Matěj Hollan ve vroucím objetí brněnské ODS

Známý brněnský odpůrce herních automatů podpořil na společné tiskové konferenci s náměstkem primátora Kotzianem snahy ODS zmařit referendum o poloze hlavního nádraží. Je to smutná výpověď o nezralosti části českého občanského aktivismu.

Prakticky s jistotou lze již dnes říci, že se letos v Brně bude souběžně s komunálními volbami konat referendum, které definitivně rozhodne o budoucí poloze zdejšího hlavního nádraží. Kampaň za rekonstrukci nádraží ve stávající poloze prozatím získala přízeň patnácti tisíc Brňanů, z nichž několik tisíc projevilo zanecháním svém mailové adresy zájem se jí účastnit i v dalších fázích.

Strategie, jak podpisy dosbírat, je jasná. Lidí účastnících se kampaně by sice mohlo být více, po dalších dobrovolnících i aktivistech se volá, ale téma je natolik silné, že se vše zvládne i se stávajícími silami.

Brněnské Referendum 2014 podporují prakticky všechny podstatné ekologické organizace: Hnutí Duha, Greenpeace, Děti Země, Nesehnutí, Hnutí Brontosaurus. Na její podporu vystoupila senátorka Eliška Wagnerová či europoslankyně Zuzana Brzobohatá, Piráti, Strana zelených i TOP 09. Za nové referendum se staví podstatná část odborné komunity.

Vedení města má z kampaně strach, protože ví, že pokud se závazný počet lidí vysloví pro rekonstrukci ve sávající poloze, definitivně tím ukončí bludné sny o přestěhování nádraží do nevýhodné polohy, v níž mají ovšem mnozí vykutálení lidé zakoupené pozemky. Brněnský magistrát si v panice schválil dva miliony korun na kampaň, kterými chce o přesunu nádraží do pustých plání na jihu města přesvědčit nepoddajnou brněnskou veřejnost, jejíž dvě třetiny stabilně odsun odmítají.

A v této situaci, kdy konání referenda je již prakticky jisté, vyrazí Matěj Hollan, v řadě ohledů talentovaný a z některých důvodů právem respektovaný brněnský aktivista, na tiskovou konferenci s Robertem Kotzianem, lídrem ODS v minulých volbách, aby se pokusil snahy o konání referenda zhatit. Působí to jako zpráva satirického webu Žít Brno, ale bohužel je to jen další počin, kterým se v brněnské politice trapně stírá rozdíl mezi realitou a satirou.
Matěj Hollan na vystoupil na společné tiskové konferenci S Robertem Kotzianem, aby mu pomohl zhatit referendum o poloze hlavního brněnského nádraží. Foto FB Matěje Hollana

Argumenty Matěje Hollana nemohou obstát
Podívejme se blíže na to, co Matěj Hollan pokládá za argumenty, kterými se pokouší zdůvodnit svůj skok do náruče brněnské ODS. V dopise svým stoupencům tvrdí, že

  • byl s Robertem Kotzianem pouze neutrálně prezentovat výsledky odborného posouzení dvou navrhovaných variant,
  • město je připravené férově posoudit obě alternativy a vybrat z nich tu lepší,
  • referendum nemůže nic změnit, protože k rozhodnutí o poloze hlavního nádraží je zapotřebí součinnosti i dalších institucí, nejen čistěměsta Brna.
Na všechny tři argumenty se nyní podívejme podrobněji.

Pomiňme, že podle očitých svědků prezentace výsledků studie měla k neutrálnímu výkladu, za nějž Hollan situaci vydává, velmi daleko. Je tu totiž mnohem podstatnější problém.

Je neslýchané, aby projekt typu rekonstrukce, natožpak případného přesunu, hlavního nádraží evropského města velikosti Brna, vznikl tak, že jej na koleně spíchne nějaká třebas i z nejlepších úmyslů vzniklá skupina odborníků, byť by byli sebetalentovanější. Zvláště pak, je-li jejich jedinou legitimací ochota spolupracovat s aktivisty, kteří posléze takový návrh, nota bene připravený na základě kusých a pokradmu získávaných informací, prosazují jako jedinou možnou alternativu stejně špatně vzniklého řešení prosazovaného radnicí.

Matěj Hollan si evidentně tento základní deficit své pozice neuvědomuje a vlastně dává trumf do rukou lidem, kteří se z občanských aktivistů pokoušejí dělat naivní a nekompetentní figurky. Přesně tak se on sám totiž v této situaci chová.

Z obou stran – jak ze strany magistrátu, tak ze strany aktivistů z Hollanovy skupiny – se tu jedná o pošetilost a skutečně mimořádnou neúctu k věky prověřeným metodám správného postupu tvorby architektonického díla, jak je stav architektů založil a během staletí zkultivoval. Všeobecně respektovaný řádný postup ovšem spočívá v metodě otevřených výběrových soutěží s pravidly od počátku do konce pevně stanovenými.

