Neplacení alimentů by odnětím svobody mělo být potrestáno jen v nejzávažnějších případech, kdy by neplacení uvrhlo příjemce do nouze či nebezpečí, navrhuje ministerstvo spravedlnosti. K závěru došlo na základě vypracování stodvacetistránkové analýzy. Podle té je trestání neplatičů vězením neefektivní. 

S odnětím svobody se totiž pojí ztráta zaměstnání a ztížené možnosti nalézt novou práci po propuštění. Trestaný z vězení nejenže nemůže dlužnou částku splácet, ale dluhy ještě během jeho pobytu za mřížemi narůstají. 

Ministerstvo vychází i z předpokladu, že na dlužníka dotčená osoba obvykle podává žalobu za účelem domoci se splacení výživného, ne ho potrestat. Místo podmíněného trestu ministerstvo navrhuje uchýlit se k zaplacení částky z majetku zabaveného v trestním řízením nebo k alternativním trestům jako k odnětí řidičského průkazu nebo zákazu vstupu na sportovní a společenské akce.

„Základním účelem trestního práva je přitom chránit společnost před kriminalitou,“ píše se v analýze ministerstva. Zavírat neplatiče alimentů se tak jeví jako zbytečné zatěžování vězeňského i soudního systému, které negativně dopadá i na poškozené osoby, protože oddaluje dobu splacení dluhů. Poměr podmíněně odsouzených osob mezi neplatiči přitom stále roste.