Zachovejme dětské skupiny. Jinak se dostupnost péče o děti ještě zhorší

Olga Richterová

Dostupnost předškolní péče v České republice je jedna z nejhorších v Evropské unii. Vládní návrh, který chce dětské skupiny nahradit jeslemi, není jen kosmetickou úpravou. Ale reálnou hrozbou.

Pravidla pro provoz jeslí mají být mnohem přísnější než ta dosavadní pro dětské skupiny. To znamená i zvýšené náklady. Potřeba to ovšem není. Foto Olga Richterová

Vláda v pondělí schválila novelu, která by ve stávajícím znění zkomplikovala život tisícům rodin. Navrhuje totiž zrušení současné podoby dětských skupin — ty by buď zcela zanikly, nebo se přeměnily na jesle. Nejde jen o kosmetickou změnu názvu, zpřísní se také podmínky pro hlídání, v praxi pak dojde k omezení míst pro děti. 

Situace v České republice je už tak ohledně dostupnosti předškolní péče jedna z nejhorších v Evropské unii. Smysluplnějším řešením by proto bylo doplnit současný systém o jesle, ale zachovat dětské skupiny provozované neziskovými organizacemi, obcemi či zaměstnavateli. Jen tak pomůžeme rodičům i pracovnímu trhu.

Cílem je mít flexibilní možnost, jak řešit zoufalý nedostatek míst v běžných mateřinkách. Přestože se koncept dětských skupin osvědčil a využívá ho šestnáct tisíc dětí, Ministerstvo práce a sociálních věcí a vláda ho chce nyní zrušit.

Pokud by prošla navrhovaná novela v současné podobě, dětské skupiny zaniknou ke konci roku 2024. Od 1. července 2021 začnou být místo nich zřizovány jesle pro děti do tří let, starší děti by přecházely do mateřských škol. To má řadu „háčků“.

Pravidla pro jesle mají být mnohem přísnější než pro dětské skupiny. Bude nutné zajistit například šatny, oddělené prostory na spaní nebo místnost na prádlo. Zvýší se tak náklady jak na samotné zřízení jeslí, tak i na provoz. U malé skupiny třeba pro čtyři až pět dětí v malé obci přitom nic takového není reálně potřeba.

Nároky vzrostou i na odbornost personálu. V jeslích bude moct pracovat jen ten, kdo má zdravotnickou kvalifikaci nebo takzvaná chůva pro jesle — to je mimochodem kvalifikace, která zatím neexistuje a není pro ni ani akreditace. Pokud tedy za tuto kvalifikaci ministerstvo nepovažuje jiný název, a sice „chůva pro děti do tří let“. Z vládních prohlášení ovšem vyplývá, že cílem je mimo jiné obnovit právě pozici „jeslové sestry“. Tyto zdravotnice fungovaly za minulého režimu — jejich práce vyžadovala speciální vzdělávání. Tento aspekt evidentně zůstává nepromyšlený.

Jak to navíc zařídit? Zdravotníků je už nyní nedostatek a ministerstvo ani vláda neřekly, kde je chtějí brát. Dnes mohou v dětských skupinách působit i pedagogové nebo kvalifikované chůvy, což je naprosto dostačující a v pořádku.

 Je také nutné si uvědomit, že stávající dětské skupiny fungují i jako alternativa pro děti, které špatně snáší velký kolektiv, mají specifické potřeby. Samozřejmě jsou také záchranou i pro rodiče, v jejichž okolí zkrátka žádné jiné služby dostupné nejsou. A ani nebudou. V menších obcích totiž nelze se zřízením jeslí počítat vzhledem k výše zmíněným nákladům.

Smysl by tedy spíš dávalo rozšířit stávající jesle, a k tomu zachovat dětské skupiny. Ty by tak mohly i naplňovat svůj původní účel — fungovat při firmách, v malých obcích nebo pro děti s individuálními potřebami. Jinak hrozí, že dnes již přetížené školky nedokážou pojmout děti ze zrušených dětských skupin, a rodiče je nebudou mít komu svěřit.

Piráti budou zejména prosazovat zrušení povinnosti zdravotnického vzdělání pro personál a možnost provozování zařízení i pro děti starší čtyř let bez státních dotací. Chceme rovněž navrácení názvu z „jeslí“ na „dětské skupiny“ — jde totiž o zbytečnou a nákladnou byrokracii pro již existující zřizovatele.