Ministerstvo pro místní rozvoj v čele s Klárou Dostálovou (nestr. za ANO) představilo ke konci minulého týdne koncepci pro zajištění dostupného bydlení a konkrétní obrysy takzvaného programu Výstavba. Ten má obcím umožnit stavbu sociálních bytů za pomoci dotací i poskytování výhodných úvěrů. I když má program ve formě vládního nařízení začít platit prvního dubna, vláda jej zatím neprojednala.

„Cílem návrhu je podpořit investiční akce v oblasti výstavby sociálních bytů určených pro domácnosti, u nichž došlo k tržnímu selhání v oblasti bydlení a které jsou kriticky ohroženy bezdomovectvím. Stejně jako dostupných nájemních bytů určených pro potřeby obce tak, aby docházelo k mísení různých sociálních skupin v daném objektu a lokalitě, a tím i předcházení vzniku vyloučených lokalit,“ shrnuje záměr ministerstva důvodová zpráva.

Podle stávajícího plánu by na specifickou formu sociálního bydlení měli dosáhnout lidé s příjmem tvořícím méně než sto šedesát procent životního minima. Byty se vším nezbytným vybavením o rozloze třiadvacet až sto dvacet metrů čtverečních mají podle ministerstva začít vznikat co nejdříve.

Obce budou případnou výstavbu hradit z dotací či úvěrů od Státního fondu rozvoje bydlení. Vláda fondu za tímto účelem na začátku měsíce přidala 650 milionů korun. Letos se má do programu investovat celkem miliarda s tím, že se v příštích letech částka na dotace zdvojnásobí. Ročně by tak napříč republikou mohly vzniknout až dva tisíce bytů. Zajistit bydlení pro všech zhruba sto tisíc lidí v bytové nouzi by podle ministerstva přišlo na více než pětasedmdesát miliard.

Dotace z programu Výstavba se mají týkat jak obcí, tak městských částí či svazků obcí. Zatím nezávazně o ně ale projevila zájem především větší města. ČTK ke konci února zjistila, že podání žádosti zvažuje Praha, Jihlava, Most, Olomouc či Ústí nad Labem.

Skeptické jsou menší obce i experti na sociální inkluzi

Starostové menších obcí si stěžují, že návrh Výstavby přináší údajně nevyvážený poměr dotací a úvěrů. Rozložení nákladů by se sice mohlo lišit podle konkrétní situace až po možnost plného splacení stavby ze státních peněz, pro zastupitelstva je ale koncepce stále příliš neurčitá. Obce pracující s malým rozpočtem se navíc obávají velkých úvěrů, které by je zatížily na desítky let dopředu.

K Výstavbě mají výtky i odborníci na sociální inkluzi. Opakovaně upozorňují na to, že dotovaná výstavba bytů nemůže nahradit komplexní zákon o sociálním bydlení. Obdobnou námitku vznáší i aktuální zpráva Evropské komise o České republice.

„Právní předpisy neřeší uspokojivě nedostatek dostupného a kvalitního sociálního bydlení a do roku 2023 není plánovaná žádná revize. Namísto toho vláda plánuje nahradit sociální bydlení programem Výstavba. Z toho by se financovalo nejen sociální bydlení pro lidi ohrožené vyloučením, ale především dostupné bydlení ve veřejném zájmu, např. s cílem přilákat nedostatkové profese. Návrh však postrádá integrovaný přístup kombinující sociální služby s bydlením,“ konstatuje.

Nesplněné sliby o sociálním bydlení

Vláda navzdory svému programovému prohlášení z minulého června se zákonem o sociálním bydlení nepočítá. Namísto něj ministerstvo práce a sociálních věcí připravilo patnáct dílčích opatření, které podle něj mají řešit sociální vyloučení i obchod s chudobou.

Nachází se mezi nimi jasné nastavení hygienických standardů bytů, regulace pronájmů skrze živnostenské oprávnění, oddlužení osob v dluhových pastech či posílení sociální práce. Další opatření ale počítají i s represivními opatřeními typu navázaní sociálních dávek na spolupráci se sociálními pracovníky nebo školní docházku, zavedení povinnosti mít trvalé bydliště v místě faktického pobytu či posílení vymahatelnosti ochrany nočního klidu.

„Je to výsměch skutečnému řešení problému sociálního vyloučení. Výsměch padesáti tisícům lidí na ubytovnách, 860 tisícům lidí v exekuci, dlouhodobě nezaměstnaným plahočícím se ve veřejné službě za dvacet korun na hodinu, lidem vracejícím se z výkonu trestu nebo mladým lidem opouštějícím ústavní výchovu,“ řekl Deníku Referendum již dříve o seznamu plánovaných opatření ředitel Institutu pro sociální inkluzi Martin Šimáček.

Se zákonem o sociálním bydlení přišel v minulém volebním období již kabinet Bohuslava Sobotky (ČSSD). Přestože jej v březnu roku 2017 schválil, Poslanecká sněmovna ho nestihla projednat a s koncem jejího funkčního období spadl pod stůl. Podle výzkumu agentury Median z roku 2017 podporuje přijetí zákona o sociálním bydlení třiasedmdesát procent Čechů, a to z řad voličů levice i pravice.