ANO torpéduje zákon o zálohovaném výživném, vládním slibům navzdory

Ministři politického hnutí ANO – navzdory závazku z programového prohlášení vlády – odmítají návrh zákona o zálohovaném výživném. Pokládají jej za zbytečný. Tíživou situaci neúplných rodin chtějí řešit skrze stávající formy sociální podpory.

(jg)

07.08.2019 15:00

Descarga

Spor o zálohované výživné mezi ČSSD a politickým hnutím ANO se vede již druhé volební období. Foto Pxhere

„Pro případy, kdy druhý rodič neplatí řádně výživné, prosadíme zákonnou úpravu řešící zálohované výživné, poskytované za jasných podmínek státem,“ zavázala se v programovém prohlášení druhá vláda Andreje Babiše (ANO). Z připomínek uplatněných k návrhu zákona o zálohovaném výživném, který v červnu předložila ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD), ovšem vyplývá, že politické hnutí ANO, respektive jeho nominanty vedené rezorty daný záměr striktně odmítají.

Podle ministerstva průmyslu a obchodu v čele s Karlem Havlíčkem (nestr. za ANO) „navržený systém zvýhodňuje rodiny, které se do obtížné sociální situace dostaly z důvodu neplacení výživného ve srovnání s rodinami ve stejné sociálně složité situaci, jež však má jinou příčinu.“ Vicepremiér ve shodě s ministryní financí Alenou Schillerovou (nestr. za ANO) proto požaduje řešit tíživou situaci neúplných rodin skrze již existující formy sociální podpory.

Havlíček a Schillerová návrhu dále vytýkají, že se nezabývá vlastní příčinou problému, ale až jeho důsledky. „Za vhodné bychom považovali úpravu vyživovací povinnosti a zajištění její vymahatelnosti,“ uvádějí. Oba ministři současně varují před tím, aby stát snímal z rodičů odpovědnost za materiální zajištění vlastních dětí. „Ve chvíli, kdy bude stát hradit výživné, přestanou jej z velké části platit i ti, kdo jej v současnosti platí,“ upozorňují.

Rezorty vedené zástupci politického hnutí ANO kromě obecné potřebnosti navrhované právní úpravy rozporují i její rozpočtové dopady. Maláčová odhaduje že přijetí zákona si vyžádá – včetně personálního zajištění – téměř miliardu korun ročně s tím, že zhruba deset procent dané částky se státu po neplatičích výživného podaří vymoci. Podle ministryně pro místní rozvoj Kláry Dostálové (nestr. za ANO) je však s ohledem na předpokládanou návratnost systému třeba najít lepší řešení.

Většina ministerstev navíc požaduje, aby Maláčová našla případné finanční prostředky pro vyplácení i administraci zálohovaného výživného ve vlastní rozpočtové kapitole. „V současné době je politika vlády v oblasti navyšování nových míst restriktivní, což dokládají úsporná opatření zařazená do schváleného rozpočtu na rok 2019 i do návrhu státního rozpočtu na rok 2020. Nepokládáme za účelné na jedné straně místa krátit a na druhé je přidávat zpět,“ shrnuje Schillerová.

Zhruba v devadesáti procentech případů se placení výživného vyhýbají muži. Grafika VašeVýživné.cz

Neplacení výživného patří mezi nejčastější trestné činy
Předložený návrh zákona se od obdobných iniciativ poslanců ČSSD a KSČM, jejichž projednávání je ve sněmovních výborech, respektive ve druhém čtení již několik měsíců přerušeno, liší především vymezením cílové skupiny. Zatímco podle nich by na státem vyplácené výživné dosáhly pouze osoby s příjmem do 2,7 násobku životního minima, rezort práce a sociálních věcí stanovuje jako horní hranici průměrnou měsíční mzdu, která vloni činila bezmála dvaatřicet tisíc korun.

Podstatným rozdílem je i samotná výše zálohovaného výživného. Poslanci ČSSD a KSČM počítají s tím, že bude činit maximálně 1,2 násobek životního minima oprávněné osoby. Maláčová však navrhuje, aby stát dětem, kterým jeden z rodičů řádně neplatí alimenty, posílal výživné v soudem vyměřené výši a zároveň stanovuje horní hranice sociální nepojistné dávky v závislosti na věku dítěte, a to od patnácti do pětadvaceti procent průměrné měsíční mzdy.

Ministerstvo vyplácení výživného dále podmiňuje probíhající exekucí, na základě které není jedním z rodičů plněna vyživovací povinnost zcela nebo částečně, a řádným plněním povinné školní a předškolní docházky. O zálohované výživné by lidé žádali u krajských úřadů práce tehdy, pokud by neobdrželi alimenty na dítě za poslední dva měsíce. Ty by následně převzaly vymáhání dluhu a současně by podávaly podněty k zahájení trestního stíhání pro zanedbání povinné výživy.

Neplacení výživného se v České republice řadí spolu s krádeží a omezením domovní svobody mezi nejčastější trestné činy. Ačkoli podle údajů ministerstva spravedlnosti počet odsouzených z důvodu zanedbání povinné výživy každoročně klesá, stále se jedná o více než pět tisíc osob – většinově mužů. Organizace, které se problematikou zabývají, nicméně upozorňují, že statistiky mohou mást, neboť zdaleka ne každý se v případě neplacení alimentů obrátí na policii.

Trestní zákoník stanovuje, že tomu, kdo i z nedbalosti neplní zákonnou povinnost vyživovat nebo zaopatřovat své dítě po dobu delší než čtyři měsíce, hrozí odnětí svobody až na jeden rok. Pokud se placení výživného vyhýbá úmyslně, může být trest dvouletý. A v případě, že vyživovanou osobu vystaví hmotné nouzi, lze mu uložit až tři roky za mřížemi. Od roku 2013 dlužníkům rovněž hrozí pozastavení řidičského oprávnění, Exekutorská komora takových případů eviduje průměrně třináct set ročně.

Spor o zálohované výživné mezi ČSSD a politickým hnutím ANO se vede již několik let. Ačkoli kabinet Bohuslava Sobotky (ČSSD) zákon v minulém volebním období schválil, kvůli odporu koaličního partnera, se jej ale nepodařilo projednat a po sněmovních volbách spadl pod stůl. První Babišova vláda s prosazením podobné právní úpravy vůbec nepočítala. Tehdejší ministryně práce a sociálních věcí Jaroslava Němcová (ANO) tvrdila, že zákon o zálohovaném výživném je kontroverzní a vůbec nic nevyřeší.


A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.