Poslanci KSČM v čele s Martou Semelovou předložili návrh zákona o náhradním výživném, které by platil stát a z dlužníka by je vymáhal. „Očekávali jsme, že návrh předloží vládní kolice, dochází ale k dohadování, odkládání, část koalice to odmítá, přitom je to naléhavý problém,“ odůvodnila návrh Semelová.

Podle návrhu KSČM by nárok na náhradní výživné měla neúplná rodina, pokud by její příjem nepřesáhl 2,9násobek částky životního minima - což je například u matky s dvěma dětmi (jedním do šesti let, druhým ve věku od šesti do patnácti let) 20 358 korun. Ministerstvo práce v připravované normě počítá s 2,7násobkem životního minima.

Podle komunistického návrhu by bylo náhradní výživné vypláceno v plné výši stanovené soudem, nejvýše však v částce 1,2násobku částky životního minima oprávněné osoby. Pro dítě do šesti let věku by to bylo 2 088 Kč, od šesti do patnácti let 2 568 korun a od patnácti do šestadvaceti let 2 940 korun.

400 tisíc dětí žije v neúplných rodinách

Komunisté upozorňují, že v neúplných rodinách žije 400 tisíc dětí, což je dvaadvacet procent všech dětí v České republice. Roste počet dětí narozených mimo manželství, v roce 2014 bylo vdaných 53 % rodiček. Podle policejních statistik z roku 2015 je neplacení výživného druhým nejčastějším trestným činem - výživné neplatí čtyřicet procent rodičů, další jen malou částku.

„Výše celorepublikového dluhu na výživném je podle Asociace neúplných rodin téměř šestnáct miliard korun, v průměru dluh činí osmdesát tisíc korun na dítě, přičemž průměrná délka vymáhání exekutorem je dva roky,“ upozornila Semelová.

Samoživiteli, respektive samoživitelkami, jsou z devadesáti procent ženy, podle Českého statistického úřadu je přitom třetina neúplných rodin přímo ohrožena chudobou. Takové rodiny s dvěma a více dětmi jsou chudobou ohroženy čtyřikrát častěji než ostatní populace - existují i sociální rozdíly ve školách, výjimkou není šikana. Rodič, který sám pečuje o dítě, má na ně méně času, protože je pracovně vytížen.

Problémem je i to, že je v České republice nízká úroveň vymahatelnosti výživného. „Neplnění vyživovací povinnosti plus její nedobytnost způsobují ohrožení zabezpečení základních potřeb dítěte - chybí peníze na školní pomůcky, kurzy, výlety, týdenní prázdniny, školní obědy, svačiny. Je alarmující, že v 21. století se v České republice musí dělat sbírky na chudé děti,“ řekla Semelová.

Důvodová zpráva návrhu připomíná, že princip náhradního výživného vypláceného z veřejných zdrojů v České republice nefunguje, a to i přesto, že návrh o náhradním výživném byl v minulosti parlamentem opakovaně projednáván. V roce 2001 návrh zákona společně předložily poslankyně Jana Volfová (tehdy ČSSD) s Květoslavou Čelišovou (KSČM), v průběhu sněmovního projednávání jej ale vzaly nakonec zpět.

O několik let později — konkrétně v roce 2006 — byl projednáván návrh poslankyně Anny Čurdové (tehdy ČSSD). Tento návrh však vetoval prezident Václav Klaus. V roce 2007 předložila poslankyně Čurdová nový návrh — ten však byl v závěrečném čtení zamítnut Poslaneckou sněmovnou.