Do konce února mají brněnští zastupitelé rozhodnout, zda si přejí modernizovat hlavní vlakové nádraží v centru města — varianta Petrov — nebo ho doporučí odsunout o necelý kilometr na jih — varianta Řeka. Z vyjádření brněnských politiků vyplývá, že většina zastupitelů dává přednost odsunu nádraží. Brněnská veřejnost je naopak dlouhodobě pro jeho zachování v centru města.

Proti odsunu nádraží budou podle svých slov hlasovat zastupitelé Zelených, Žít Brno a Pirátů. Pro odsun se naopak chystají hlasovat dlouhodobí podporovatelé záměru z ODS, ČSSD, KSČM a KDU-ČSL. Nově se za odsun postavila i většina jihomoravské TOP 09.

Dlouhou dobu nebyl jasný postoj politického hnutí ANO, nejsilnější strany v brněnském i jihomoravském zastupitelstvu. Poté, co krajské zastupitelstvo v polovině ledna téměř jednomyslně podpořilo odsun nádraží, však brněnský primátor Petr Vokřál (ANO) médiím potvrdil, že i on podporuje odsun nádraží.

„Je třeba začít stavět co nejdříve. Pokud možno za peníze z Evropské unie. Uvolní se tím konečně rozvoj města směrem na jih, což se kvůli poloze a diskusím od roku 1928 dosud nepodařilo," řekl Vokřál deníku Blesk.

Opačný názor mají primátorovi náměstci Martin Ander (Strana zelených) a Matěj Hollan (Žít Brno). Podle nich studie proveditelnosti, kterou si město nechalo v loňském roce zpracovat pro obě polohy stanice, upřednostňuje nádraží v centru.

„Jak všichni víme, doprava v Brně není uspokojivá. Kapacita kolejového systému pro tramvaje je v kritických bodech dost na hraně, průjezdnost automobily ve špičce není zrovna nic moc. A u varianty Řeka máme jednu jistotu — že tento znepokojivý stav ještě významně zhoršíme,“ uvedl na svém facebookovém profilu náměstek pro dopravu Matěj Hollan.

Současné vedení města složené ze zástupců politického hnutí ANO, Žít Brno, Strany zelených, TOP 09 a KDU-ČSL se v koaliční smlouvě zavázalo, že doporučí variantu, která má podporu obyvatel Brna. Ve městě se v roce 2016 konalo místní referendum, ve kterém jednaosmdesát procent hlasujících podpořilo modernizaci nádraží v centru. Referendum nebylo právně závazné, protože se ho zúčastnila asi jen čtvrtina obyvatel jihomoravské metropole.

Radnice se nově rozhodla zadat výzkumné agentuře Focus průzkum veřejného mínění, jehož výsledky by měli zastupitelé znát v první polovině února.

O přestavbě brněnského železničního uzlu by měla ještě před začátkem léta rozhodnout vláda, která bude skrze ministerstvo dopravy hlavním investorem celé stavby. Podle dřívějších vyjádření ministerstva však bude vláda prosazovat variantu, kterou doporučí brněnská radnice.

Architekt, spekulanti a posudky

Debatu vyvolal i postoj vedoucího kanceláře architekta města Brna (KAM) Michala Sedláčka podporující odsun nádraží. Čtyři posudky expertů z různých českých i slovenských univerzit, které si KAM nechal před svým rozhodnutím zpracovat, však doporučují zachovat nádraží v centru. 

Experti na nádraží v centru ocenili zejména kratší přepravní časy, menší stavební investice do městské infrastruktury a její nižší provozní náklady. Dále upozornili na mnohem výraznější přetížení některých silnic a křižovatek v případě výstavby nádraží u Řeky.

Na začátku týdne rovněž vyšlo najevo, že město Brno začalo spolupracovat s majiteli pozemků v Jižním centru, tedy v blízkosti zvažované odsunuté polohy nádraží.

Odborníci pro nádraží v centru

K tématu se ve středu konala debata odborníků, kteří podporují modernizaci brněnského nádraží v centru, v takzvané variantě Petrov. Na besedě v brněnském Uměleckoprůmyslovém muzeu vystoupili ředitel Institutu pro dopravní ekonomii, geografii a politiku Martin Kvizda, dopravní inženýr Lukáš Tittl a architekt Jiří Oplatek.

Martin Kvizda ve svém příspěvku zdůraznil, že nádraží v centru je v dlouhodobé perspektivě ekonomicky efektivnější v porovnání nákladů na stavbu a dopadů na lidi. U stavby, která má městu sloužit desítky let, podle něj není důležitý argument, že odsunuté nádraží je možné začít stavět dříve.

„Pokud bych měl přistoupit na argumentaci lidí podporujících nádraží u Řeky, potom by ekonomicky efektivní bylo postavit cokoliv a kdekoliv, hlavně když to bude postavené rychle a někdo to zaplatí,“ shrnul Kvizda ve svém příspěvku.

Lukáš Tittl se zaměřil na sociální aspekty přestavby brněnského nádraží, zejména na dopady na městskou hromadnou dopravu a cestování veřejnosti. Železnice by podle něj měla navazovat na ostatní systémy dopravy. „Podle studie proveditelnosti by v případě odsunu více než čtrnáct tisíc lidí pravidelně vystupovalo dříve než na hlavním nádraží, což je velmi neefektivní. Ze světa známe příklad modernizace hlavního nádraží v Lodži, kde se podobným způsobem podařilo zachovat výhodnou polohu nádraží a zároveň rozšířit jeho kapacitu,“ vysvětlil Lukáš Tittl.

Příklady ze zahraničí ve svém příspěvku používal i Jiří Oplatek. Konkrétně divákům představil tři velká nádraží ze Švýcarska, kde dlouhodobě pracovně působí. Železniční stanice v jeho domovské Basileji, Bernu a Curychu podle něj dokazují, že nádraží v centru nemusí být bariérou pro urbanistický rozvoj. „Rozhodně nepovažuji za relevantní argument, že musíme horší stavbu postavit dříve,“ řekl při svém výstupu Jiří Oplatek.