Evropská komise kritizuje novelu služebního zákona. ANO ji chce přesto schválit

Opozice i odbory se obávají, že změny zákona o státní službě naruší nezávislé fungování státní správy. Upozorňují, že kabinet bez důvěry by neměl provádět zásadní kroky. Ke kritice se připojila i Evropská komise. Vláda na výtky nedbá.

(jg)

23.05.2018 09:00

_istky_225

Kabinet, který vládne bez důvěry Poslanecké sněmovny, by neměl přistupovat k zásadním změnám fungování státní správy, shoduje se většina sněmovních opozičních stran. Koláž DR

Poslanecká sněmovna se ve středu odpoledne vrátí k prvnímu čtení sporné vládní novely služebního zákona. Změny zákona o státní službě v minulých týdnech ostře kritizovala opozice, odbory, Evropská komise a své výhrady vznesli dokonce i někteří členové jednobarevného, menšinového kabinetu Andreje Babiše (ANO) v demisi. Babišova pravá ruka Jaroslav Faltýnek nicméně řekl, že schválení zákona je pro politické hnutí ANO prioritou.

Ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (ANO) upozorňovala, že přijetí novely zákona by mohlo ohrozit čerpání prostředků z fondů Evropské unie. Podobné obavy vyjádřil i ministr školství, mládeže a tělovýchovy Robert Plaga (ANO). Poslanec Ivan Bartoš (Piráti) varoval, že Evropská komise podrobí návrh zákona kritice. „Neřeší depolitizaci státní správy, naopak,“ řekl.

Přestože premiér Babiš ve shodě s ministryní Dostálovou na počátku března uvedl, že Evropská komise nemá proti předložené novele námitky a její schválení tedy nebude mít dopad na čerpání evropských peněz, opak je pravdou. Komise totiž konstatovala, že neexistuje dostatek relevantních analýz, které by podložily navrhované kroky, které hodlá učinit kabinet vládnoucí bez důvěry Poslanecké sněmovny.

„Mezi tyto změny patří zejména nízké požadavky na pozice představených v druhém kole výběrového řízení, odvolání představených v návaznosti na dostačující výsledky služebního hodnocení, skončení služebního poměru státního zaměstnance po dvou po sobě jdoucích služebních hodnoceních v rozmezí čtyřiceti dnů a zbavení představených možnosti podat námitku proti služebnímu hodnocení,“ stojí v materiálu, který shrnuje výtky Evropské komise.

Jak se zbavit nepohodlných úředníků?
Novela ve stávající verzi již neobsahuje sporná ustanovení, která podřizovala státní správu přímo premiérovi a omezovala mandát odborných náměstků a vedoucích služebních úřadů pouze na pět let. Přitom snadnější odvolávání vysokých státních úředníků byl jeden z hlavních důvodů, proč byl návrh zákona vůbec předložen. To ostatně premiér v demisi Babiš veřejně potvrdil, když prohlásil, že každý ministr by měl mít právo obsadit náměstkovské pozice dle svého uvážení.

Návrh zákona dnes obsahuje tři hlavní okruhy změn. V prvé řadě se počítá s rozšířením okruhu osob, které se mohou účastnit výběrových řízení tak, aby se mohli do státní správy hlásit i lidé z venčí, a redukcí počtu kol těchto řízení. Místo tříkolových mají být nově pouze dvoukolová. Poslanec Martin Kupka (ODS) v této souvislosti upozornil, že novela nezakládá povinnost vybrat uchazeče již v prvním kolem, splní-li všechny požadavky stanovené zákonem.

„Kdyby byla novela schválená v podobě, v jaké ji navrhlo ministerstvo vnitra, tak se může stát, že výběrová řízení budou vlastně taková stínová. Byla by to fakticky hra na výběrová řízení a stejně by přivedla státní správu k tomu, aby si ministerstvo nebo vláda vybrala toho, koho chce,“ říkal Kupka při projednávání zákona ve Sněmovně.

Babišova vláda dále navrhuje upravit systém služebního hodnocení, které by se nově nemělo konat pravidelně jako doposud, ale mohlo by být vyvoláno prakticky v libovolný okamžik. „Hodnotit státního zaměstnance v krátkých časových intervalech bez jasně vymezených důvodů, nepovažujeme za vhodné,“ uvedl Oborový svaz státních orgánů a organizací. A dodal, že tato úprava oslabuje nezávislost úředníků a bude mít dopady na depolitizaci a stabilitu státní služby.

Třetí významná změna se týká rozšiřování důvodů pro odvolávání představených. Ti jsou dnes odvolatelní tehdy, dosahují-li nevyhovujících služebních výsledků. Babišova vláda ovšem počítá s rozšířením dnešní čtyřbodové stupnice o další bod. Vysoce postavení státní úředníci by tak mohli přijít o práci i tehdy, pokud obdrží i „dostačující“ hodnocení. „Je třeba si uvědomit, že cílem novely je rozvolnit služební zákon, aby bylo možné se efektivněji zbavovat nepohodlných úředníků,“ poznamenal poslanec Jan Bartošek (KDU-ČSL).

Zákon o státní službě schválila vláda Bohuslava Sobotky (ČSSD) na počátku roku 2014. Legislativní proces následně trval téměř celý rok, když se tehdejší premiér snažil vyjít vstříc požadavkům nejen svých koaličních partnerů ale i opozice. Přijetí zákona, respektive nastavení jasných pravidel pro fungování nezávislé státní správy bylo jednou z podmínek, kterými Evropská komise podmiňovala uvolnění finančních prostředků na nové programovací období.


A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.