Vláda 29. března schválila napotřetí návrh zákona o zálohovaném výživném, návrh putuje do Poslanecké sněmovny. Pokud by prošel, nejchudším rodinám samoživitelů či samoživitelek, jimž druhý rodič neplatí alimenty, by výživné platil stát, který by vyplacené sumy následně vymáhal po neplatícím rodiči. 

K prosazení zálohovaného výživného se zavázala koalice ČSSD, ANO a lidovců v programovém prohlášení vlády, přesto bylo hlavně ANO dlouhodobě proti. Sobotka však zálohované výživné označil za jednu z deseti priorit posledních měsíců svého vládnutí. 

ANO argumentovalo především nízkou návratností státu, předpokládá se, že vyplacené sumy se podaří od dlužníku vymoct zpět pouze v desetině případů. U původního návrhu se dokonce počítalo s návratností pouhých tří procent vyplacených dávek.

Děti neplatičů by podle návrhu dostávaly maximálně 1,2násobek životního minima. To v závislosti na věku činí 2088, 2568 nebo 2940 korun, čím mladší dítě tím nižší. Průměrné výživné se přitom podle podkladů pro vládu pohybuje v podobné výši, konkrétně je to 2715 korun měsíčně.

Podle jednoho návrhu by na dávku měly nárok rodiny s příjmy do 2,7násobku životního minima, podle druhého s příjmy do čtyřnásobku životního minima. U rodiče s jedním dítětem do pěti let by první varianta odpovídala příjmům do částky 13 176 korun, druhá 19 520 korun.