Programové prohlášení vznikající vlády politického hnutí ANO a ČSSD s podporou KSČM je až na několik málo výjimek shodné s lednovým programem jednobarevného menšinového kabinetu Andreje Babiše, se kterým se neúspěšně ucházel o důvěry Sněmovny.

Vyjednavačům ČSSD Janu Hamáčkovi a Jiřímu Zimolovi se do dokumentu podařilo prosadit několik levicových opatření, ale šest základních pilířů vlády se kromě drobných formulačních úprav vůbec nezměnilo.

Jen se na první místo nově posunula otázka důchodové reformy, přestože její provedení ČSSD posledních patnáct let odmítala s tím, že průběžně financovaný veřejný důchodový systém je nejvhodnější. A přestože zrušení druhého pilíře důchodové reformy zavedené vládou Petra Nečase bylo jedním z nejvýraznějších prezentovaných úspěchů vlády Bohuslava Sobotky.

Plány budoucího kabinetu nejsou zdaleka tak ambiciózní jako Babišova předvolební kniha O čem sním, když náhodou spím. Program lze naopak hodnotit jako údržbu státu. Nenačrtává žádné výraznější systémové změny a nepřichází s překvapivými či inovativními návrhy.

Proevropská vláda proti euru

V obecné rovině se druhá Babišova vláda prezentuje jako demokratická, dbající zásad právního státu a proevropsky orientovaná. Nicméně již v samotném úvodu programového prohlášení se píše o odmítání existující úpravy uprchlických kvót, protože má jít o neefektivní řešení, které navíc rozděluje Evropu.

Politické hnutí ANO spolu s ČSSD se také velice razantně staví proti tomu, aby Česká republika v tomto volebním období přijala společnou evropskou měnu s argumentem, že by země musela vložit desítky miliard korun do Evropského stabilizačního mechanismu.

„Evropa musí zůstat spolupracující, integrující se na dobrovolné bázi a nediskriminující nečleny eurozóny. Evropské fondy nesmí být užívány jako prostředek vydírání členských zemí, které mají jiný názor na některé unijní politiky,“ stojí v další části textu.

Sociální dávky podmiňované prací

V oblasti sociální politiky politické hnutí ANO a ČSSD slibují zvyšování důchodů a dřívější odchody do penze pro ty, kteří pracují ve fyzicky náročných profesích. Programové prohlášení hovoří o podpoře flexibilních forem práce a vytvoření institutu sdíleného pracovního místa s cílem pomoci pečujícím osobám v návratu na trh práce.

Díky snaze ČSSD se v textu objevily i závazky navýšení rodičovského příspěvku o osmdesát tisíc korun, obnovení proplácení nemocenské v prvních třech dnech nemoci od poloviny příštího roku nebo prosazení zákona o zálohovaném výživném.

Potenciální koaliční partneři se dále chtějí věnovat revizi dávkového systému. Politické hnutí ANO a ČSSD plánují podmínit přiznání dávek pomoci v hmotné nouzi — zejména doplatku na bydlení — veřejně prospěšnými pracemi ve prospěch měst a obcí a povinností aktivně hledat zaměstnání. V duchu současných debat o tomto opatření se ale ani v programovém prohlášení možné budoucí vlády nepíše o povinnosti měst a obcí takovou práci lidem nabízet.

Nejisté zvyšování minimální mzdy

Oproti vládnímu programu vlády Bohuslava Sobotky chybí jasný příslib zvyšování minimální mzdy. Ve stávajícím dokumentu lze nalézt pouze neurčitou větu, že kabinet připraví závazná pravidla pro její předvídatelný růst. Konkrétní hodnotu, jaké by měla minimální mzda na konci volebního období dosáhnout, text neobsahuje.

Podobně úsporná je i formulace týkající se hojně diskutovaného a napjatě očekávaného zákona o sociálním bydlení. Politické hnutí ANO spolu s ČSSD se omezily na konstatování, že zákon vytvoří potřebné podmínky pro obce a spojí poskytnutí sociálního bytu se sociální a výchovnou prací.

Dokument vágně hovoří i o prosazení zákona, který by zakotvil místní příslušnost exekutorů. Babišova vláda píše, že „zváží vhodnost a proveditelnost“ daného opatření. Kabinet se nicméně razantněji hlásí k přijetí novely insolvenčního zákona, která zmírní stávající podmínky pro oddlužení.

Pivo bude levnější

Stejně jako předchozí vláda, tak i ta nastupující slibuje, že zruší superhrubou mzdu. Kabinet také počítá se snížením daňové sazby u stravovacích služeb, točeného piva, vodného a stočného nebo některých služeb. ČSSD v této oblasti musela ustoupit ze svých plánů na prosazení progresivního zdanění a vyššího zdanění bank.

„Prosadíme více peněz do školství tak, aby se platy učitelů a nepedagogických pracovníků na konci volebního období v roce 2021 dostaly minimálně na sto padesát procent jejich výše pro rok 2017,“ uvádí programového prohlášení.

Politické hnutí ANO a ČSSD se současně zavazují nezpoplatnit vysoké školství, pokračovat v nastartované reformě financování regionálního školství, posilování kapacit školek a dalších zařízení předškolní péče a uhájit zákonem garantovaný nárok na péči o děti starší dvou let — ovšem s podmínkou, že budou zohledněny možnosti zřizovatelů.

Jednokolové volby do Senátu

„Posílíme transparentnost zdravotnictví a postavení pacientů v celém systému, přitom však nezvýšíme jejich spoluúčast,“ slibuje ČSSD a politické hnutí ANO. Dále hovoří o možném snižování počtu zdravotních pojišťoven, zvyšování dostupnosti péče v regionech a posilování kontrolní role rezortu zdravotnictví.

Obě smluvní strany počítají s prosazením korespondenčních voleb, přestože je ČSSD dlouhodobě odmítala, nebo zavedením jednokolového systému pro volby do Senátu. Babišova vláda se rovněž zavazuje k provedení změn v zákoně o státní službě a otevření státní správy odborníkům z praxe. O zvyšování ohodnocení státních zaměstnanců se ovšem v dokumentu nepíše.

Programové prohlášení v neposlední řadě zmiňuje zvyšování výdajů na kulturu, podporu nezávislosti veřejnoprávních médii, výstavbu vysokorychlostní internetové sítě po celé zemi a posilování konkurence na telekomunikačním trhu s cílem snížení cen pro koncové zákazníky a zkvalitnění služeb.