Sněmovna rozhodne o zvyšování důchodů a místech ve školkách pro dvouleté děti

Poslanci na poslední schůzi Sněmovny před letními prázdninami rozhodnou o zvyšování penzí nebo zrušení povinnosti školek přijímat dvouleté děti. Projednají změny volebních zákonů. A zvolí nové členy mediálních Rad.

(jg)

26.06.2018 03:30

Philippe_h_ssig_flickr

Poslance čeká poslední schůze před letními prázdninami. Do sněmovních lavic se vrátí v polovině září. Foto Philippe Hässig, Flickr

Související

Zvyšování penzí, zrušení povinnosti školek přijímat dvouleté děti, zpřesnění volebního zákona pro volby do městských a obecních zastupitelstev nebo urychlení výstavby klíčových dopravních staveb. O těchto a dalších otázkách budou poslanci rozhodovat během prvního týdne poslední schůze Sněmovny před letními prázdninami. Zákonodárci se poté vrátí do poslaneckých lavic v polovině září.

Dříve než poslanci přistoupí k projednávání jednotlivých tisků, složí slib nová poslankyně Monika Červíčková (ANO). Ve Sněmovně nahradí svého stranického kolegu a ministra spravedlnosti v demisi Roberta Pelikána, jenž se minulý týden vzdal poslaneckého mandátu. Červíčková je spolumajitelkou cestovní agentury a zakladatelkou neziskové organizace PLUS 50, která se specializuje na podporu lidí starších padesáti let na trhu práce.

Pelikán, jenž vedl rezort spravedlnosti již ve vládě Bohuslava Sobotky, kde v roce 2015 vystřídal Helenu Válkovou (ANO), odchod z politiky oznámil již na začátku května. Zdůvodnil jej rozporem s většinovými názory poslaneckého klubu politického hnutí ANO – především v oblasti spolupráce s krajně pravicovou stranou Svoboda a přímá demokracie Tomia Okamury.

Pelikán je celkově pátým poslancem, který se v tomto volebním období vzdal mandátu. Předtím ze Sněmovny odešel liberecký hejtman Martin Půta (STAN), jeho středočeská kolegyně Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO), někdejší premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) a bývalý senátor Jiří Hlavatý (ANO), který se neúspěšně ucházel o senátorské křeslo, jež se uvolnilo jeho zvolením do Sněmovny.

„Hlavní důvod, proč jsem se rozhodla vstoupit do politiky, úzce souvisí s mými aktivitami v neziskovém sektoru: pochopila jsem, že můžu sice úspěšně pomáhat jednotlivcům, bez systémových změn to ale pořád bude málo,“ říká Monika Červíčková. Foto web MČ

Školky a dvouleté děti
Závěrečné třetí čtení čeká novelu školského zákona, kterou předložil Václav Klaus mladší (ANO). Jejím cílem je zrušit záruku místa ve školce pro dvouleté děti i povinnou docházku do předškolního zařízení rok před nástupem na základní školu, tedy opatření, jež v minulém volebním období prosadila koaliční vláda Bohuslava Sobotky.

„Povinnou předškolní docházku chceme zachovat, aby docházelo k nějaké socializaci sociálně slabých. Měli by si navyknout na pobyt mezi vrstevníky. Navíc je to pouze rok, co to bylo zavedeno, tak je vhodné počkat, jak to dopadne,“ řekl Karel Rais (ANO) po jednání sněmovního školského výboru, který Klausův návrh na zrušení povinné předškolní docházky odmítl.

Výbor na druhé straně ale podpořil vyškrtnutí povinnosti školek přijímat dvouleté děti. „Jsem pro to, aby zůstalo i nadále v kompetenci ředitelů školek, zda dítě mladší tří let přijmou,“ uvedl ministr školství, mládeže a tělovýchovy v demisi Robert Plaga (ANO). Programové prohlášení vznikajícího kabinetu politického hnutí ANO a ČSSD ovšem říká, že vláda „zajistí zákonem garantovaný nárok na péči o děti od dvou let při zohlednění možností zřizovatelů“.

Proti tomu záměru se mezi jinými postavila Česká ženská loby, která poslanců odeslala otevřený dopis, v němž je vybízí k tomu, aby povinnost školek přijímat dvouleté děti zachovali. „Dostupná místa pomohou především rodičům tříletých dětí, které slavní narozeniny jindy než v létě, a tak nemají na přijetí do školky nárok. Praxe ukazuje, že školky se umí dobře postarat i o malé děti. A z průzkumů vyplývá, že rodiče mají o tuto péči zájem,“ uvedla organizace.

Rychlejší výstavba dálnic a železnic
Sněmovna rovněž ve třetím čtení projedná poslaneckou novelu zákona o urychlení výstavby dopravní infrastruktury, která chce zkrátit dobu přípravy stanovených staveb prostřednictvím institutu předběžné držby, respektive institutu mezitímního rozhodnutí, který na místo předběžné držby v rámci pozměňovacího návrhu prosazuje sněmovní hospodářský výbor.

Bude-li návrh sněmovního výboru schválen, investoři by mohli zahájit výstavbu bez ohledu na spor o výši náhrady za pozemek či nemovitost, kterou potřebují vykoupit. Stát by tedy mohl stavět i na parcelách, které doposud nevlastní s tím, že odškodnění by se řešilo až ve druhém kroku a soudní pře by nebránily realizaci stavby.

Ústavně-právní výbor současně navrhuje zákonem omezit lhůtu, ve které by úřady musely rozhodnout o vydání závazných stanovisek v rámci povolovacího stavebního řízení, na šedesát dní. Pokud by v daném termínu potřebná stanoviska nevydaly, mělo by se za to, že nemají žádné námitky.

