„Pro případy, kdy druhý rodič neplatí řádně výživné, prosadíme zákonnou úpravu řešící zálohované výživné, poskytované za jasných podmínek státem,“ uvádí programové prohlášení vznikající menšinové vlády politického hnutí ANO a ČSSD. Ve Sněmovně dnes čekají na projednání dva podobné poslanecké návrhy zákona o zálohovaném, respektive náhradním výživném z dílny ČSSD a KSČM. Ani jeden z nich však vláda Andreje Babiše (ANO) v demisi nepodpořila. Schválení zákona proto zůstává nejisté.

„S politickým hnutím ANO dnes jednáme o podpoře našeho návrhu,“ řekla Deníku Referendum poslankyně Alena Gajdůšková (ČSSD) s tím, že by mohl být v prvním čtení schválen zřejmě v druhém jednacím týdnu třinácté schůze Sněmovny. Vlastní předlohu by ovšem chtěla prosadit i KSČM. Předseda poslaneckého klubu Pavel Kováčik (KSČM) na otázku Deníku Referendum, zda se strany budoucí vládní koalice domluvily, kterou z poslaneckých iniciativ podpoří, odpověděl, že dohodu je třeba teprve hledat.

„O žádné domluvě mezi KSČM, ČSSD a politickým hnutím ANO zatím nevím. Zřejmě je třeba vyčkat na výsledky vnitrostranického referenda v ČSSD,“ potvrdila Deníku Referendu i poslankyně Hana Aulická Jírovcová (KSČM). „Ač to nerada přiznávám, tak návrh sociální demokracie je legislativně kvalitnější,“ pokračovala s tím, že by byla ráda, aby oba tisky prošly do výborů, kde by se mělo rozhodnout, který postoupit do dalšího legislativního procesu.

„Zatím ne,“ odpověděl na dotaz Deníku Referendum, jestli se politické hnutí ANO již rozhodlo, zda a který z předložených návrhů zákonů podpoří, předseda poslaneckého klub Jaroslav Faltýnek (ANO). Schválení očekávané právní normy proto zůstává nadále nejisté a lze předpokládat, že se jí poslanci na této schůzi Sněmovny zabývat spíše nebudou.

ANO zákon o zálohovaném výživném dlouhodobě odmítá

Zákon o zálohovaném výživném již v minulém volebním období schválil koaliční kabinet Bohuslava Sobotky (ČSSD), kvůli odporu politického hnutí ANO, se ovšem návrh nepodařilo projednat a po podzimních sněmovních volbách spadl pod stůl. První, jednobarevná, menšinová Babišova vláda ve svém programovém prohlášení s prosazením podobné právní úpravy vůbec nepočítala.

Ministryně práce a sociálních věcí Jaroslava Němcové (ANO) říkala, že zákon o zálohovaném výživném je kontroverzní a vůbec nic nevyřeší. Za smysluplnou pomoc samoživitelkám Němcová naopak označila vytvoření takového prostředí, ve kterém se o sebe dokáží postarat samy bez pomoci státu. V této souvislosti Němcová zmiňovala i podporu flexibilních úvazků a budování kapacit zařízení předškolní péče.

„Vláda nepovažuje za věcně správné podporovat z veřejných prostředků odlišným způsobem rodiny, které se objektivně nacházejí ve stejné sociální situaci, respektive zvýhodnit rodiny, které se v nepříznivé sociální situaci ocitly z důvodu neplacení výživného. Vláda je toho názoru, že nepříznivou sociální situaci rodin s nezaopatřenými dětmi je spíše vhodné řešit prostřednictvím již existujících dávek pro rodiny s dětmi,“ uvedl Babišův kabinet k návrhu poslanců ČSSD.

Neplacení výživného se v České republice řadí spolu s krádeží a omezením domovní svobody mezi nejčastější trestné činy. Podle předloňských statistik se trestný čin neplacení alimentů podílel na celkovém počtu stíhaných 11,4 procenty, stíháno za něj bylo téměř šest tisíc osob a vězněno přes tisíc tři sta lidí. Trestný čin neplacení výživného se navíc vyznačuje značnou recidivou, opakuje se přibližně v polovině případů.