Dvouleté děti nebudou mít ze zákona nárok na místa ve školkách. Sněmovna ve třetím čtení schválila novelu školského zákona z pera Václava Klause mladšího (ODS), která toto opatření prosazené v minulém volebním období zrušila. Poslanci ale nepodpořili druhý Klausův návrh, jenž chtěl ze zákona vyškrtnout i povinnou docházku dětí do předškolních zařízení rok před nástupem na základní školu.

Poslankyni Kateřině Valachové (ČSSD) se nepodařilo prosadit pozměňovací návrh, aby stát zajistil místa ve školkách alespoň pro ty děti, které dosáhnou tří let v tom kalendářním roce, kdy byl zahájen školní rok. Dané opatření mělo pomoci zhruba čtyřiceti tisícům dětí. Zákonodárci nepřijali ani doprovodné usnesení poslance Lukáše Bartoně (Piráti), jež vyzývalo vládu, aby jakožto kompenzaci za zrušenou povinnost nalezla způsob, jak financovat dětské skupiny z národních zdrojů.

Pro zrušení garance míst ve školkách pro nejmladší děti se vyslovilo sto dvaačtyřicet ze sto čtyřiapadesáti poslanců, nikdo nebyl proti. Klausovu novelu podpořil i ministr školství, mládeže a tělovýchovy Robert Plaga (ANO), přestože programové prohlášení druhého kabinetu Andreje Babiše (ANO) na půdorysu politického hnutí ANO a ČSSD jasně říká, že vláda „zajistí zákonem garantovaný nárok na péči o děti od dvou let při zohlednění možnosti zřizovatelů“.

Vládní strategie s garancí míst počítá

Sněmovna Klausovu novelu schválila navzdory tomu, že platná Koncepce rodinné politiky, kterou přijala koaliční vláda Bohuslava Sobotky (ČSSD), s garancí míst ve školkách pro všechny děti od dvou let počítá. Strategický materiál současně upozorňuje, že je třeba přijetí dítěte do předškolního zařízení nevázat na začátek školního roku, ale na dovršení druhého roku života.

Koncepce rovněž uvádí, že nárok na místo ve školkách i pro nejmenší děti umožňuje rodičům vracet se dříve na trh práce, což s sebou „i za velmi konzervativních odhadů přináší pozitivní dopady na státní rozpočet i rozpočty rodin“. Dále zmiňuje i to, že právní nárok posiluje nástroje prevence chudoby a sociálního vyloučení - „zejména v situaci České republiky, kdy se chudoba dědí z generace na generaci“.

V neposlední řadě pak strategický dokument konstatuje, že nedostupnost školek se negativně projevuje na míře zaměstnanosti žen s malými dětmi. Což se následně odráží v propastných rozdílech mezi finančním ohodnocením mužů a žen na trhu práce. „Nepřekvapí proto, že gender pay gap dosahuje dvaadvaceti procent a je jeden z nejvyšších v celé Evropské unii,“ stojí v Koncepci.

V České republice dnes existuje přes pět tisíc školek. Valnou většinu z nich zřizují obce. Celková naplněnost jejich kapacit přesahovala v minulém roce jednadevadesát procent. Nejvíce vytíženy byly školky v Praze a Středočeském kraji, které prakticky neměly žádná volná místa. Naopak v Ústeckém a Karlovarském kraji byla míra účasti dětí v systému předškolního vzdělávání nízká i přes dostatečné kapacity. Školky loni odmítly přijmout přes dvaatřicet tisíc dětí.