Před podzimními sněmovními volbami se v souvislosti s politickým hnutím Žít Brno nejčastěji skloňovalo slovo krize. Minulý týden jste ale oznámili, že budete na podzim kandidovat do městského zastupitelstva. V jakém stavu tedy dnes jako hnutí jste?

Kolovaly o nás v posledních týdnech fámy, že se rozpadáme. Nic z toho ale není pravda. Jsme naopak ve výborné kondici a máme podporu brněnských osobností ze sociální oblasti či kultury, které se nám aktivně samy hlásí na kandidátku.

My jsme nikdy nefungovali jako klasická strana ani jako klasické hnutí. Jsme spíš platforma, na které se realizuje velmi prostupná politika. Jsme parta lidí, kteří řeší důležitá témata, a neřešíme příliš, kdo je členem hnutí nebo příznivcem. Těch lidí, kteří participují na naší politice, je pořád hodně, i když někteří z nich nemají politické ambice.

Krátce předtím, než Žít Brno oznámilo, že bude znovu kandidovat, jste odstoupil z kandidátky Pirátské strany. Proč?

Piráti dělají dobrou politiku — zejména na celostátní úrovni. Jejich kandidátka je ale primárně složená podle stranického klíče, chybí jim odbornost v klíčových tématech. Zatímco za Žít Brnem a částečně i zelenými stojí aktivistické Brno, u Pirátů tohle zatím nevidím. Pro mne je velmi důležité, abych měl za sebou silnou podporu pro svoje sociální témata. S Žít Brno jsme byli ochotní kvůli nim odejít z koalice, u Pirátů jsem podobnou podporu necítil.

Kdybyste měl srovnat Žít Brno před čtyřmi lety a nyní, jaké vnímáte rozdíly?

Před čtyřmi lety bylo v Brně velké nadšení s cílem změnit poměry, které panovaly za Romana Onderky (ČSSD). Do voleb jsme šli s čistým štítem jako typické protestní hnutí. Dnes máme za sebou čtyři roky velmi dobré práce. Zažili jsme však také problémy a kontroverze. Většina z nich vyplývá z toho, že jsme se jasně postavili za určitý typ sociálně liberální politiky.

Stali jsme se symbolem liberálního směřování Brna více než kdokoliv jiný. To se s námi táhne a bude táhnout i při podzimních volbách. Máme také spoustu zkušeností s reálnou politikou. Před čtyřmi lety jsme byli hlavně aktivisté.

A podařilo se vám změnit poměry v Brně?

V obecné rovině ano. Brno je různými extremistickými spolky nálepkováno jako neomarxistické a sluníčkářské město, což odráží určitý posun k liberálnímu a otevřenějšímu městu. Změna je vidět i třeba v tom, jak Brno vnímá svou minulost. Podepsali jsme deklaraci smíření, poprvé pozvali ve větším počtu německé židovské rodiny do Brna.

Nejvíce je však ta změna vidět v každodenních vyjádřeních brněnských politiků k celorepublikovým otázkám. Oproti rétorice lidí, jako je Babiš nebo Zeman, je Brno pozitivní ostrůvek. Velké změny se taky udály v sociální politice. Často se upozorňuje jen na projekt Rapid Re-Housing, který je velmi úspěšný. Ale rozjíždíme i jiné projekty, dostali jsme čtyři sta milionů nejen pro městské projekty, ale i pro neziskové organizace zabývající se sociálními otázkami. Zvýšili jsme platy v kulturních institucích, staví se Janáčkovo kulturní centrum.

A jaké byly největší chyby hnutí?

Vnímám některé chyby v komunikaci. Kdybych mohl rozhodovat znovu, už bych nechtěl, abychom řídili resort dopravy. Nikoliv proto, že bychom ho dělali špatně, ale protože je to natolik složitá a technická věc, která je velmi těžko odkomunikovatelná navenek. Neměli jsme na to dostatečné kapacity.

V některých mediích se psalo o komunikačních přešlapech, dle mého silně zveličených, Matěje Hollana. Ten tlak na něj byl opravdu velký a v jednu chvíli trochu přestal komunikovat a uzavřel se do vlastní práce. Rozhodli jsme se proto, že do voleb nás letos povede Bára Antonová, která má větší schopnosti spojovat.

Jaké budou hlavní témata Žít Brno v podzimních volbách a na které voliče se chcete zaměřit?

Obecně chceme zajistit další liberální směřování Brna, opět se budeme zaměřovat na sociální a kulturní politiku. Bude našim velkým úkolem vysvětlit lidem, že za tímto posunem stojí právě Žít Brno a že jsme schopni ho udržet. Nebudeme jako minule cílit na protestní voliče, ale na ty, kteří mají podobné hodnotové jádro jako my. Ze všech stran, které tito voliči zvažují, jim jsme schopni nabídnout nejvíc.

Prozatím jste vždy kandidovali v koalici. Před čtyřmi lety s Piráty, do krajského zastupitelstva s TOP 09. Proč tentokrát kandidujete sami?

Snažili jsme se vytvořit liberální blok a propojit Piráty i Zelené. I naše snaha dostat se na kandidátku Pirátů byla vedená myšlenkou vytvořit silný liberální blok, ačkoliv oni to rámovali tak, že se k nim cpeme. Jednali jsme i se Stranou zelených, ale ta si na posledním jednání dala jako podmínku, že nesmí kandidovat Matěj Hollan, což je pro nás nepřijatelné. Je to škoda, že se liberální strany nejsou schopné a ochotné propojit, každý si chce hrát na svém písečku.

Matěj Hollan je pro vás stále stěžejní?

Matěj Hollan udělal nějaké chyby a výsledkem je, že kandidátku povede Barbora Antonová. Nicméně nechceme se tvářit, že udělal všechno špatně. Pořád je jedním z důležitých členů hnutí a zejména v kultuře nevidím nikoho jiného, kdo by byl schopen dotáhnout některé důležité projekty. Kampaň na něm ale stavět nebudeme, budeme komunikovat témata spojená s konkrétními lidmi. U Antonové to bude například paliativní péče, u mě bydlení.

V úvodu jste zmiňoval osobnosti, kteří se vám hlásí na kandidátku do komunálních voleb. Které to konkrétně jsou a koho budete vy sami oslovovat?

Jsou to zajímavé a silné osobnosti s důležitými tématy. Jejich jména ale budeme po jednom zveřejňovat až v průběhu následujících týdnů. Když se podívám na ostatní strany, jaké kandidáty nabízejí, tak nemám strach. Už minule jsme měli výrazně kvalitnější kandidáty, nebojím se, že by to letos bylo jinak.

Proti vám budou kandidovat také spolky, které se vymezují přímo proti vaší politice, třeba Slušní lidé nebo Brno+. Vnímáte je jako hrozbu?

Kdyby uspěly, hrozí, že Brno zařadí zpátečku. Vyhraňují se přímo proti nám, což dokazuje, že jsme symbolem směřování k otevřenému a liberálnímu městu. Za každou cenu musíme vysvětlit voličům, že je potřeba Brno na této cestě udržet.

RADEK KUBALA