1.Proč se v Brně koná referendum?

Souběžně s krajskými volbami 7. a 8. října 2016 se v Brně koná referendum o poloze a způsobu modernizace hlavního nádraží. Koná se proto, že přípravný výbor referenda shromáždil zákonem požadované množství podpisů pod návrh: pro konání referenda se vyslovilo více než šest procent oprávněných voličů, tedy více než dvacet tisíc Brňanek a Brňáků. Právoplatnost návrhu na konání referenda stvrdil svým rozsudkem Nejvyšší správní soud. A následně ho vyhlásilo Zastupitelstvo města Brna.

2.O čem se bude rozhodovat?

Budeme rozhodovat o dvou věcech:

• o poloze
• a o způsobu

V referendu odpovídáme tedy na dvě otázky. Znějí takto:

I. Souhlasíte s tím, aby město Brno podniklo bezodkladně všechny kroky v samostatné působnosti pro modernizaci železniční stanice „Brno-hlavní nádraží“ v dosavadní poloze podél ulice Nádražní?

II. Souhlasíte s tím, aby město Brno podniklo bezodkladně všechny kroky v samostatné působnosti s cílem prosadit, aby se nejlepší řešení modernizace železniční stanice „Brno-hlavní nádraží“ určilo prostřednictvím soustavy otevřených návrhových soutěží?

Odpověď ANO na první otázku znamená, že se nádraží bude muset modernizovat ve stávající poloze v centru města. Odpověď NE znamená, že vedení města Brna může o poloze rozhodnout dle svého uvážení. Hlasováním NE lze také nejlépe dát najevo i to, že si přejete modernizaci nádraží v odsunuté poloze.

Odpověď ANO na druhou otázku znamená, že nádraží se bude modernizovat otevřenými návrhovými soutěžemi. Jich se budou moci účastnit za poctivých, pro všechny rovných a v celém světě platných podmínek špičkové týmy, a to i zahraniční. Soutěže tohoto typu garantuje komora architektů, jsou přísně anonymní. Proto jsou nejspolehlivější pojistkou proti korupci a nekvalitním stavbám. Odpověď NE znamená, že vedení města bude moci o způsobu modernizace rozhodnout samo.

Otázky jsou formulovány šroubovaně, protože tak je to nutné, aby byl výsledek pro městské orgány závazný a právně vymahatelný. Jejich znění jsme konzultovali s právníky, mj. s bývalou ústavní soudkyní a senátorkou Eliškou Wagnerovou. Smysl obou otázek je jasný.

3.Bude výsledek referenda závazný?

Někdy se říká, že referendum je závazné jen pro město Brno, že ale investorem je stát, takže výsledek nic nezmění. Není to pravda. Pokud výsledek referenda město zaváže k modernizaci v centru, nemůže se mu už žádná politická reprezentace vzepřít. A také stát to bude muset respektovat. Tak jako soud rozhodl o právoplatnosti návrhu na konání referenda proti námitkám minulého vedení města, pohlídají soudy i závaznost výsledku referenda. Jediné, co je tedy zapotřebí, je splnit dvě zákonné podmínky: účast 35 % oprávněných voličů, a hlasy nejméně 25 % oprávněných voličů, kteří zakřížkují odpovědi ANO. Závazný výsledek referenda by definitivně ukončil debaty, ať si říká kdo chce, co chce.

4.Co říkají odborníci?

Rozhodující část odborné veřejnosti se opakovaně vyslovila pro modernizaci nádraží v centru města. Naposledy v červnu 2015 v dopise premiérovi dvacet pět předních brněnských i českých expertů včetně emeritního děkana fakulty architektury prof. Ivana Rullera, či emeritního vedoucího katedry dopravních staveb doc. Jana Pavlíčka. Pro odsun nádraží vystupují převážně experti zájmově spojení s brněnskou ODS a stavební lobby maskovaní za značkou spolek Brno Plus. Odborné vyjádření zasazující se za modernizaci nádraží v centru podepsal i zřejmě nejvlivnější v tuzemsku působící architekt Vlado Milunič. Jejich vyjádření jasně říká, že neexistují technické problémy, které by ve stávající poloze nebylo možno vyřešit. Do stávající polohy budou moci v budoucnu zajíždět i rychlovlaky. Většina odborníků se také shoduje v tom, že stávající poloha má spoustu nenahraditelných předností, především v napojení na síť městské veřejné dopravy. Shrnuto: mezi odborníky panují stejné spory jako mezi občany, ale většina z nich podporuje modernizaci v centru.

