Brněnské zastupitelstvo v úterý podle očekávání schválilo Strategii sociálního začleňování na roky 2016 až 2019. Pro byla kompletní koalice, tedy zástupci hnutí ANO, Žít Brno, lidovců a zelených. A přestože proti hlasoval pouze jeden opoziční zastupitel, schválení přelomového materiálu předcházela dlouhá diskuse, v níž nechyběly ani osobní výpady.

Pravicové i levicové opoziční formace, tedy ODS a TOP 09 v prvním případě, a ČSSD s komunisty ve druhém, pro dokument nehlasovaly. Především v případě stran situovaných nalevo od středu lze hovořit o jisté míře překvapení. Strategie obsahuje systémové změny v koncepci sociálního bydlení i sociální práce, ve vzdělávání či prevenci s cílem umožnit lidem na hranici chudoby kvalitnější život.

Problémem pro sociální demokraty a komunisty může být to, že jde o projekt na české poměry přelomový, ostatně Brno je prvním městem v republice, které takové opatření přijalo. A KSČM i ČSSD se obávají, že nemusí ve zdejších podmínkách fungovat. „Jsme připraveni na sociálním začleňování lidí v tíživé situaci spolupracovat, Strategii sociálního začleňování ale podpořit nemůžeme,“ uvedla v úvodu rozpravy zastupitelů Helena Sýkorová z KSČM.

„Pravidelně tvrdíte, že hájíte zájmy nízko příjmových skupin obyvatel, když pro ně ale můžete něco udělat, kašlete na ně,“ reagoval Martin Freund, uvolněný zastupitel Žít Brno pro sociální začleňování, který má projekt na starosti. Jaroslav Kacer z TOP 09 tvrdí, že jde o dobrou myšlenku. „A tu jistě samu o sobě podporujeme,“ uvedl Kacer v rozhovoru pro Deník Referendum. Přesto se TOP 09 hlasování zdržela.

A předseda brněnských sociálních demokratů Oliver Pospíšil zdůrazňuje, že se ČSSD jako opoziční strana nemá možnost podílet na přípravě koncepčních a strategických materiálů, a nedisponuje ani přímým vlivem na navazující kroky. „Proto je náš přístup k návrhu opatrný a kritický,“ vysvětluje Pospíšil.

Z celé debaty zastupitelů bylo zřejmé, že nejde o dialog jednotlivých aktérů s otevřeným koncem. Koalice věděla, že disponuje pohodlnou většinou, a tudíž že si strategii prosadí. Část opozice sice záměr v náznacích navenek možná vítá, aktivně pro něj ale ruku zvednout nechtěla. „Mám doma několik pálek na baseball, jestli chcete, půjčím vám je, hlavně už si to ale odhlasujte," pravil těsně po poledni exprimátor Roman Onderka z ČSSD.

Priority: Bydlení, vzdělání, zaměstnanost, prevence

Celkem se strategie zaměřuje na pět oblastí: bydlení, strategie vzdělání, zaměstnanost, prevence a integrace cizinců. Kromě městských projektů dokument počítá také s projekty neziskových organizací, které mají cíle strategie naplňovat. Důraz se klade v první řadě na nelezení vhodného bydlení pro rodiny či jedince, které je předpokladem pro úspěšné řešení dalších problémů.

„Pomoc bude adresná a nedojde tak k plýtvání financemi na náklady spojené s bydlením v ubytovnách či azylových domech vlastněných soukromníky,“ uvádí se v strategickém dokumentu. Jeho součástí je například i v únoru schválený pilotní projekt rychlého zabydlení rodin bez domova.

„Identifikovali jsme problém, který ve městě je a který chceme řešit. Hledali jsme pro to vhodné nástroje, které jsme našli a nyní je vyzkoušíme. Doufáme, že do určité míry posuneme náhled na řešení těchto problémů i řešení samotné,“ uvedl Martin Freund, uvolněný zastupitel pro sociální začleňování.

„Domnívám se, že pomoc těmto lidem je v zásadě i pomoc celé společnosti. Jen sociálně kohezní společnost, kde není mnoho lidí, kteří se ocitají na samotném dně společenského žebříčku, může být funkční. A to nejen z hlediska kvality života a společného soužití, ale i z ekonomického hlediska,“ dodává.

Celkové náklady na projekt jsou podle něj vyčísleny na 800 milionů korun, z nichž se většinu město pokusí získat z evropských fondů. Tato částka bude rozdělena a její polovina bude určena na neziskové organizace, které se znevýhodněnými lidmi pracují.

Strategie je nekoncepční, shoduje se TOP, ČSSD i KSČM

Proč tedy opozice projekt současného vedení Brna tedy odmítá? Pravicová i levicová opozice se především shoduje v tom, že se vlastně vůbec o žádnou strategii nejedná. „Návrh Strategického plánu sociálního začleňování města Brna pro období 2016 — 2019 ve skutečnosti žádnou propracovanou strategií není,“ tvrdí například komunisté.

