Dětské skupiny se přejmenují na jesle a bude je financovat stát, plánuje Maláčová

Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová navrhuje řešit nedostatek míst ve školkách novelou zákona o dětských skupinách. Ty chce přejmenovat na jesle, upravit jejich fungování a zajistit pro ně stabilní financování ze strany státu.

(jg)

19.09.2019 06:00

Malacova-cssd

Tříleté děti mají ze zákona nárok na místo ve školce. Ta ale stále chybí. Loni neuspěla každá šestá žádost o zapsání tříletého dítě do předškolního zařízení. Foto FB J. Maláčové

Nedostatečný počet míst ve školkách – zvláště pro nejmenší děti – má pomoci vyřešit novela zákona o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině, kterou ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) v minulých dnech vložila do připomínkového řízení. Jejím cílem je vytvořit nový typ péče o malý počet dětí, takzvané mikrojesle, upravit fungování dětských skupin, nově označovaných za jesle, a zavést jejich stabilní financování ze státního rozpočtu.

„Chceme, aby standard byl do tří let jesle a od tří let školka. Fungujícím dětským skupinám, kterých máme tisíc po celé České republice, dáme po vzoru školek stabilní financování, přejmenujeme je a zvýšíme jejich kvalitu,“ vysvětlila Maláčová s tím, že změna financování dětských skupin je nezbytná, neboť jejich stávající podpora z prostředků Evropského sociálního fondu po roce 2022 skončí.

Důvodová zpráva návrhu zákona k tomu uvádí, že „pokračování těchto služeb péče o předškolní děti umožní rodičům sladit profesní a rodinný život, udržet si kontakt se zaměstnáním během mateřské a rodičovské a také snazší vstup a návrat na trh práce“. V polovině září ministerstvo evidovalo více než sto mikrojeslí a již tisíc dětských skupin a očekává, že jejich počet do konce programového období ještě vzroste.

Mikrojesle, s maximální kapacitou čtyř dětí, mají sloužit dětem od šesti měsíců do tří let věku. Rezort uvádí, že tento typ jeslí bude velice snadné zřídit, respektive zrušit, neboť nevyžaduje stavebnětechnické úpravy prostor a jeho zřizovatelem může být i fyzická osoba ve své domácnosti. Zároveň si od nové služby slibuje, že vyvede péči o děti z šedé ekonomiky, kterou rodiče volí kvůli nedostatku jiných možností.

V případě jeslí novela upravuje počet pečujících osob na počet dětí, stanovuje mechanismy pro kontroly dodržování standardů kvality péče, jež budou provádět orgány inspekce práce a krajské hygienické stanice, a vytváří systém jejich financování ze státního rozpočtu formou příspěvku na provoz s tím, že prováděcí právní předpis vytyčí hranici pro maximální výši úhrad ze strany rodičů. Ta by podle ministerstva neměla přesáhnout jednu třetinu minimální mzdy.

„Dětské skupiny nesplňují normy pro výchovu a rozvoj dětí, nepodléhají rámcovým vzdělávacím programům. Jde prakticky pouze o hlídání, což je také důležité. Nicméně jejich zřizovatelé většinou nemají pedagogické vzdělání a nedokážou děti správně připravit na tradiční školu. Stát by spíše měl zvyšovat kapacity školek,“ řekla Deníku Referendum odbornice v oblasti školství a vzdělávání Irena Smetáčková. Foto WmC

Česká republika zaostává za vyspělým světem
Potřebnost novely rezort dále zdůvodňuje tím, že Česká republika stále není s to naplňovat již sedmnáct let staré „barcelonské cíle“, prostřednictvím kterých Rada Evropy vyzvala členské státy Evropské unie, aby do roku 2010 zajistily poskytování předškolní péče nejméně pro devadesát procent dětí ve věku od tří let. Z loňské zprávy Evropské komise ovšem vyplývá, že české školky navštěvovalo jen jednaosmdesát procent těchto dětí.

Na vině je vedle nedostatečných kapacit, jež mají zajišťovat města a obce ve spolupráci s ministerstvem školství mládeže a tělovýchovy v čele s Robertem Plagou (nesrt. za ANO), i nevhodná konstrukce školského zákona. Ten stanovuje, že do školek se přednostně přijímají děti, které před začátkem školního roku dosáhly tří let věku. Daná podmínka tak často vylučuje všechny ty, které vytčenou hranici překročí na jeho začátku, respektive v následujících měsících.

Další komplikace s umisťováním nejmladších dětí do školek v loňském roce přinesla novela školského zákona z pera poslance Václava Klause mladšího (tehdy ODS, dnes Trikolora), jež zrušila garanci míst pro dvouleté děti. Tu ve Sněmovně podpořil i již zmíněný Plaga, přestože programové prohlášení druhé vlády Andreje Babiše (ANO) jasně uvádí, že kabinet garanci míst pro děti do dvou let zajistí.

S daným opatřením navíc počítá i platná Koncepce rodinné politiky, kterou přijala vláda Bohuslava Sobotky (ČSSD). Ve strategickém dokumentu se k tomu dále píše, že přijetí dítěte do předškolního zařízení se nemá vázat na začátek školního roku, ale na dovršení druhého roku života. A v neposlední řadě zmiňuje, že právní nárok na místo ve školce představuje nástroje prevence chudoby a sociálního vyloučení. Což je důležité „zejména v situaci České republiky, kde se chudoba dědí z generace na generaci“.

V loňském roce školky z důvodů nedostatečných kapacit odmítly každou šestou žádost na umístění tříletého dítěte. Nejhorší byla situace v Praze. Tam školky nevyhověly téměř třiceti, ve Středočeském kraji dvaadvaceti a v Jihomoravském a Zlínskem kraji shodně sedmnácti procentům žádostí o zápis. Česká republika totiž na služby péče o předškolní děti vynakládá jen půl procenta HDP, což je o polovinu méně než průměr v členských zemích Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD).


A co si myslíte vy? Diskuse (1 příspěvek)

Jindřich Kalous - důchodce

Pátek, 20.Září 2019, 07:56:58

Výborně. 30 let po převratě se vracíme tam, kde už jsme jednou byli, a s velkým humbukem objevujeme něco, co před těmi 30 lety bylo samozřejmou a dostupnou veřejnou službou a co jsme si tehdy nadšeně zrušili jako nežádoucí relikt komunismu.

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.