5.Je nějaký rozdíl mezi nádražím v centru a nádražím „pod Petrovem“?

Politici v minulém vedení města, zejména ti z ODS, se snažili vytvořit dojem, že nádraží se v každém případě odsune, a to buď „pod Petrov“, nebo „k řece“. Chtěli tím dosáhnout toho, aby se veřejnost smířila s odsunem nádraží. Ze stejných důvodů dnes tvrdí, že odpověď ANO by znamenala, že se nádraží modernizovat vůbec nebude. Pravda je ale taková, že tak zvaná varianta Pod Petrovem je prostě jednou z možností modernizace nádraží v centru. Prakticky znamená rozšíření stávajícího nádraží a o žádný přesun se reálně nejedná. V případě kladného výsledku referenda se přípravné práce na tak zvané variantě Pod Petrovem využijí při zadávání veřejných soutěží. Tak zvané nádraží „Pod Petrovem“ je jednou z variant nádraží v centru.

6.Neměli bychom počkat na tak zvanou Studii proveditelnosti?

Někteří politici tvrdí, že by bylo lépe rozhodovat až po vzniku tak zvané Studie proveditelnosti, která má být hotová někdy začátkem roku 2017. Studie proveditelnosti začala vznikat v době minulého vedení města. Nemá charakter znaleckého posudku. Účelově ignoruje některé skutečnosti. Samozřejmě nemá vyšší právní váhu nežli výsledek referenda. Navíc se na ní podílí firma SUDOP, která už dělala hned několik „Studií proveditelnosti“ k brněnskému nádraží v minulosti. Jednu z nich napadl Nejvyšší kontrolní úřad jako „švindl“. Ve skutečnosti Studie proveditelnosti zaujatě zodpoví otázky, z nichž většinu lépe a především férově mohou odpovědět otevřené návrhové soutěže. Není důvod čekat.

7.Bude referendum znamenat další zdržení modernizace nádraží?

Někteří politici říkají, že kladný výsledek referenda způsobí odklad modernizace, anebo dokonce „nulovou variantu“, tedy, že se nestane nic. Je to nesmysl. Otázka v referendu jasně mluví o „modernizaci“. A závazný výsledek referenda by naopak ukončil debaty a otevřel cestu k činům. Kladný výsledek referenda cestu k modernizaci urychlí.

8.Není jednodušší stavět něco na zelené louce než přestavba?

Všichni vědí, že brněnské hlavní nádraží potřebuje modernizovat. Svá nádraží v posledních desetiletích modernizovala spousta evropských měst. Žádné město větší nebo srovnatelné velikosti jako Brno v Evropské unii ale své hlavní nádraží nikdy neodsunovalo z centra. Proč asi? Protože s nádražím se nešibuje, hýbají se zásadně vagony.

9.Která ze dvou variant je finančně výhodnější?

Modernizace brněnského hlavního nádraží ve stávající poloze může být podobně nákladná jako novostavba v odsunuté poloze. Propastně se ale liší náklady na infrastrukturu. Pokud by se nádraží odsouvalo, bude muset město až pět miliard utratit za výstavbu nových tramvajových tratí a na dalších nákladech. Tyto peníze pak budou chybět jinde ve veřejném sektoru — v sociálních službách, ve školství, ve veřejné dopravě, ve sportu, v kultuře. Všude. Modernizace v centru je nesrovnatelně levnější.

10.Co by odsun nádraží znamenal pro život ve městě?

Ve své dnešní poloze je brněnské hlavní nádraží unikátní dopravní uzel, ze kterého se lze dostat po celém městě, maximálně s jedním přestupem. Polohu nádraží nám mnozí evropští urbanisté závidí. Klíčový význam nádraží pro náš život dobře dokládají i noční rozjezdy. Pokud se nádraží přesune, o tuhle kvalitu přijdeme. Na nové nádraží bude jezdit podstatně méně linek a cestovní čas dojíždějících se prodlouží v průměru o půlhodinu denně. Mnozí lidé pak vymění vlak za auto. Vznikající zácpy a dopravní kolapsy ještě zhorší zvýšené náklady na nové linky. Zákonitě by to vedlo k snížení kvality služeb a zdražení jízdného. