Povinný předškolní ročník znamená šanci pro novou generaci Romů

V květnu se po celé České republice konají zápisy do mateřských škol. Zapsat se musí i všechny pětileté děti, které dosud do školky nechodily. O svých zkušenostech nejen v této oblasti píše asistentka pedagoga v mateřské škole.

Pětiletý Lukáš, který se uměl stěží představit, a navíc vyrůstá na ubytovně, se před mýma očima během jednoho roku dokázal připravit na zápis do běžné základní školy a uspět. Takových případů jsem jako asistentka pedagoga v mateřské škole zažila několik. Vidím v tom velkou naději, že romské děti, které budou navštěvovat běžnou mateřskou školu, pak nastoupí i na běžnou základní školu, nikoli segregovanou.

Aby to neměli jako já
Mnoho romských rodičů bylo v dětství automaticky posláno do tehdy zvláštní (později praktické) školy, zažívalo diskriminaci, posměšky a narážky na svůj původ, mnohdy i šikanu. Nelze se proto divit častým obavám, že jejich dítě bude prožívat totéž.

Jako asistentka učitele musím mnohdy romského rodiče téměř přemlouvat, aby dítě zapsali do běžné mateřské školy. Vždy nastane dlouhý monolog o tom, čím si on sám ve škole musel projít, jak se k němu chovali učitelé a spolužáci a že jeho sousedé a mnozí další zažili totéž. Na to nemůžu reagovat jinak než říct pravdu: šikanu jsem poznala na vlastní kůži, jsem Romka. Ale vždy dodávám, že přes to všechno jsem ze škol neutíkala, učila jsem se a pokračovala až na gymnázium a nyní na vysokou školu. Že vzdělání je pro děti důležité, že je to i cesta, jak se Rom může dostat někam dál, jak může mít lepší život.

Informovat rodiče včas a důkladně
Blíží se zápisy do mateřských škol, což se týká i všech čerstvých předškoláků: od nového školního roku je totiž ze zákona povinný ročník předškolní docházky. Mnoho romských rodičů, s nimiž pracuji, o tom nemělo tušení. Neznají termíny zápisů do školy mateřské ani základní, nevědí, co je k zápisu třeba. Kdybych je loni nechodila informovat osobně, na zápis nepřijde ani jedno romské dítě. Myslím, že situace se bude opakovat i letos. Když jsem se na to rodičů ptala, ukázalo se, že se to nemají kde dozvědět.

Phpthumb_generated_thumbnail Děti s mou pomocí docházejí pravidelně, účastní se spolu s rodiči
výletů, besídek a za celou dobu mého působení nevznikl ani jeden
konflikt. Foto OSF Praha


Každé září k nám do mateřské školy přijde několik rodičů, kteří chtějí dát zapsat dítě. Pokaždé vidím to překvapení a zděšení v jejich očích, když jim sdělíme, že máme plno a nemůžeme dítě přijmout, protože zápisy byly už v dubnu nebo v květnu.
Tady je vidět, jak důležitá je práce asistenta pedagoga, a to i v terénu. Informovanost rodičů o chodu vzdělávacího systému a o jejich právech, zvláště u počátku celého procesu a u změn či novinek, jako je nyní povinný předškolní ročník, je pro úspěšné vzdělávání romských dětí naprosto klíčová. Zajistit informovanost rodičů je podle mě v tuto chvíli hlavní úkol asistentů pedagoga.

Na zápisy je důležité se připravit. Na jaře navštěvuji Diecézní Charitu v blízkém okolí, kde vedou romský předškolní klub, informuji tamní rodiče a nabízím jim prohlídku v naší mateřské škole. S vedením Charity jsme na to téma zorganizovali přednášku: popisovala jsem zápis v naší školce, rodičům jsem nabídla letáky a snažila jsem se je osobně motivovat, vysvětlit, jak je pro jejich dítě a pro jeho budoucí úspěšnost na základní škole důležité, aby s přípravou začalo už ve škole mateřské.

Loni jsem před zápisem domluvila také společný výlet pro rodiče a děti navštěvující zařízení v Charitě spolu s rodiči a dětmi z mateřské školy. Zajistila jsem pro všechny autobus a společně jsme vybrali termín. Děti i dospělí měli možnost se seznámit a zeptat se učitelů z mateřské školy na cokoli, co je zajímalo.

Pomoc učitelům
V práci s učiteli jsem vždy upřímná, říkám jim věci, které je důležité znát, ať se týkají romského etnika obecně, či konkrétních rodičů dětí ze školky. Často totiž vidím, jak se pedagog vzešlý z běžného vzdělávacího systému, bez nahlédnutí do specifik kultur jednotlivých národnostních menšin, v profesním životě nevědomě dopouští mnoha chyb, jimiž nepříznivě ovlivňuje prospěch dítěte a jeho motivaci k učení.

Jednou z nich je nedostatek zájmu o životní podmínky dítěte: poradit žákyni, jež nenosí úkoly, ať se doma schová do svého pokojíčku nebo si najde tichý kout, může v případě, kdy početná rodina žije v jediné místnosti a mladší sourozenci s pláčem vyžadují její penál, žákyni jen frustrovat. Stačilo však učitelku zasvětit do situace a nejenže dívce umožnila psát úkoly ve škole, dokonce byla ochotná jí pravidelně deset minut před vyučováním pomáhat s přípravou.

Stejně tak učitele informuji, když například dítě přestane docházet do školy, protože rodina nemá na zaplacení stravného; sdělím jim také, do kdy rodiče slíbili částku uhradit. Je velice důležité, aby vyučující věděli, co se děje, aby měli vůbec možnost situaci řešit. Některá nedorozumění nyní mohou vymizet i díky povinnému předškolnímu ročníku, kde si děti na školní prostředí zvyknou a naučí se samy s vyučujícími lépe komunikovat.

Uzavřít propast
V naší škole i v dalších institucích pracuji se všemi dětmi, nerozlišuji, zda je pomoc určená romskému dítěti, nebo jinému, pomáhám jim se vším, s čím se na mne obrátí. Pro učitele jsem se již stala součástí kolektivu, vidí, že úspěšně podporuji rodiče i děti a že moje práce má pozitivní výsledky. Děti s mou pomocí docházejí pravidelně, účastní se spolu s rodiči výletů, besídek a za celou dobu mého působení nevznikl ani jeden konflikt.Ani jedno dítě dokonce nenastoupilo na segregovanou školu, i když ji mají prakticky za domem.

Většina odborníků tvrdí, že jedním z nejdůležitějších předpokladů pro romskou integraci je uzavření oné velké propasti, která se prohlubuje ve vzdělávání mezi romským a většinovým obyvatelstvem. Romské děti, jejichž rodiče si prošli zvláštní školou, mají nyní s povinným předškolním ročníkem možnost domoci se rovného přístupu ke vzdělání, jenž byl jejich rodičům odepřen, domoci se svého práva na kvalitní vzdělání od mateřské školy přes základní po střední – a kdo ví, kolik z nich bude pokračovat ve studiu na vysoké škole.

Nyní je v České republice několik desítek romských vysokoškoláků a věřím, že s povinným předškolním ročníkem se tento počet značně navýší. Uvidíme, kolik bude takových Lukášů, jimž mateřská škola výrazně změní vzdělávací dráhu, kterou by jinak asi započali až v první třídě na segregované škole v blízkosti ubytovny, a nikoli na solidní běžné základní škole, jakou Lukáš navštěvuje dnes.

A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.