„S úpravou lze souhlasit, je však s ohledem na naše závazky k Evropské unii zapotřebí ošetřit, aby se netýkala závazného stanoviska vyhodnocení vlivů na životní prostředí (EIA),“ uvedl jeden z předkladatelů zákona Martin Kolovratník (ANO) a předložil další pozměňovací návrh, podle něhož nelze vydání závazného stanoviska EIA obejít tak, jak navrhuje sněmovní ústavně-právní výbor.

Vyšší důchody a změny volebních zákonů
Poslední čtení má před sebou i vládní novela zákona o důchodovém pojištění, která zvyšuje základní výměru důchodů z dnešních devíti procent průměrné mzdy na deset a zároveň seniorům starším pětaosmdesáti let navyšuje důchod o tisíc korun měsíčně. Bude-li schválena, senioři si od příštího roku polepší každý měsíc zhruba o tři sta korun.

Přijetí novely se ovšem negativně promítne do růstu vdovských a vdoveckých důchodů, které v České republice pobírá přes šest set tisíc lidí. Tyto penze dnes odpovídají polovině procentní části důchodu a na jejich budoucí valorizace, které probíhá stejně jako v případě běžných penzí, v důsledku posílení pevné složky důchodu zbude méně peněz.

Dále se poslanci budou v závěrečném čtení poslanci zabývat i změnou volebních zákonů, která přináší především technické úpravy reagující na nedůslednost a malou pečlivost okrskových volebních komisí a zvyšující se chybovost sčítání hlasů. Ministr vnitra v demisi Lubomír Metnar (nestr. ANO) proto navrhuje, aby se předsedové, místopředsedové a zapisovatelé komisí účastnili školení k zásadám hlasování, zavedení jednostranných hlasovacích lístků nebo zrušení využívání jedné obálky při souběhu voleb.

Nad rámec původního záměru ústavně-právní výbor doporučil Sněmovně schválit pozměňovací návrh Marka Výborného (KDU-ČSL), který snižuje hranici pro vstup koalice do Sněmovny. Místo stávajících deseti procent pro dvě strany, respektive patnácti pro tři a dvaceti pro čtyři, navrhuje Výborný limit stanovit na sedm, devět a jedenáct procent. Jan Farský (STAN) nicméně upozornil, že Výborného návrh byl schválen jen díky neúčasti poslanců politických hnutí ANO a SPD. Proto lze očekávat, že Sněmovnou neprojde.

Omezení vyplácení dávek v poukázkách
Poslanci mají ve druhém čtení na programu také dvě podobné poslanecké novely zákona o pomoci v hmotné nouzi, které chtějí zmírnit stávající podmínky pro vyplácení části sociálních dávek v poukázkách, za které je možné nakoupit potraviny, oblečení nebo hygienické potřeby. Od konce loňského roku totiž lidé, kteří pobírají dávky dostávající povinně pětatřicet až šedesát procent této podpory formou poukázek.

Poukázky však přijímá jen málo prodejen, v některých menších obcích je nelze využít, a proto lidé musejí jezdit na nákupy do větších měst. Vyplácení dávek formou poukázek v minulých týdnech kritizovala vládní Agentura pro sociální začleňování. Platforma pro sociální bydlení pak poukázala na skutečnost, že se s poukázkami obchoduje a v praxi jsou směňovány pouze za šedesát až osmdesát původní hodnoty.

Předložené novely ale systém poukázek neruší, pouze z něj vyjímají lidi s omezenou svéprávností, dlouhodobě hospitalizované nebo ty, kterým jsou poskytovány pobytové sociální služby. Na úplném odstranění výplaty dávek pomoci v hmotné nouzi touto formou naopak ve spolupráci s Platformou pracuje senátorka Renata Chmelová (KDU-ČSL), která již dříve iniciovala ústavní stížnost kvůli nevyplácení doplatku na bydlení do takzvaných oblastí se zvýšeným výskytem sociálně nežádoucích jevů.

Noví radní České televize a Českého rozhlasu
Sněmovna v neposlední řadě rozhodne o obsazení dvou míst v mediálních Radách. Mandát v Radě Českého rozhlasu totiž brzy skončí někdejšímu poradci sociálně demokratických premiérů Janu Brandejsovi a šestileté funkční období radního Českého rozhlasu uplyne i publicistovi, filologovi a vysokoškolskému učiteli Petru Šafaříkovi. Poslanci budou pro každé z postů vybírat ze třech uchazečů, které jim doporučil sněmovní volební výbor.

O post v Radě České televize usiluje dramaturg, scénárista a bývalý vedoucí výrobního úseku Televizního studia Brno Marek Hladký, dlouholetý policista, někdejší člen Sboru národní bezpečnosti Vladimír Karmazín, který v televizi působil coby ředitel správy majetku a posléze i jako provozní ředitel, a bývalá zlínská primátorka a senátorka Irena Ondrová (ODS).

Ondrová se současně uchází i o post radní Českého rozhlasu. V tříčlenné nominaci ji doplňuje někdejší náměstek generálního ředitele Českého rozhlasu Oldřich Šesták, který tuto pozici – zřejmě po neshodách s šéfem rozhlasu Petrem Duhanem – opustil již po šesti měsících, a bývalá učitelka a majitelka vzdělávací agentury Stanislava Spoustová (ANO), jež v minulých volbách usilovala v Kladně o zastupitelský mandát.


A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.