Dnes začíná kampaň k referendu o poloze a způsobu modernizace hlavního brněnského nádraží, kterou — jako zmocněnec přípravného výboru referenda, jemuž se podařilo shromáždit přes dvacet tisíc podpisů brněnských občanů — vedu. Referendum se mělo konat už v roce 2014. Když jsme v roce 2013 takovou úlohu přijal, nemohl jsem předvídat, kam se věci vyvinou. Dnes už nemám jinou možnost. Ale jsem tomu rád.

Referendum v Brně se bude na základě rozsudku Nejvyššího správního soudu konat současně s krajskými volbami. Vzal jsem si kvůli tomu volno z práce v Deníku Referendum — ten až do voleb řídí mí kolegové, zřídili jsme i kvůli tomu pozice mých zástupců. Mé příspěvky do novin po tuto dobu jsou zejména koncepční, prakticky nebudu editovat a jen výjimečně psát.

Jeden z mých velkých učitelů Jaroslav Šabata vždy říkal, že Brno je politická laboratoř, v níž se s předstihem odvíjejí děje, jež posléze zasáhnou celou českou politiku. O brněnském referendu to platí stoprocentně. V minulém týdnu jsem cizeloval text, který všechny základní okolnosti referenda přehledně vysvětluje. Přikládám ho zde jako dokument a jako dokument ho také v DR vydáváme. Nyní budeme dělat vše pro to, aby se skutečnosti v něm obsažené dostaly pokud možno ke všem brněnským občanům.

Pro naše noviny budu nyní psát především o tom, co se nám při takovém snažení děje. Samozřejmou aspirací Deníku Referendum přitom bude informovat o brněnském referendu co nejpřesněji a nejdůkladněji: místním referendům věnujeme sympatizující a pozornou péči ve všech případech; a to nejen kvůli našemu názvu. Vedle kampaně Václava Bělohradského v Praze je pro naše noviny brněnské referendum hlavní sondou letošních podzimních voleb.

Setkání s Babišovým tiskem

Babišova MF Dnes jsou noviny, které prozatím používaly Deník Referendum, jak se jí hodil. Doba, po níž jsme to byli ochotni tolerovat, končí právě dnes.

Když brněnská redakce MF Dnes potřebovala zareagovat na obvinění, že ve své kampani proti Michalu Haškovi postupuje účelově, obhajovala se mimo jiné tvrzením, že rozhovor s Denisou Kapitančíkovou „vyšel současně“ s MFD v Deníku Referendum. Ve skutečnosti je to tak, že MFD vlastní rozhovor s ní pořídila až po té, co si jej přečetla v DR. MFD tedy vyvracela údajné či skutečné Haškovy lži nejméně jednou vlastní.

Když DR přinesl informaci o tom, že Babišovo Agro Jevišovice spálilo zemědělci Radovi pole, mnohá média ji následně převzala. MFD o tom ale vydala učebnicově manipulativní zprávu pod titulkem Zemědělci se přou o Babišovo pole, zasetou pšenici zničil herbicid.  Glosovali jsme to poznámkou, že je to na úrovni hypotetické zprávy agentury TASS z 22. srpna 1968 pod titulkem Českoslovenští komunisté se přou o reformy. Do Prahy přijely tanky.

Když včera naše redaktorka Saša Uhlová vydala další z unikátních textů k operaci Fénix a DR tak jako první přinesl zprávu o vazbě Lukáše Borla, MFD si počkala, aby nás na rozdíl od jiných médií nemusela citovat: zřejmě je tam redakční politikou citovat nás jen, když se to hodí v boji proti sociální demokracii. Tuhle roli ale dál hrát nebudeme.

Nelze ani vést moc vážné spory o to, že MFD v Babišových rukou je instituce pro demokracii nebezpečnější nežli ČSSD a není žádný důvod nechávat tu MFD působit jako arbitra v čemkoli. Nemá právo soudit ani Michala Haška a svou podjatostí spravedlivé posouzení ČSSD ve skutečnosti ztěžuje. Kdyby MFD zanikla, bude na tom republika lépe.

Projevem nové redakční politiky MFD je zřejmě i skandální včerejší text, který vyšel v Idnes pod titulkem: „Voliči jako ‚užiteční idioti‘. Zelení před referendem ohrožují koalici“, jenž předstírá popis situace kolem referenda v Brně, který je ale vycucaný z prstu od titulku do poslední věty.

Je takovým navíc z utilitárních důvodů: má prospět hnutí ANO v Brně. Primátorovi Vokřálovi se totiž nelíbí, že Strana zelených odmítá porušit svůj volební program a přichystala intenzivní kampaň k referendu. Nelíbí se mu to pochopitelně: bude to na něj po právu vrhat nedobré světlo jako na člověka, který konzistentní tak docela nezůstal.

Stranický tisk ANO aka MFD si tak vymyslel neexistující koaliční krizi, smatlal do jednoho chumlu Stranu zelených a přípravný výbor referenda zastupující dvacet tisíc brněnských občanů, tedy asi desetinásobek členstva SZ v ČR, špatně ocitoval z bůhvíjak pokoutně získané pracovní verze interních materiálů, obvinil náměstka Andera i nás z věci, kterou ve skutečnosti provozovali jeho předchůdci z ODS, a přitom všem se obešel bez toho, aby s námi o celé věci vůbec mluvil.

Tak se dneska pracuje v MFD.

Základní otázka: proč chtěl Vokřál referendum už před dvěma lety?

Před dvěma lety přitom samozřejmě MFD, stejně jako všechna ostatní brněnská média, emfaticky stála na straně referenda a proti snaze tehdejšího primátora Onderky zmařit je. Snahy zachránit nádraží v centru tehdy totiž pomáhaly dostat Onderku z radnice. A tak dnešní náměstek Hollan tehdy v roce 2014 sbíral stejně tak jako náměstek Ander za konání referenda podpisy, a dnešní primátor Vokřál tehdy vystupoval na demonstraci. Fotografie máme a budeme je používat.

Z nich tří se nyní konzistentně chová pouze Ander. Referendum jasně vítá, lidi k němu zve a říká jim, aby hlasovali pro nádraží v centru a pro jeho modernizaci metodou otevřených výběrových soutěží.

Kdyby MF Dnes fungovala jako noviny, a ne jako propagandistický plátek ANO, bude klást nepříjemné otázky především Vokřálovi a Hollanovi, kteří se dnes — stejně jako Kotzian s Onderkou před dvěma lety — schovávají za dosud nevypracovanou tak zvanou studii proveditelnosti Ministerstva dopravy, jejíž výsledek zná ale každý zasvěcený člověk předem. Obecně se ví, že je cinknutá, takže z ní vyjde, že obě verze modernizace nádraží v Brně lze uskutečnit, ale vhodnější podle ní bude odsun, protože se řekne, že je více připravený; a ve studii se do něj nezapočítají mnohé z vynucených nákladů, aby vycházel líp.

A samozřejmě právě zde by MFD mohla klást nepříjemné otázky i brněnským sociálním demokratům. Proč byli původně pro nádraží v centru, ale pak otočili? Proč podporují kampaň tiskového mluvčího spekulantů s pozemky v poloze odsunutého nádraží Roberta Kotziana? Proč hlasovali pro to, aby dostal na maření referenda dvě stě tisíc korun — s argumentem, že v demokracii mají mít prostor všechny názory? A proč hlasovali proti tomu, aby přípravný výbor referenda dostal na kampaň padesát tisíc korun — bez argumentu?

Jak říká v klasickém klipu Tonda Blaník: Proboha, Brno! A to teprve začínáme.