Tříleté děti mají od letošního roku — na základě novely školského zákona schválené v minulém volebním období — nárok na místo ve spádové školce. Česká ženská lobby ovšem upozornila, že kapacity předškolních zařízení nejsou dostatečné a každá šestá žádost tříletého dítěte o zápis do školky byla neúspěšná. Odpovědnost za chybějící místa nesou v první řadě obce a města coby zřizovatelé. Bez viny ovšem není ani ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy vedené Robertem Plagou (ANO), které má podporu výstavby a rekonstrukcí školek ve své gesci.

Místa ve školkách pro tříleté děti chybějí po celém území České republiky. V Praze školky nevyhověly téměř třiceti, ve Středočeském kraji dvaadvaceti a v Jihomoravském a Zlínskem kraji shodně sedmnácti procentům žádostí o zápis. „Je zřejmé, že ve velkých městech a jejich okolí jde o významný problém. Přitom právě tam žijí nejčastěji lidé, kteří se přistěhovali za prací a chybí jim širší rodina, která by jim s hlídáním dětí vypomohla,“ uvedla Česká ženská lobby.

Přestože se problém nedostatečných kapacit předškolních zařízení dotýká tisíců rodin, politická reprezentace jej přehlíží. V době, kdy Sněmovna schvalovala návrh Václava Klause mladšího (ODS) na zrušení garance míst ve školkách pro dvouleté děti, poslanci říkali, že obcím není třeba povinnost ukládat zákonem, neboť na občany nezapomenou. „Věřím, že zřizovatel, který ví, že má v obci spoustu mladých rodin, bude mít za prioritu dobudovat kapacity mateřských škol. Plošná povinnost není správným řešením,“ uvedl tehdy ministr Plaga, který Klausovu novelu podporoval.

Dostatečné kapacity školek mají zajistit obce, říká MŠMT

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ve vyjádření pro Deník Referendum uvedlo, že zajištění podmínek pro vzdělávání tříletých dětí je povinností obcí a že obcím za poslední čtyři roky poskytlo z dotačního a investičního programu jeden a půl miliardy korun. Vlastní odpovědnost za dnešní neblahý stav, kdy je zhusta porušován zákon, rezort školství necítí.

„Přiznám se, že úplně nevím, jak je možné, aby každá šestá žádost o zápis tříletého dítě byla školkou odmítnuta. Odpovědný starosta plánuje dopředu. Známé jsou však i případy, kdy rodiče přehlásí dětem trvalý pobyt těsně před zápisy, takže s nimi obce nepočítají. Obce o zvyšování kapacit školek usilují, ne vždy se to ale podaří,“ řekl Deníku Referendum předseda Sdružení místních samospráv a europoslanec Stanislav Polčák (TOP 09).

Podle pražské radní pro školství a evropské fondy Ireny Ropkové (ČSSD) v hlavním městě, kde bylo odmítnuto nejvíce přihlášek tříletých dětí, mají problém nedostatečných kapacit řešit jednotlivé městské části. „Mateřské školy jsou v jejich působnosti. Za poslední čtyři roky dal magistrát městským částem na tyto účely celkem čtyři miliardy korun, prostředky tedy mají,“ shrnula pro Deník Referendum Ropková.

Rodiče se mohou soudit, když školka jejich dítě nepřijme

Na otázku, jak se mohou bránit rodiče dětí, které v rozporu se zákonem nebyly přijaty do školky, Deníku Referendum odpověděla právnička z Kanceláře veřejné ochránkyně práv Jana Mikulčická. „Mohou se ve stanovené lhůtě odvolat ke krajskému úřadu proti rozhodnutí ředitele školky o nepřijetí. Pokud ovšem školka nemá dostatečnou kapacitu, tak je to odmítnutí v souladu se zákonem. Ten totiž zaručuje právo na přijetí pouze do výše povoleného počtu dětí,“ řekla

„Pokud i přesto krajský úřad konstatuje,“ pokračovala Mikulčická, „že dítě má být přijato a že si obec a školky měly kapacitu zajistit, má obec ve spolupráci se školkou čas do začátku školního roku situaci napravit — protiprávní stav (překročení kapacity) by totiž nastal až s počátkem docházky dětí do školky.“

Dalším krokem je podle Mikulčické soudní spor. „Rodiče odmítnutého dítěte mohou po vyčerpání zmíněných možností zvážit žalobu ke správnímu soudu. Ředitel školky totiž o případném nepřijetí a krajský úřad o odvolání rozhodují jako orgány státní správy,“ vysvětlila. Další možností je soudní obrana proti porušení povinnosti obce zajistit podmínky pro vzdělávání. Žádná z těchto možností ale neposkytuje rychlé řešení, které rodiče dětí potřebují.

Mikulčická dodala, že důvody, proč školky nemají dostatečné kapacity, bývají různé. Na jedné straně to opravdu může být vina obce, ale jsou známy také případy takzvané spádové turistiky, kdy rodiče přihlásí dítě do školky, v jejíž spádové oblasti ale skutečně nebydlí a před zápisem si zde jen formálně zřídí trvalý pobyt.

Školky jsou dlouhodobě podfinancované

Česká ženská lobby kromě nedostatečných kapacit školek dále upozornila, že je třeba navyšovat počet personálu na současnou kapacitu tříd a zlepšit jejich podmínky. „Česká republika přispívá na služby péče o děti asi jenom půl procenta HDP, což je o polovinu méně, než je průměr v zemích OECD. Výsledkem je, že kapacity mateřských škol jsou nedostatečné a personálně i finančně podhodnocené a rodiče se nemůžou vracet na trh práce. Podle studie think-tanku CERGE přitom zřízení každého nového místa ve školce vynese státu čistý zisk alespoň deset tisíc korun,“ uvedla organizace.

Souvisejícím problémem je i pracovní právo, které zaměstnavatele zavazuje držet zaměstnancům, jež odcházejí na mateřskou, pracovní místo do třetího roku jejich dítěte. Pokud se však jako tříleté do školky nedostane a rodič je s ním nucen zůstat doma, ztrácí jistotu návratu k původnímu zaměstnání a musí si často hledat nové. U nekompletních rodin je problém ještě palčivější. Bez zajištění celodenní péče o dítě se rodičové samoživitelé — což jsou v českém prostředí většinově ženy — nemohou vrátit do stabilního zaměstnání, a proto volí krátkodobé, špatně placené a nárazové práce.

Řešením, byť nikoliv dostačujícím, jsou podle České ženské lobby dětské skupiny, které pečují o děti od jednoho a půl roku do zahájení školní docházky. V České republice fungují od roku 2014, jsou financovány z Evropských fondů a aktuálně jich je v provozu asi osm set. Dětskou skupinu může zřídit zaměstnavatel pro děti svých zaměstnanců, nezisková organizace, územní samosprávný celek, vysoká škola nebo církev.