Ministerstvo práce a sociálních věcí po dlouhých jednáních v rámci vládní koalice předložilo do mezirezortního připomínkového řízení návrh zákona o zálohovaném výživném. Plní tak programové prohlášení vlády, ve kterém se sociální demokraté, lidovci a hnutí ANO zavázali, že zákon o zálohovaném výživném prosadí a že jasně stanoví podmínky, za kterých je bude stát vyplácet. 

Cílem návrhu zákona o zálohovaném výživném je řešit dlouhodobě nepříznivou sociální situaci neúplných rodin s dětmi, kterým není druhým z rodičů řádně hrazeno soudem stanovené výživné. Ve chvíli, kdy jeden z rodičů výživné platit nebude, vyplatí ho stát, který bude peníze následně po neplatiči vymáhat.

„V České republice žije více než půl milionu neúplných rodin,“ říká k tomu ministryně Marksová, „velkou většinu z nich tvoří maminky, jejichž situace je často tristní, a to nejčastěji velkou měrou kvůli neplacení výživného ze strany druhého rodiče.“ 

Problémem rodičů samoživitelů jsou i ztížené možnosti uplatnění na trhu práce, například kvůli očekávaným nemocem dětí, a tedy výpadkům z pracovního procesu. I kvůli tomu patří tyto domácnosti mezi nejohroženější pádem do chudoby a sociálního vyloučení. 

Ministerstvo práce a sociálních věcí uvádí, že v roce 2015 bylo vydáno přes jednadvacet tisíc rozhodnutí o stanovení vyživovací povinnosti rodiče k dítěti. Dle údajů Ministerstva spravedlnosti pak bylo v roce 2013 z trestného činu zanedbání povinné výživy obžalováno více než dvanáct tisíc osob a takřka jedenáct tisíc jich bylo následně odsouzeno.

Zálohované výživné bude dle návrhu vypláceno maximálně ve výši 1,2 násobku životního minima, což představuje zhruba dva a půl tisíce korun měsíčně. Náklady na výplatu dávky zálohovaného výživného pak ministerstvo odhaduje na 737 milionů korun ročně, přičemž se předpokládá návratnost kolem deseti procent poskytnutého zálohovaného výživného v rámci výkonu rozhodnutí.

Za předpokladu, že se ministerstvu podaří zdárně vypořádat připomínky jednotlivých rezortů, zákon by se mohl objevit na programu jednání vlády již 22. března a následně být zařazen na pořad příští schůze Sněmovny. Při ochotě poslankyň a poslanců se návrhem zabývat, je stále možné předpokládat jeho schválení ještě ve stávajícím volebním období.