Před podzimními volbami se v médiích v souvislosti s hnutím Žít Brno nejčastěji skloňuje slovo krize. Piráti nechtějí Hollana, odcházejí členové, hovoří se o vnitřních sporech. Je to tak?

Slovo krize je si myslím přiléhavé. Nemyslím si, že současná situace je způsobená zlými úmysly jednotlivých členů hnutí. Ve volbách před čtyřmi lety jsme prokázali, že je možné proměnit politickou garnituru i s minimem peněz.

Zásadní chybu jsme však udělali ve chvíli, kdy jsme přestali budovat demokratické struktury uvnitř hnutí. Chyběli mediátoři, kteří by byli schopní zprostředkovat základní vnitřní komunikaci. Při pohledu zpátky vidím velkou spoustu dílčích úspěchů, několik velkých neúspěchů, ale hlavně mnoho promarněných příležitostí. Přitom po volbách před čtyřmi lety jsem očekával mnohem větší ohňostroj.

Jaké byly podle vás největší úspěchy hnutí?

Podařilo se změnit atmosféru v celém městě, politici jsou k lidem otevřenější. Paradoxně se vlajkovou lodí Žít Brna stala sociální politika Martina Freunda, který se málem nedostal na kandidátku a musel si své místo velmi tvrdě vybojovat.

Stejným způsobem si pak prosadil své téma bytové politiky, díky které v Brně rozjel mezinárodně oceňovaný projekt Rapid Re-housing. To bych považoval za největší úspěch. Pěkné jsou i vánoční trhy, na kterých se Žít Brno podílelo.

Neformální lídr hnutí Matěj Hollan v rozhovoru pro Idnes říkal, že za problémy Žít Brna stojí nepopulární politika mimo jiné také v sociální oblasti. Souhlasil byste s tímto tvrzením?

Určitě ne. Největším problémem Žít Brna je Žít Brno samotné. Největší rozpor je v neschopnosti vést základní debatu uvnitř struktur hnutí a smysluplně navzájem komunikovat. V komunálu se dá jednoduše zblbnout.

Bylo pro mne zajímavé pozorovat, jak se mi blízcí lidé začínají pod velkým tlakem měnit. Třeba konkrétně Matěj Hollan se obrněl a obklopil lidmi, kteří mu přikyvují i na různé nesmysly. Když do médií vykládá o nepopulární politice Žít Brna, zakrývá tím i vlastní neobhajitelné kroky.

Je například bizarní sledovat, jak po volbách jezdí soukromě služebním autem, a když se ho na to novináři nebo opozice zeptá, tak jim lže. Přitom proti podobnému papalášství jsme se od začátku jasně vymezovali.

Je tedy současná krize především jeho odpovědnost?

Matěj je zvláštní postava. Na rozdíl například od lidí z ODS nebo ČSSD není zkorumpovatelný finančně, ale sociálně skrze osobní vazby. Často se stávalo, že když ho chtěl někdo přesvědčit, zašel si s ním na pivo nebo na výlet.

Určitě to neměl jednoduché, ale jeho základním problémem je špatná komunikace, což se později promítlo do fungování celého hnutí. Kvůli neschopnosti komunikovat s ostatními se mu podařilo od sebe odehnat spoustu schopných lidí, jako je například Michal Doležel nebo starosta Brna-střed Martin Landa.

On zkrátka nechápe, že politika je týmová práce, a nikoliv jeho one man show. Nejlepší reflexí byly primární volby na kandidátky Pirátů, do kterých se přihlásil on a Martin Freund. Zatímco Hollan dostal jeden hlas, tak Freunda si Piráti vybrali.

Jaký byl vztah Matěje Hollana a primátora Petra Vokřála?

Pro primátora byl Matěj ideální koaliční partner. Přibližně týden po volbách si ho začal vodit jako marionetu a vodí si ho dodnes. Vokřálovi bude v příští koalici někdo podobný chybět, nikoho tak loajálního podle mě nesežene.

Matěj to vnímá jako běžnou politiku, ve které se mění něco za něco, což je samozřejmě v pořádku. Nicméně pak musí člověk vyjednat adekvátní náhradu. Nelze podobně jako v případě kauzy financování Moto GP směnit ideu transparentní politiky například za dotažení projektu Janáčkova kulturního centra.

Co si máme konkrétně představit pod špatnou komunikací v hnutí?

Jinými slovy pravá ruka neví, co dělá levá. Spousta lidí, včetně mě, do hnutí vstupovala s určitými nadějemi. Stejně tak mnoho z nás znechutil nedostatek demokracie uvnitř hnutí, spousta z nás nedostávala klíčové informace a nechápali jsme, co se děje.

To byl i osobní důvod k vašemu ukončení členství?

V určitou chvíli jsem začal chápat, že lidé, kteří vedli hnutí, nemají zájem ho rozšiřovat. Nemuseli jsme se otevřít úplně všem. Stačilo vytipovat si a oslovit řekněme sto lidí z Brna, u kterých bychom měli pocit, že by mohli městu pomoct.

Když se to dlouhou dobu nedělo a nikdo neměl ambice budovat hnutí dále, bylo mi jasné, že Žít Brno je už jenom romantická značka bez obsahu. Do toho se přidaly již zmíněné problémy s komunikací a osobní spory na Brně střed, kde jsem byl zvolený do zastupitelstva. Z mého pohledu nemělo smysl zůstat.

Lidé z Žít Brno kritizují, že žijete v Praze a na jednání zastupitelstva Brno-střed chodíte minimálně.

