňce kousek od autobusového nádraží v Brně. Velice pravděpodobně se jednalo o lidi bez domova, kteří objekt užívali jako přístřeší. Když začala buňka hořet, nebyli schopni najít v zakouřeném prostoru cestu ven. Jelikož byla stavba částečně zabezpečena proti vloupání, nemohli použít okna ani jiné otvory k útěku.

Tragická událost znovu připomněla, že život na ulici je jedním z největších nebezpečí, které je dnes možné ve střední Evropě zažít. Lidé na ulici umírají každý den v situacích, jež pro běžnou populaci nejsou ohrožující. Lidem bez domova není poskytována běžná zdravotní péče, jsou terčem útoků z nenávisti, v zimě umrzají nebo uhoří jako v posledním případě. Bezdomovectví zabíjí téměř tak jistě jako válka. A taková tichá válka denně probíhá v opuštěných průmyslových areálech a jiných místech, kam je možné se schovat.

×
Diskuse
PV
May 15, 2023 v 19.03
"...chtít?" Kdo a co?

Pane Miloto, stačí chtít. Housingové byty se poskytují s komplexní sociální podporou. Podporu poskytují sociální pracovníci na úřadě, funkčně - úředníci. A se zvyšujícím se počtem bytů přestává aktuální počet úředníků stačit.

Chcete výrazně navýšit počet těchto bytů? Je nutné uvědomit vládu, že je třeba výrazně navýšit počet úředníků.

Chcete, aby se na tyto pracovní pozice hlásili zodpovědní nebo neschopní lidé? Je třeba požadovat po vládě, aby za výkon této profese platila alespoň minimální důstojnou mzdu. Čisté nadšení absolventa sociální práce totiž ihned zkalí výše základního platu, 23390 brutto.

Atraktivita profese se však nezrcadlí jen ve výši platu. Tato vláda po úřednících plije, kde může. Největší strukturální problém rozpočtu je spatřován ve zbytnělé a neproduktivní armádě úředníků. Je třeba motivovat vládu, aby její nejvyšší představitelé přestali v souvislosti s úřednictvem používat adjektiva jako nabubřelý, zpuchřelý, zbytnělý apod.

Chceme-li kvalitní služby státu, musíme umět uznat vážnost a důležitost jeho VŠECH, nejen protéžovaných zaměstnanců (typicky učitel, policista, hasič).

Chcete-li namítnout, že podporu při zabydlování přece mohou poskytovat neziskové organizace (prostřednictvím smluv, jak předpokládá navrhovaný zákon), které dnes nikoli výjimečně (jaká ostuda) nabízí o desítky procent vyšší platy než stát, zkuste naverbovat za nezisk takový počet zabydlovačů, kteří zvládnou obhospodařit rostoucí počet zájemců o komplexní podporu bez ohledu na to, jestli je přetížena kapacita služby nebo ne. Vy můžete, dokud můžete. My musíme.

...

A to jsem se ještě nezmínil o tom, že o byty s dostupnou výší nájemného mají zájem nejen sociálně vyloučení, ale též stále výrazněji chřadnoucí střední pracující třída, která Vám neustále předhazuje princip zásluhovosti. Zachovat sociální sozdržnost... příjemně hřejivá fikce. To už pak ten počet 27000 bytů není tak dostatečný, jak se Vám zdá...