Ve středu 12. března přijalo město Frýdek-Místek vyhlášku, která na většině jeho území zakazuje žebrání a přespávání venku, tedy bivakování. Taková regulace je diskriminační a sama o sobě problém bezdomovectví neřeší. Je zde navíc riziko, že se tímto krokem „inspirují“ i další města. O to důležitější je si znovu položit otázku: komu má veřejný prostor sloužit?

Veřejný prostor je základem demokratické společnosti — místem setkávání, sdílení, pohybu a soužití. Měl by být přístupný všem lidem, bez rozdílu. Přítomnost lidí bez domova ve veřejném prostoru není narušením pořádku, ale viditelným důsledkem hlubších sociálních problémů, se kterými se naše společnost potýká.

Bezdomovectví není volba, ale důsledek sociálních nerovností a systémových selhání. Bezdomovectví není selháním jednotlivce, ale selháním systému — výsledkem politických rozhodnutí, strukturálních nerovností a nedostatečné podpory veřejných institucí. Přitom jako společnost máme dostatek prostředků i znalostí, jak bezdomovectví účinně ukončovat.