Vláda v pondělí schválila zvýšení dlouhodobé nemocenské. V případě déle trvající nemoci se tak nemocenská zvýší ze současných šedesáti procent mzdy na šedesát šest procent, v případě nemoci trvající déle než dva měsíce na sedmdesát dva procent. Podle odborů by zvýšení mělo být ještě vyšší a nemělo by se týkat jen dlouhodobě nemocných, ale i těch, kteří jsou nemocní do patnácti dní. Pokud bude přijat pozměňovací návrh, který připraví ministryně práce a sociálních věcí, dočkají se dlouhodobě nemocní zvýšení nemocenské už od začátku roku 2018.

„Vláda u dlouhodobé nemocenské schválila návrat k době před pravicovými škrty. Vítám to, i když jsem stejně jako všichni ministři a ministryně za ČSSD hlasovala pro variantu štědřejší, kterou by si podle mě dlouhodobě nemocní plně zasloužili," řekla ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD).

Vláda se shodla na variantě, podle které by měl pacient po jedenatřicátém dni pracovní neschopnosti dostávat šedesát šest procent z redukovaného denního vyměřovacího základu. Od šedesátého prvního dne nemoci by se pak příspěvek měl zvýšit na sedmdesát dva procent. Ze státního rozpočtu by na tuto variantu pomoci dlouhodobě nemocným mělo jít 2,4 miliardy korun ročně. Ministerstvo práce a sociálních věcí plánuje přidat návrh ve Sněmovně k již projednávané novele zákona o zdravotním pojištění a schválit ho do konce volebního období.

Odbory vítají, že se vláda vstřícně postavila k situaci dlouhodobě nemocných, kritizují ale výši úhrady. „Navrhovali jsme a požadujeme, aby nemocní zaměstnanci dostávali od druhého měsíce sedmdesát procent vyměřovacího základu. Systém nemocenského pojištění je přebytkový, avšak za cenu, že nemocným není poskytována dostatečná náhrada ušlého příjmu. Nemocné trestáme za to, že se léčí a v době nemoci se propadají pod hranici příjmové chudoby, “ řekl k tématu předseda Josef Středula.

Do potíží se nyní mohou dostat až dvě třetin všech zaměstnanců, kteří nedosahují na průměrnou mzdu. Při dlouhodobé nemoci jsou tak ohroženi sociálním vyloučením. Odbory budou podle Středuly požadovat zvýšení vyměřovacího základ i v případě prvních třiceti dnů nemoci.

V současné době jsou zaměstnanci, pokud jsou dočasně pracovně neschopní, zabezpečeni od čtvrtého do čtrnáctého kalendářního dne náhradou mzdy od svého zaměstnavatele. Od patnáctého dne pak dostává nemocenskou ve výši šedesáti procent redukovaného denního vyměřovacího základu, a to bez ohledu na délku trvání dočasné pracovní neschopnosti. Není tedy rozdíl, jestli je pacient nemocný patnáct dní nebo trpí závažnějším onemocněním a léčba si vyžádá například několik měsíců.

Déletrvající pracovní neschopnosti představují podstatný podíl ze všech dočasných pracovních neschopností. V roce 2015 trvalo přibližně 260 tisíc případů pracovních neschopností déle než šedesát dní a dalších 250 tisíc déle než devadesát kalendářních dní. Kratších případů vyplácení nemocenské, do třiceti dnů, bylo okolo 800 tisíc. Navrhované opatření zvýšení nemocenského má tedy potenciál zlepšit sociální situaci velkého počtu českých domácností.

Výše náhrady příjmu se měnila v posledních dvaceti letech poměrně často. V období od roku 1993 do roku 2007 byla sice od čtvrtého dne pracovní neschopnosti stále platná jednotná sazba šedesát devět procent, byl však zejména v počátku výrazně omezen příjem, z kterého se výpočet nemocenské odvozoval. Ten se postupně se zvyšoval. V letech 2007 až 2010 pak došlo k několika rychlým změnám. Od roku 2010 poklesla sazba z důvodu škrtů tehdejší Nečasovy vlády na současných šedesát procent.