Zatímco v případě brněnské radnice je neomalené ignorování takovéto zásady motivováno špatně skrývanými zištnými úmysly, v případě aktivistů z okruhu Matěje Hollana se věru jedná čistě o nekompetenci a naivitu. Právě proto současný návrh referenda obsahuje i druhou otázku, která má město zavázat k tomu, aby o konkrétním řešení rozhodovalo postupem řádné praxe: tedy metodou otevřených urbanistických a architektonických soutěží, které jedině mohou zaručit, že výsledek bude pro obyvatele města optimální.

Druhý argument, že radnice se chovala dosud při posuzování obou variant – korupční radniční (tzv. U řeky) a ochotnické aktivistické (tzv. Pod Petrovem) – podle Hollanova soudu „korektně“, není možno brát v tomto světle za nic víc, než za výraz až nečekané naivity.

Za prvé mít takto nevyspělého soupeře je pro magistrátní šíbry prosazující odsun nádraží darem z nebes. Není náhodou, že všechny zkušené ekologické organizace v Brně referendum podporují.

Za druhé – a to je snad ještě mnohem horší – radnice samozřejmě ví, že má celý proces výběru mezi oběma variantami pod kontrolou. Matěj Hollan tak bohužel ve skutečnosti nedělá nic jiného než to, že pomáhá korupční radniční variantu ospravedlnit.

Pokud si skutečně myslí, že radnici přesvědčí odbornými argumenty o tom, že je lepší nádraží rekonstruovat tam, kde stojí dnes, musel svůj dospělý život prožít v nějaké jiné zemi a jiném městě: snad v nějakém utopickém Brně, kde odbornost a věcnost mají větší váhu, než zájmy kmotrů navázaných na ODS či síla peněz stavebních firem.

Konečně třetí argument, že o poloze nádraží budou rozhodovat i jiné instituce nežli město Brno, a proto je jeho postoj irelevantní, už vůbec není třeba brát vážně, protože porušuje elementární zásady formální logiky.

Ve skutečnosti je situace právě opačná: souhlas města Brna s jakýmkoli řešením je podmínkou nutnou, ačkoli ne postačující. To ovšem znamená, že pokud občané zavážou svým hlasováním v referendu město Brno, aby podniklo všechny kroky, na něž má ze zákona nárok, ku prosazení rekonstrukce hlavního nádraží ve stávající poloze, žádné jiné řešení nebude uskutečnitelné.

Je jasné, proč se tváří, že to nechápe, náměstek Kotzian. V ODS jsou zvyklí se za peníze a postavení naučit nechápat leccos. Skoro se ale nezdá možné, že by to mohl nechápat i tak bystrý člověk, jakým nesporně je Matěj Hollan.

Destruktivní Hollanův postoj má neblahé důsledky pro Brno
To vše je obrovská škoda, protože Matěj Hollan má neupiratelné přednosti; navzdory svému zde popsanému hlubokému omylu zůstává jedním z největších talentů občanského aktivismu ve své generaci. Bohužel ale takovýmito výstřelky valem ztrácí postavení člověka, který by se mohl ocitnout v čele proudu, příznivě proměňujícího poměry v brněnské komunální politice; brněnským Martinem Markem či Janem Korytářem.

Po vyloženě podivínském extempore při zakládání Bursíkova projektu LES bylo jeho další hrubou chybou, že zaútočil, navíc, jak se zdá, nepřesně, na brněnské zelené místo toho, aby se věnoval svým skutečným protivníkům. Pokud chtěl v Brně uspět, bylo naopak podmínkou se Stranou zelených zde se dohodnout.

I když lze mít k brněnským zeleným oprávněné výhrady kvůli zpackanému působení v radniční koalici v minulém volebním období a třebas i kvůli přesmíru konformní podpoře zhoubné celostátní politiky Ondřeje Lišky, faktem je, že byli v současném brněnském zastupitelstvu nejčipernější opozicí a že síla souboru jmen Ander, Drápalová, Vlašín, Wagnerová je o poznání větší nežli síla jména Matěje Hollana a jeho druhů z milého satirického spolku Žít Brno.

I když je dnes místo zelených Hollanovým spojencem tak výtečný komunální politik jako Robert Kotzian, nepomůže mu to. Zjistí to nejpozději v okamžiku sečtení brněnských hlasů v komunálních volbách, ale Brňané za jeho dnešní zaslepenost zbytečně zaplatí absencí realistické silné alternativy v nadcházejících komunálních volbách.

Jeho postoj ostře kontrastuje s obratností primátora Onderky. Ten sice stojí v čele radnice, která v řadě ohledů nelegitimně protlačuje variantu odsunutého nádraží, ale on sám přitom nechává ve věci hovořit takřka výlučně náměstka Kotziana a sám se drží rozumně zpět. Kdyby referendum uspělo, Onderka jeho verdikt může elegantně respektovat, a pokud to výsledky voleb dovolí, zůstat primátorem.

Ukazuje se, že Matěj Hollan se prozatím cítí jak ryba ve vodě v sociálních sítích; vcelku dobře dokáže dělat satiru, zvláště je-li věrným zrcadlem reality; jakž takž solidně provozuje občanský aktivismus; ale ve světě politiky bloudí jak Eskymák v pralese.

Autor je předsedou petičního výboru Referendum 2014.

A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.