Podpora dostupného bydlení, zvyšování míst ve školkách, navýšení rodičovského příspěvku nebo prosazení zákona o zálohovaném výživném, to jsou stěžejní opatření aktualizované Koncepce rodinné politiky, kterou vypracoval rezort práce a sociálních věcí v čele s Janou Maláčovou (ČSSD). Vůči cílům strategického dokumentu má ovšem výhrady ministerstvo financí vedené Alenou Schillerovou (nestr. za ANO), jež varuje, že schválení materiálu, respektive realizace jednotlivých kroků by zvýšila výdaje státního rozpočtu nejméně o čtrnáct miliard korun.

„Rodiny s dětmi to dnes mají opravdu těžké. Místo toho, aby si své rodičovství užívaly, řeší často spíš existenční problémy. Jako matku, ale i bývalou ředitelku odboru rodinné politiky, mě tohle opravdu trápí. To je důvod, proč jsem přišla s novou koncepcí rodinné politiky,“ uvedla Maláčová s tím, že dokument obsahuje celkem třiatřicet opatření, jež mají pomoci řešit nejzávažnější problémy rodin. „Takovou zásadní změnu ale neutáhne jeden rezort, je proto nezbytné, aby se na ní podíleli i ostatní ministři, jinak by také mohla přijít veškerá snaha vniveč,“ dodala.

Zákon o sociálním bydlení prý vznikne v roce 2025

Na prvním místě se Koncepce zaobírá problematikou bydlení a přichází se čtyřmi opatřeními — podporou jeho dostupnosti skrze rozvoj bytových družstev, půjčky pro mladé rodiny, program ministerstva pro místní rozvoj Výstavba a vypracování zákona o dostupném bydlení. To je však plánováno až na rok 2025, tedy na konec příštího volebního období. Což znovu potvrzuje, že koalice politického hnutí ANO a ČSSD nemíní naplnit závazek z programového prohlášení a nebude tedy řešit „potřeby občanů v bytové nouzi a na okraji společnosti“.

Odborníci navíc namítají, že program Výstavba stávající bytovou krizi nevyřeší. Podle ředitele Institutu pro sociální inkluzi Martina Šimáčka, se Česká republika bez zákona o sociálním, respektive dostupném bydlení neobejde, neboť jen právní norma je s to zohlednit, kolik má být v nově budovaných, případně rekonstruovaných domech bytů pronajímaných za rozumnou cenu, aby na ně dosáhli i sociálně slabší, a také vymezit cílovou skupinu. „Dotační titul nevyřeší stoupající trend bezdomovectví a vyloučení z bydlení,“ potvrzuje předseda Platformy pro sociální bydlení Štepán Ripka.

Na nedostatky zvoleného řešení ostatně upozornila i Evropská komise. Ta mu vytýká, že nepočítá s propojením bydlení a sociálních služeb — jako tomu bylo například v úspěšném brněnském projektu Rapid Re-Housing. Komise si dále všímá i narůstající míry zadlužení a bezdomovectví. „Kumulativní růst cen nemovitostí očištěných o inflaci od počátku roku 2015 ve výši třiadvaceti procent patří k nejvyššími v Evropské unii a předstihl růst reálných mezd o více než deset procent, což zhoršuje dostupnost bydlení," uvádí.

Podle Indexu cen bytových nemovitostí Eurostatu, jež poskytuje srovnání dat ze všech členských států Evropské unie, rostly tyto ceny nejvýrazněji právě v České republice. Z průzkumu společnosti Deloite dále vyplývá, že nejrychleji — meziročně o osmadvacet procent — zdražovalo bydlení v Hradci Králové, v případě Prahy se jednalo o dvanáct procent, nicméně za posledních devět let se nájmy v hlavním městě zvýšili o více než polovinu. V České republice rovněž museli lidé na pořízení vlastního bydlení šetřit nejdéle v Evropě, konkrétně si jeho koupě žádá 11,2 průměrných ročních platů.

Chybějící školky mají nahradit dětské skupiny

Další série opatření Koncepce počítá se zvýšením počtu míst ve školkách a přijetí novely zákona o poskytování služby péče o děti v dětských skupinách, jež má upravit jejich fungování, přejmenovat je na jesle a zavést stabilní financování ze státního rozpočtu, neboť podpora dětských skupin z prostředků Evropské unie skončí v roce 2022. Aktualizovaný materiál naopak již nepředpokládá, že dvouleté děti budou mít ze zákona nárok na místa ve školkách, ačkoli i k takovému kroku se vláda Andreje Babiše (ANO) v programovém prohlášení zavázala.

Ministerstvo se opatření rozhodlo vypustit i navzdory tomu, že — jak samo uvádí — „nedostatečná nabídka služeb o nejmenší děti představuje zásadní bariéru pro rozhodnutí rodičů vyčerpat rodičovský příspěvek rychleji a vrátit se na trh práce“. Z mezinárodního srovnání je přitom zřejmé, že rodičovská v České republice patří k nejdelším mezi zeměmi Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) — dvouletou variantu rodičovského příspěvku v minulém roce využilo jen sedmnáct procent rodičů —, a právo na péči o děti od raného věku je běžné v mnoha evropských státech.

Chybí rovněž dříve zmiňovaná úprava školského zákona, jež by přijetí dítěte do školky vázala na dovršení třetího roku života, nikoliv na začátek školního roku. Právě nevhodná konstrukce právní úpravy je totiž vedle nedostatečných kapacit, jež mají zajišťovat obce a města ve spolupráci s rezortem školství, mládeže a tělovýchovy, jednou z výrazných překážek, jež rodičům brání v návratu do práce, neboť z předškolního vzdělávání vylučuje všechny děti, které stanovenou věkovou hranici překročí až v průběhu školního roku.

Do aktualizace strategického dokumentu se dále promítl koaliční závazek zvýšit rodičovský příspěvek nebo přijmout zákon o zálohovaném výživném. Ten ovšem — stejně jako v minulém volebním období — torpéduje politické hnutí ANO, které jej považuje za zbytečný a tíživou situaci neúplných rodin požaduje řešit prostřednictvím stávajícího systému sociální podpory. Koncepce v neposlední řadě hovoří o vytvoření institutu sdíleného pracovního místa a odstranění diskriminace stejnopohlavních rodin prostřednictvím novely občanského zákoníku, jež by jim umožnila uzavírat namísto registrovaného partnerství sňatek. Obdobně jako v případě sociálního bydlení je ovšem realizace opatření odložena na konce příštího volebního období.