Bez licence od České národní banky nebankovní společnosti nově nemohou poskytovat půjčky. Nový zákon o spotřebitelském úvěru zpřísňující podmínky půjčování má podpořit ochranu práv spotřebitelů a zvýšit transparentnost trhu. Nebankovní společnosti mohly o licenci k poskytování půjček žádat do konce února.

Centrální banka obdržela žádosti od sto osmi subjektů. K získání licence firmy potřebují základní kapitál dvacet milionů korun, přičemž tento kapitál nesmí klesnout. Musejí také splnit požadavek důvěryhodnosti. Ten spočívá například v průhledném a nezávadném původu finančních zdrojů, jehož dokumentace měla být též součástí žádosti.

Žadatel navíc nesmí mít záznam v trestním rejstříku. Na jeho majetek nesmělo být v posledních pěti letech podáno rozhodnutí o úpadku a člen jeho vedení nesměl řídit společnost, která v úpadku v posledních pěti letech sama skončila.

Díky tomu ji nedostanou lidé, kteří někoho podvedli nebo se sami ocitli ve finanční tísni. „Kdo od nás licenci dostane, bude opravdu splňovat kritéria solidní společnosti,“ tvrdí guvernér České národní banky Jiří Rusnok.

Asociace pro právní ochranu některým subjektům s přípravou žádostí pomáhala a podle svého tvrzení jimi strávila stovky hodin. Právě poměrně náročné podmínky budou zřejmě důvodem, proč o licenci zažádalo pouze sto osm společností, přestože nebankovních poskytovatelů či zprostředkovatelů úvěrů u nás bylo ohlášeno přes padesát sedm tisíc.

„Kromě zmíněných 108 poskytovatelů je evidováno více než 21 tisíc vázaných zástupců, 353 samostatných zprostředkovatelů a přibližně 1 600 zprostředkovatelů vázaných spotřebitelských úvěrů,“ dodává pro Deník Referendum Denisa Všetíčková z odboru komunikace České národní banky.

Doposud k poskytování úvěrů stačil živnostenský list, a nikdo tak neměl přehled o tom, kolik firem v České republice skutečně aktivně půjčuje. Podle Všetíčkové není model, který Česká národní banka zvolila, ve světě nikterak neobvyklý. Centrální banka má na posouzení žádostí patnáct měsíců.

Očekává se, že mnoho dosavadních zprostředkovatelů přejde pod větší subjekt nebo začnou půjčovat načerno. Nelicencovaným poskytovatelům hrozí pokuta až dvacet milionů korun a jimi poskytnuté úvěry nebudou v případě odhalení úročeny.

Omezení byznysu s přirážkami

Kromě licencí zákon upravuje i penalizace. Například sankce za předčasné splacení úvěru nesmí překročit jedno procento doplácené částky. Za prodlení při splácení si věřitel nebude moct účtovat více než sedmdesát procent z výše jistiny, a to navíc do výše maximálně dvě stě tisíc korun.

„Roztočil se byznys s přirážkami k dluhům, ne s dluhy samotnými,“ vysvětlil opatření ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO). Spory ze spotřebitelských úvěrů pak bude možno řešit pouze skrze rozhodčí řízení.

Problematické byly obzvláště nízké úvěry poskytované přes internet na krátkou dobu do třiceti dnů přezdívané jako SMS půjčky. Ty sice obvykle nepřesahovaly částku tří tisíc, k předlužování klientů ale vedly sankce za nedodržení doby splatnosti.

Takové půjčky se přitom obvykle poskytovaly na základě dálkového ověření identity prakticky každému žadateli. Podle Roberta Pelikána se čtyřicet procent sporů řešených před čtyřmi pěti lety týkalo plnění pod dva tisíce korun. Některé firmy zase cílily na nemovitosti, které půjčky jistily.

Vloni Česká obchodní inspekce zjistila porušení zákona ze strany zprostředkovatelů půjček při pětině kontrol. V třiapadesáti případech z celkových sto devadesáti čtyřech kontrol odhalila nekalé obchodní praktiky, v třiatřiceti z nich šlo o klamavé konání, například poskytování nepravdivých informací.

V rámci boje s dluhovým byznysem od dubna klesnou odměny exekutorům. Poslanci také budou rozhodovat, zda umožnit osobní bankrot i lidem, kteří během sedmi let nesplatí svým věřitelům dnes nutných třicet procent dluhu.