Fungování sociálních služeb standardně probíhá někde mimo náš zřetel. Všichni tak nějak předpokládáme, že sociální služby jsou a že fungují. Vzpomeneme si na ně zpravidla jen tehdy, když jejich provoz začne zadrhávat a ve společnosti se objeví první náznaky toho, že něco není v pořádku. Teprve pak odstartuje debata o tom, jaký je jejich smysl a jak závažná jejich role vůbec je.

A k jednomu zásadnímu zadrhnutí se nyní schyluje v Českých Budějovicích. Radnice se totiž rozhodla přemístit sociální zázemí pro lidi bez domova z širšího centra na samotný okraj města do průmyslové zóny. Chystá se tím zvrátit jasný a dlouholetý trend spočívající v tom, že nízkoprahová zařízení leží maximálně pár minut od klíčové městské infrastruktury, tedy nedaleko vlastního centra, nádraží a obchodních tříd.

Smyslem takto umístěných služeb je totiž právě tzv. nízký práh. Když zkrátka lidem bez domova chceme skutečně nabízet pomoc a podporu, nemůžeme jim zároveň klást překážky pro jejich využívání. Klíčová je proto sama dostupnost — nejlépe pěšky. Na podobném principu se ostatně poskytují služby nejen pro drogově závislé, ale i zázemí pro volnočasové aktivity mladých lidí. Služby zkrátka musí být dostupné v místě, kde se jejich adresáti pohybují a přirozeně tráví čas.

Snižování standardu

Tohle všechno České Budějovice lidem bez domova doposud poskytovaly — veškeré služby včetně noclehárny byly lokalizovány v domě v Riegrově ulici. Jelikož objekt bude muset podstoupit rekonstrukci, chtělo město postavit nové denní centrum s noclehárnou v blízkosti železniční trati vedle tzv. Malého viaduktu. Toto řešení by zachovalo docházkovou vzdálenost, a služby by tak mohly fungovat dále v plném rozsahu. Nové vedení radnice však nyní představilo úplně jiné plány, které jdou přesně opačným směrem.

Radnice přichází s vážně míněnou myšlenkou, že azylový dům, noclehárnu a denní centrum pro lidi bez domova přemístí z širšího centra Českých Budějovic na okraj města do blízkosti průmyslových areálů, do místa, jemuž se místně říká Okružní.

Raději nedělejte nic

Odsunutí služeb pro lidi bez domova do lokality, která je doslova mimo dosah, a je navíc zatížená vlastními problémy, ve městě vytvoří ukázkovou sociálně vyloučenou lokalitu. Plánovaná izolace lidem bez domova jen přitíží. Prudce totiž sníží pravděpodobnost jejich návratu do společnosti, což je v příkrém rozporu se samotnými cíli sociálních služeb. Ve svém dalším důsledku tak rozhodnutí radnice zasáhne takřka veškeré obyvatele města.

Za situace, kdy se lidé bez domova k nezbytným službám jednoduše nedostanou, budou paradoxně mnohem více odsouzeni hledat zázemí v ulicích centra a širšího centra města, pochopitelně se všemi nepříjemnými průvodními jevy.

Výstavba zázemí v nové lokalitě bude také spojena s vysokou investicí. Dotační programy pro takovouto investici přitom nebudou využitelné, protože podmínkou dotací je nevytváření sociálně vyloučené lokality. A tak bude radnice celou vizi pravděpodobně hradit z vlastních prostředků. Pokud radnice svůj projekt byť jen zahájí, stane se prakticky nemožné jej zvrátit. Investice bude nevyhnutelně zavazující.

Nízkoprahové služby do města prostě patří a lidi žijící na ulici tu s námi byli, jsou a budou. Provozovat sociální služby, které jim poskytují pomoc a podporu, je naprosto běžným standardem. Směřování radnice je proto nutné zvrátit. Jejím úkolem je službám pro lidi bez domova zajistit dobré podmínky. A zas taková práce to není. Současné radnici bych proto doporučoval, aby nyní raději nedělala vůbec nic.