Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) předložila do mezirezortního připomínkového řízení návrh zákona o zálohovaném výživném. Plní tak Programové prohlášení vlády, ve kterém se politické hnutí ANO a sociální demokraté zavázali, že „pro případy, kdy druhý rodič neplatí řádně alimenty, prosadí zákonnou úpravu řešící zálohované výživné, poskytované za jasných podmínek státem“. Ačkoli podle schváleného plánu legislativních prací měla právní norma platit již od ledna příštího roku, Maláčová navrhuje účinnost o rok odložit.

Oproti obdobným návrhům poslanců ČSSD a KSČM, jejichž projednávání je ve výborech, respektive ve druhém čtení již několik měsíců přerušeno, je předloha rezortu práce a sociálních věcí o poznání vstřícnější. Zatímco podle poslaneckých iniciativ by na státem vyplácené výživné dosáhly pouze osoby s příjmem do 2,7 násobku životního minima, ministerstvo stanovilo jako horní hranici průměrnou měsíční mzdu, která vloni činila bezmála dvaatřicet tisíc korun.

Dalším rozdílem mezi návrhy je i samotná výše zálohovaného výživného. Poslanci ČSSD a KSČM počítali s tím, že bude činit maximálně 1,2 násobek životního minima oprávněné osoby. Maláčová však navrhuje, aby stát dětem, kterým jeden z rodičů řádně neplatí alimenty, posílal výživné v soudem vyměřené výši a zároveň stanovuje horní hranice sociální nepojistné dávky v závislosti na věku dítěte, a to od patnácti do pětadvaceti procent průměrné měsíční mzdy.

Ministerstvo vyplácení výživného podmínilo probíhající exekucí, na základě které není jedním z rodičů plněna vyživovací povinnost zcela nebo částečně, a řádným plněním povinné školní a předškolní docházky. O zálohované výživné by lidé žádali u krajských úřadů práce tehdy, pokud by neobdrželi alimenty na dítě za poslední dva měsíce. Ty by následně převzaly vymáhání dluhu a současně by podávaly podněty k zahájení trestního stíhání pro zanedbání povinné výživy.

Výživné neplatí kolem čtyřiceti procent rodičů

Podle Asociace neúplných rodin v České republice vyrůstá bez jednoho rodiče přes čtyři sta tisíc dětí a povinnost platit alimenty neplní třicet osm procent rodičů, přičemž jde v osmadevadesáti  procentech případů o muže. Průměrný dluh na výživném se pohybuje kolem devadesáti tisíc korun na jedno dítě a jeho případné vymáhání trvá téměř tři roky. Podle statistik rodiny samoživitelek patří do skupiny obyvatel nejvíc ohrožených chudobou a sociálním vyloučením.

Neplacení výživného se v České republice řadí spolu s krádeží a omezením domovní svobody mezi nejčastější trestné činy. Podle údajů ministerstva spravedlnosti z roku 2015 se trestný čin neplacení alimentů podílel na celkovém počtu stíhaných více než jedenácti procenty, stíháno za něj bylo téměř šest tisíc osob a vězněno přes tisíc tři sta lidí. Trestný čin neplacení výživného se navíc vyznačuje značnou recidivou, opakuje se přibližně v polovině případů.

Zákon o zálohovaném výživném již v minulém volebním období schválil kabinet Bohuslava Sobotky (ČSSD), kvůli odporu politického hnutí ANO, se jej ale nepodařilo projednat a po sněmovních volbách spadl pod stůl. První vláda Andreje Babiše (ANO) s prosazením podobné právní úpravy vůbec nepočítala. Tehdejší ministryně práce a sociálních věcí Jaroslava Němcové (ANO) říkala, že zákon o zálohovaném výživném je kontroverzní a vůbec nic nevyřeší. Za smysluplnou pomoc samoživitelkám pokládala vytvoření takového prostředí, ve kterém se o sebe dokáží postarat samy bez pomoci státu.