Chátrající budova zimních Lázní štěpí brněnské politiky i veřejnost

Vratislav Dostál

Záměr poskytnout chátrající budovu Městských zimních lázní v Zábrdovicích iniciativě Kulturou proti chátrání se komplikuje. Zatímco zelení a Žít Brno ho podporují, lidovci jsou o poznání opatrnější. Proti je vedení městské části Brno-Židenice.

Vedení brněnského magistrátu sice před měsícem schválilo záměr výpůjčky části prostor v Městských lázních Zábrdovice iniciativě Kulturou proti chátrání, nyní se ale ukazuje, že klíčoví politici začínají o věci pochybovat. Podle informací Deníku Referendum se především štěpí původní jednota koalice na magistrátu. Zatímco zelení a hnutí Žít Brno záměr jednoznačně podporují, lidovci od něj dávají ruce pryč a primátor Petr Vokřál z hnutí ANO se k tématu raději nevyjadřuje.

Příčin může být několik. Záměr začali kritizovat někteří občané, kteří v lokalitě žijí. Jejich obavy si osvojil především spolek Saze, jehož místopředsedou je bývalý místostarosta Židenic za ČSSD Karel Bernášek. Dalším místopředsedou spolku je Jan Tkadlec, společník a jednatel bezpečnostní agentury One Security, která v minulosti zajišťovala bezpečnost při zápasech Zbrojovky Brno, než jí klub vypověděl smlouvu poté, co zmlátila vlastního fanouška.

Se záměrem také nesouhlasí vedení městské části Brno-Židenice. Rada městské části, kde lázně stojí, složená z hnutí ANO, TOP 09 a lidovců, v pondělí schválila usnesení, ve kterém magistrátní koalici doporučuje, aby město Brno bezodkladně zahájilo veškeré kroky vedoucí ke zpracování a realizaci programu stavebně-technické záchrany budovy. Současně židenické vedení požaduje, aby magistrát přistoupil k výběru provozovatele budovy až poté, co bude opravena.

Ve schváleném dokumentu židenická Rada uvádí: „Proto doporučujeme pro případnou realizaci projektu zájemce (iniciativa Kulturou proti chátrání) prověřit jiné vhodné objekty na území města Brna.“ Citovaná pasáž může být klíčová. Hnutí ANO a KDU-ČSL jsou totiž součástí koalice také na magistrátu a vše nasvědčuje tomu, že nebudou jednat v rozporu se svými kolegy z městské části.

Brněnská KDU-ČSL před několika dny zveřejnila prohlášení, ve kterém píše, že městská část Židenice nikdy dříve neusilovala o svěření budovy, a proto prý považuje za smysluplné poskytnout objekt jedinému zájemci, tedy iniciativě Kulturou proti chátrání. Avšak lidovci zároveň tvrdí, že ctí princip autonomie městských částí a podpoří konečné stanovisko židenické samosprávy. A to je zamítavé.

Redakce Deníku Referendum se pokoušela od náměstkyně brněnského primátora Kláry Liptákové z KDU-ČSL získat podrobnější informace, avšak neúspěšně. „První náměstkyně se ani nemůže k některým vašim otázkám vyjadřovat, protože není mluvčím koalice, a dále, jednání Rady města Brna je neveřejné,“ vzkázala nám Liptáková prostřednictví své asistentky Pavly Cajzlové.

Podobně reagoval také primátor Petr Vokřál z hnutí ANO, který se k tématu zjevně nechce vyjadřovat. „Vzhledem k tomu, že se spolek Kulturou proti chátrání obrátil na Odbor správy majetku a majetkové záležitosti má ve své gesci první náměstkyně primátora Klára Liptáková (KDU-ČSL), posílám vám jako reakci na vaše otázky odkaz na prohlášení klubu zastupitelů za KDU-ČSL. Na dnešním zasedání Rady města Brna se tento bod neřešil,“ uvedla pro Deník Referendum Zuzana Taušová z tiskového odboru brněnského magistrátu.

Zelení: je na magistrátu, komu budovu pronajme nebo půjčí

Za projektem tak nyní jednoznačně stojí pouze zelení a hnutí Žít Brno. Náměstek primátora Martin Ander ze zelených pro Deník Referendum připomněl, že budova lázní je ve správě magistrátu, respektive městské společnosti Starez-sport. „A je tedy na nás, komu ji pronajmeme či dočasně vypůjčíme,“ vyložil Ander.

„Městská část se nás taky neptá na to, zda souhlasíme s tím, aby pronajali svěřený majetek tomu, či onomu subjektu. Každý se musíme starat o využití veřejného majetku s maximální péčí řádného hospodáře,“ dodává. Podle něj je potřeba přestat celou záležitost démonizovat a dávat jí jiné významy, než jaké skutečně má.

„Když si z projektu Kultury proti chátrání odmažete všechny nálepky, které získaly úplně pokroucený význam, zůstane vám místo, kde se budou setkávat skauti, kde bude zázemí pro různé kulturní aktivity a kde můžou trávit volný čas děti i prarodiče. Nechápu, co je na tom tak děsivého. Dočasné využití Lázní tímto způsobem, než se najdou peníze na větší opravu, je přínosné úplně pro všechny," vysvětluje předsedkyně Žít Brno Barbora Antonová.

„Dlouhodobě nevyužitý objekt Zimních lázní v Zábrdovicích — tedy nikoli celý areál Městských lázní, ale pouze jedna z jeho budov — jsme nabídli spolku Kulturou proti chátrání, neboť ten dlouhodobě jedná s magistrátem o zápůjčce vhodného prostoru pro umístění svého projektu,“ přibližuje Ander s tím, že schválení a zveřejnění záměru dispozice s veřejným majetkem bylo prvním povinným krokem, který musela samospráva učinit.

„To se stalo a nyní se ta věc projednává a bude projednávat standardně v orgánech města. Nic víc. Až budeme mít na stole magistrátním odborem zpracovaný návrh smlouvy o výpůjčce, můžeme jednat dál. Zatím nevidím žádný důvod, proč by se na tomto standardním postupu mělo něco měnit,“ domnívá se náměstek Petra Vokřála ze Strany zelených

Pokud jde o postup městské části Brno-Židenice, je podle něj potřeba především jednat. „Domnívám se, že je především potřeba si mnohé mezi městem a městskou částí vysvětlit. Jak kompetence a zodpovědnosti za správu městského majetku, tak skutečnou podobu projektu Kulturou proti chátrání,“ vysvětluje Ander.

Na celé kauze ho prý překvapuje obrovská míra dezinformací a manipulací, které se kolem umístění projektu Kulturou proti chátrání ve veřejném prostoru vynořily. „Mám z toho intenzivní pocit, že na židenické straně se probouzejí nesnášenlivé nálady. Některé politické síly sázejí na to, že vyvolávání strachu a obav jim může v současné rozbouřené situaci přinášet politické body.“

Iniciativa Kulturou proti chátrání již opakovaně potvrdila, že její záměr je dočasný a není nikterak v rozporu s možnou budoucí komplexní rekonstrukcí, kterou uvítá. V současnosti iniciativa požádala Magistrát města Brna, kterému objekt patří, o šestiletou výpůjčku. Podobně iniciativa deklarovala, že jakýkoliv postup v případě výpůjčky bude prováděn v souladu s vyjádřením dotčených institucí jako je Národní památkový ústav či Odbor památkové péče města Brna.