Brnu se daří ukončovat bezdomovectví a bytovou nouzi. Již čtyřicáté rodině zapojené do brněnského projektu Rapid Re-housing, v němž padesát vybraných rodin v bytové nouzi dostalo za přísných podmínek městský byt, se podařilo prodloužit nájemní smlouvu. Bydlení si tak udrží více než osmdesát procent rodin, což si město před začátkem projektu stanovilo jako cíl a indikátor úspěchu projektu.

Radnice se díky těmto dobrým zkušenostem rozhodla začít podnikat kroky k úplnému ukončení bezdomovectví rodin s dětmi v Brně. Experti si od případného pokračování projektu slibují, že by v jihomoravské metropoli mohlo během několika let zcela zaniknout bezdomovectví rodin s dětmi i obchod s chudobou.

„Dokázali jsme, že to jde a že rodiny v nouzi zvládnou bez problémů bydlet a platit nájem. Dokázali jsme, že lze vymýtit byznys s chudobou a žádné dítě dnes nemusí vyrůstat v nezdravém a nedůstojném prostředí. Ukázalo se, že téměř všechny rodiny v bytové nouzi mají kompetence pro bydlení v bytě, pokud je jim poskytnuta správná podpora,“ uvedl v tiskové zprávě města uvolněný zastupitel pro sociální začleňování Martin Freund z Žít Brno.

V práci na ukončování bezdomovectví v Brně by chtěla v příštím volebním období pokračovat Pirátská strana. Té se totiž Martina Freunda podařilo získat na svou kandidátku do podzimních komunálních voleb.

Stát je pozadu

Brněnský úspěch je však stále spíš celostátní výjimkou. Žádná z dosavadních vlád zatím nepřijala klíčový zákon o sociálním bydlení, který sliboval již před více než deseti lety tehdejší premiér Mirek Topolánek. Ministerstvo pro místní rozvoj ve spolupráci s ministerstvem práce a sociálních věcí v současnosti připravuje nový věcný záměr zákona. Předložit by jej mělo na konci října letošního roku a v účinnost by zákon mohl vejít až začátkem roku 2020.

Nový zákon se má zaměřovat na osoby v domácnosti, postižené selháním trhu bydlení. Dále by měl v otázce nároku na sociální bydlení rodin posílit pravomoci obcí. Konkrétně pak sociální bydlení ministerstva definují pojmem sociální domov. Podle mluvčího ministerstva pro místní rozvoj Viléma Frčeka se jedná o obecní certifikovanou ubytovnu, konstruovanou jako byty nižšího standardu.

„Zatím pracovně pracujeme s dělením lidí do kategorií podle toho, zda se do situace bytové nouze dostali zaviněně, či nikoliv. Oběma těmto skupinám chceme pomoci výstavbou sociálních bytů. U první skupiny, většinou jde o drogově závislé nebo alkoholiky, však pod podmínkou povinné sociální práce a omezení dispozičního práva a řízení dávek,“ sdělil Deníku Referendum Vilém Frček.

Právě termín sociální domov ale kritizují odborníci na problematiku sociálního bydlení. Podle Martina Freunda stát pouze kamufluje pokračování obchodu s chudobou a nezamýšleně může podporovat vznik nových vyloučených lokalit. „Umím si představit, že se stát dohodne s majiteli ubytoven, kteří své baráky mírně opraví a prohlásí za sociální domovy. Majitelé ubytoven se na takové řešení vyloženě třesou,“ vysvětlil Deníku Referendum Martin Freund.

Společně s dalšími odborníky Freund kritizuje dělení lidí v bytové nouzi do kategorií. „Je to moralismus a zavání to zásluhovostí, která naopak může ztížit snahu o ukončení bezdomovectví. Ministerstvo pro místní rozvoj navazuje na agendu, kterou vedlo v předcházejících letech a snaží se prosadit zákon, jenž může celou situaci ještě zhoršit,“ dodal.

Zákon o sociálním bydlení za Sobotky

Kabinet expremiéra Bohuslava Sobotky slíbil přijetí zákona o sociálním bydlení v koaliční smlouvě. Vláda se na něm nakonec shodla v březnu minulého roku, nicméně Sněmovnou zákon před parlamentními volbami nakonec neprošel.

Organizace zabývající se sociálním bydlením měly i tehdy výhrady. Konkrétně vládou schválené verzi vytýkaly změnu dávkového systému, která ruší výplatu příspěvku na bydlení pro lidi žijící v nestandardním prostředí, například na ubytovnách.