Brno definitivně odmítlo možnost přímého pokračování zabydlovacího programu pro rodiny s dětmi v bytové tísni známého jako Rapid Re-Housing. Rodiny, které si v rámci programu udržely bydlení, v něm mohou zůstat. Namísto Rapid Re-Housingu zažádá vedení města v čele s primátorkou Markétou Vaňkovou (ODS) o desetimilionové dotace ministerstva práce a sociálních věcí, které mají posloužit k zavedení omezeného sociálního bydlení.

„V tuto chvíli nezamýšlíme, že bychom podobný projekt [jako Rapid Re-Housing] iniciovali s dalšími rodinami. Stávající rodiny budeme sledovat. Rodiny, které se osvědčily, zůstávají v bytech nadále bydlet, ale už to nepodléhá režimu projektu,“ řekla Vaňková ČTK. Dodala, že bude namísto pokračování pilotního programu žádat o peníze, které vyčlenilo ministerstvo práce a sociálních věcí na rozvoj programů ukončujících bezdomovectví. Ty se na rozdíl od původního brněnského projektu nezaměřují specificky na rodiny s dětmi.

Ministerstvo na průkopnické programy omezeného sociálního bydlení s titulem Housing First (Bydlení především) vyčlenilo dohromady 150 milionů korun z Operačního programu Zaměstnanost. Brno na připravované projekty žádá resort o desítky milionů, konkrétní plán ale zatím nepředstavilo. Finální návrh programu musí zformulovat a zaslat ministerstvu do konce května.

Program ministerstva se inspiruje ukončeným Rapid Re-Housingem. „Brněnský projekt testování rychlého zabydlení rodin s dětmi ukázal, že šestadevadesát procent rodin, kterým bylo poskytnuto bydlení, je schopno řádně platit nájem a bydlení si tak udržet. Projekt byl podpořen z Operačního fondu Zaměstnání a získal různá ocenění, například mezinárodní cenu SozialMarie pro inovativní projekty v sociální oblasti,“ glosovalo ministerstvo již v úvodním avízu dotačního programu.

Rodinám začleněným do Rapid Re-Housingu bydlení zůstane, ovšem bez přidružených sociálních projektů. Podmínkou prodlužování smluv je pravidelné placení nájmu. Po roce programu v obecních bytech zbylo osmačtyřicet rodin z původních padesáti. K dnešnímu dni z projektu vypadly další dvě rodiny. Podle náměstka primátorky pro sociální věci Roberta Kerndla (ODS) hrozí odchod dalším šesti rodinám. Ty dluží městu 450 tisíc korun. Zhruba polovinu dluhu nicméně tvoří nízké částky a část nájemníků se je zavázala splatit.

Podle koaličních Pirátů nejsou brněnské programy pro rodiny v bytové tísni jako takové ohroženy. „V současné době neexistuje projekt vypsaný výhradně pro zabydlování rodin s dětmi, ale existující výzvy ministerstva zahrnují všechny skupiny obyvatel, jejichž zabydlování město podporuje. Tedy včetně rodin s dětmi,“ uvedli s tím, že opatření na podporu lidí ohrožených bezdomovectvím podporují. Rapid Re-Housing podle jejich interpretace skončil formálním termínem v srpnu 2018.

Žít Brno: Schvalte náš plán pro ukončování bezdomovectví

Bývalý uvolněný zastupitel pro sociální začleňování Martin Freund zůstává k plánům vedení města skeptický. „Rapid byl pilotní projekt, kdy se mělo ozkoušet, zda to funguje, a pak z toho udělat systém. Teď už nepotřebujeme dalších pár bytů, ale ukončit bezdomovectví v Brně,“ napsal v obsáhlém vyjádření na Facebooku.

„Plán k tomu je napsaný z minula, není potřeba nic vymýšlet. I Piráti ho podporovali. Jediné, co je třeba, je předložit ho a schválit. Zatím k tomu není ani náznak,“ poznamenal dále s odkazem na Akční plán ukončování bezdomovectví rodin s dětmi v Brně 2018-25, který minulé zastupitelstvo na popud hnutí Žít Brno vzalo na vědomí v srpnu.

Spíše pesimisticky situaci vidí i místopředseda Žít Brno Matěj Hollan. Spolu s dalšími kritiky se shoduje, že je zásadní, aby Brno skutečně vstoupilo do programu Housing First a bylo ochotné naplnit jeho poměrně přísné podmínky včetně povinnosti ubytovat více než dvě třetiny nájemníků mimo sociálně vyloučené lokality.

„Buď Brno do této výzvy půjde a dá se mluvit o tom, že chce aspoň začít řešit problémy s bezdomovectvím, nebo nepůjde a tím řekne, že na to kašle. Nic jiného než ty lidi ubytovat mimo ghetta nikdo nevymyslí. Nic jiného v dlouhodobé perspektivě nefunguje,“ napsal.

Zastupitelé vzali na vědomí upravené vyhodnocení Rapid Re-Housingu

Brněnské zastupitelstvo v úterý napodruhé schválilo hodnotící zprávu Rapid Re-Housingu. Učinilo tak naprostou většinou poté, co k výchozí studii magistrát doplnil informace, jež v původní verzi podle některých zastupitelů chyběly. Jedná se mimo jiné o vyčíslení rozdílu mezi sociálním a běžným nájemným či přehled různých stížností a oznámení na policii týkajících se nájemníků zabydlovacího projektu.

„Za dobu realizace projektu je vyčíslen celkový rozdíl v ceně sociálního a běžného nájmu ve výši 2 035 605 korun. Tento by bylo vhodné porovnat s ušetřenými náklady města za případný pobyt domácností v ubytovacích zařízeních (azylové domy), pro jejichž vyčíslení je třeba podrobnější analýzy,“ konstatuje materiál dodatečné náklady města.

Část zprávy doplněnou magistrátem obratem zkritizovalo Žít Brno, které Rapid Re-Housing v minulém funkčním období prosadilo. Obsah nové přílohy původní studie označilo za velmi tendenční „politická doplnění“.

„Máme tu na jedné straně podrobnou a odborně oponovanou zprávu Ostravské univerzity, která ukazuje dopady projektu v ekonomických i jiných souvislostech, na druhé straně pár řádků vytvořených magistrátem, na nichž se nachází jakási změť čísel, která dokazuje maximálně to, že se po volbách přestal projekt aktivně řídit, což ale nemůže zpochybnit předchozí úspěšnost,“ napsalo hnutí na oficiální facebookové stránce.

Podobně se na síti vyjádřil i Freund. „To je naprosto k smíchu. Je to zhruba jako počítat do výdajů provozu domova pro seniory to, kolik město ‚stojí‘, že ten dům nevyužívá třeba jako luxusní hotel,“ napsal ke srovnání výnosů ze sociálního a běžného nájmu.

Freund výtky ze strany současného zastupitelstva odmítl již na začátku března, kdy koalice pojala podezření, že je původní studie úspěšnosti Rapid Re-Housingu podjatá. „Neustále se recyklují stejné připomínky, které jsme během projektu znovu a znovu vysvětlovali. Otázky, které se kladly na zastupitelstvu, nikdy nebyly součástí výstupů z projektu a u části z nich ani nejsou zjistitelné odpovědi,“ řekl tehdy Deníku Referendum.