„Jedná se totiž jen o mnohastránkový nesystémový ideologický nesmysl, zpracovaný nejen s objektivním záměrem získat až 800 milionový objem finančních prostředků státem či EU vypsaných grantů ale i subjektivním zájmem, aby své uplatnění našli kamarádi Matěje Hollana a Martina Freunda ze sociálních a jiných neziskovek,“ argumentuje klub KSČM.

TOP 09 a ČSSD se pak shodují, že sociální inkluzi nelze řešit jinak, než komplexně. A obě formace tvrdí, že strategie v tomto ohledu selhává. „Myslím, že nelze tento materiál označit za koncepční, správně by se měla stanovit vize, pak připravit koncepční materiál a až pak řešit jednotlivé projekty, zde se však šlo obráceně,“ uvedl pro Deník Referendum Kacer z TOP 09.

„Je nepochybné, že sociální inkluzi lze řešit pouze systémově provázanými komplexními opatřeními,“ doplňuje Kacera Pospíšil z ČSSD. Podle něj ale strategie nebyla v samosprávě statutárního města Brna dostatečně projednána. A navíc prý nemá v poradních orgánech samosprávy města Brna dostatečnou polickou podporu.

„Řešení sociální inkluze má spojitost s politikou bydlení, sociální péčí, školstvím atd., není zde zajištěna provázanost. Strategie na nás působí jako jeden veliký pilotní projekt, který nemá zajištěnu stoprocentní politickou podporu uvnitř koalice, natož napříč politickým spektrem zastupitelstva a zastupitelstev městských částí,“ vysvětluje Pospíšil.

Podle Kacera by měla strategie obsahovat také měřitelné cíle, včetně termínů a odpovědností. „Sice nějaký náznak indikátorů tam je, ale je to spíše z nouze ctnost. Mám osobně obavy, že tento materiál neschválí řídící orgány daných operačních programů, neboť podstatná část nákladů ve výši skoro jedné miliardy je počítána z dotací národních operačních programů,“ uvedl Kacer.

TOP 09 podle něj požadovala, aby byla součástí materiálů i prezenční listina zapojených sociálních partnerů na jednotlivých jednáních včetně výsledků projednání či odsouhlasení. Podle jeho informací totiž na jednání někteří aktéři nechodili či sporadicky a s konečným výstupem prý nebyli ztotožněni.

Nejzávažnějším faktorem, který strategie postrádá, pokračují ve výtkách komunisté, jak a kde zajistí sociálně vyloučeným lidem práci. „Přináší jen pozitivní diskriminaci, kdy silou moci nutí většinovou společnost, aby věřila, že dnes módní idea multikulturalismu je správná ideologie,“ vysvětluje v rozhovoru pro Deník Referendum tiskový mluvčí brněnských komunistů Aleš Růčka.

Za další nebezpečí strategie komunisté označují rozdělování společnosti. „Většina se má podřídit menšině: běžný občan musí platit nájem, chodit do práce a platit daně ale sociálně vyloučeným dá město opravené byty, nebude řešit jejich zaměstnávání, či zda vůbec mají zájem se sociálně začlenit. Nebo zda jsou toho schopni.“

Podle nich to povede k radikalizaci brněnské společnosti směrem ke krajní, fašizující pravici. „Tuto společenskou hrozbu si zřejmě ovšem vedení města Brna nechce uvědomovat nebo neuvědomuje,“ uzavírá Růčka.

Pospíšil z ČSSD pak připomíná, že se Brno postupně připravovalo na zásluhový systém, konkrétně hovoří například o prostupném bydlení. Brněnská koalice podle něj vytváří dvourychlostní stav, kdy žadatelé s nevyhovujícím bydlením čekají na přidělení bytu několik let a oproti tomu definovaná skupina sociálně ohrožených osob získá byt obratem.

„Noví uživatelé bytů mnohdy nebudou připraveni nést odpovědnost za nájem bytu jak po stránce úhrad, tak soužití v domě. Komplexní péče sociálního pracovníka nemůže eliminovat všechna reálná rizika,“ vysvětluje Pospíšil a připomíná, že se strategií nemá v České republice dosud zkušenost žádné jiné město.

Podle něj navíc rozsah, v jakém jsou tyto opatření ve strategii uvedeny, přesahují únosný rámec pilotních projektů a kapacitu vhodných bytů, kterými město disponuje. „Spolupráce s městskými částmi tedy bude nezbytná, ovšem není dostatečně vyjednána,“ zdůrazňuje předseda brněnské ČSSD.

V neposlední řadě tvrdí, že ani stávající pravidla pronájmu bytů nejsou na strategii nastaveny. „V současnosti nelze městský byt pronajmout žadateli, který například v minulosti, tedy před méně než pěti lety, přišel o nájem bytu z důvodu neplacení nájemného. Místo toho, aby byla metodika připravena na implementaci nových přístupů, soulad bude řešen až později,“ uzavírá Pospíšil.