Jsem v situaci, kdy mám rodinu v Praze a jsem zároveň v zastupitelstvu brněnské městské části. Nejsem ani člen rady. Jinými slovy je to taková méně trapná poloha Dominika Feriho, který je zároveň poslancem v Praze a v Teplicích radním.

Starostovi Martinovi Landovi jsem před dvěma lety sám říkal, že mi to přijde hloupé a neudržitelné, protože nyní kvůli rodině trávím hodně času v Praze. On sám mě požádal, abych zůstal.

Kdyby bylo po mém, tak už tam dávno nejsem. Pro starostu je ale lepší varianta mít tam mě. Kandidátku jsme sestavovali před čtyřmi lety za dva dny a ostatní varianty jsou pro něho méně komfortní. Navíc i tak se snažím do věcí zapojovat jak to jde. Jsem rád, že se podařilo vystřídat radního pro kulturu Petra Kalouska za Davida Butulu, který zná všechny z brněnské alternativní scény osobně.

Různé názory uvnitř hnutí vyplouvaly na veřejnost v případě několika mediálních kauz. Konkrétně mluvím o rozdílném hlasování v případě modernizace brněnského nádraží, netransparentním financování Moto GP nebo kontroverzní směně pozemků pro nový hokejový a fotbalový stadion za Lužánkami.

Každá z nich poškodila hnutí drastickým způsobem. Například u Moto GP Matěj Hollan do médií říká, že Žít Brno zachránilo velkou cenu. Ale to je úplně nesmyslná interpretace. Hlavní otázkou nebylo, jestli se Moto GP v Brně pojede nebo ne, ale pokud město přispívá padesáti miliony, pak má celá transakce proběhnout transparentně.

Nicméně firma, která organizovala Moto GP, zveřejnila začerněný audit svého hospodaření. Nikdo nechtěl motocyklový závod zrušit, ale spousta lidí z hnutí včetně mě jen chtěla, aby se s veřejnými penězi hospodařilo transparentně, což byla podle mého i jedna ze základních idejí hnutí.

Jak se stalo, že různí členové hnutí hlasovali jinak při rozhodování o modernizaci brněnského nádraží? Michal Doležel na krajském zastupitelstvu hlasoval pro odsun, zastupitelský klub Brna-střed pro modernizaci v centru a magistrátní zase pro odsun podmíněný stavbou severojižního kolejového diametru.

My jsme na Brně-střed byli z celé diskuze o nádraží vyloučení, takže jsme sami byli překvapení výsledkem. Na sociálních sítích jsme si přečetli apel, ať hlasujeme v souladu s programem, což jsme na zastupitelstvu všichni udělali a žádný apel k tomu nebyl potřeba. Logicky jsme hlasovali podle programu, za který jsme kandidovali. Nakonec jsme sledovali, jak na magistrátu Žít Brno veřejně porušuje svůj volební program. Což je vtipné v kontextu toho, že Michala Doležela předtím spolustraníci vyplísnili za hlasování na kraji.

Jaká byla role Žít Brno v kauze směny pozemků pro stadiony za Lužánkami?

Považuji za odporné, jakým způsobem majitel pozemků Libor Procházka vydíral město a chtěl je vyměnit za lukrativní historické budovy v centru města. Vyděsila mne reakce Matěje Hollana, který říkal, že o podobné výměně je možné vůbec diskutovat. Zpočátku to vnímal jako rozumný politický obchod, nakonec svoje stanovisko sám přehodnotil po silné vnitřní kritice.

Jaké jsou vyhlídky Žít Brno před letošními komunálními volbami?

Podle mě Žít Brno směřuje k záhubě a je to dobře. První výhodou je, že se může projevit Pirátská strana, která je typově podobnou alternativou jakou ve své době představovalo Žít Brno. Jen s tím rozdílem, že má vnitřní demokratickou strukturu.

Rovněž konec hnutí vezme vítr z plachet všem odpudivým konzervativním spolkům, jako jsou Slušní lidé, Spolek Brno plus nebo Brno autem. Oni nemají vlastní program ani není v jejich silách ho vytvořit, a dokud tady bude Žít Brno, budou moci svou politickou identitu stavět na opozici vůči němu. Jinými slovy dalším kultivačním efektem hnutí na brněnskou politiku je jeho zánik.

Má tedy smysl, aby Žít Brno kandidovalo na podzim v komunálních volbách?

Pokud přemýšlejí alespoň trochu racionálně, tak to rozpustí a kandidovat nebudou. Není důvod aby podobně nekoncepční spolek kandidoval dál.

Zároveň však Žít Brno přineslo do politiky spoustu zajímavých osobností a témat. Myslíš, že se v komunální politice udrží i v případě zániku hnutí?

Určitě ano. Například u Martina Freunda je velká šance, že bude moci ve své prospěšné politice pokračovat, nejspíš za Pirátskou stranu. Další lidi z hnutí chtějí také pokračovat. Některé nabídky našim členům považuji osobně za problematické, ale kdo já jsem, abych to soudil. Část lidí může převzít TOP 09 nebo jiné liberální strany.

Jaké by mělo být hlavní poučení z nástupu Žít Brno do komunální politiky?

Žít Brno prokázalo, že je možné s minimem nákladů dosáhnout úspěchu a že humor dokáže rozložit hloupost některých tradičních politiků. Zároveň však musí působit jako varování, že bez demokratické struktury a ambice posouvat hnutí dále nemají podobné iniciativy budoucnost.

RADEK KUBALA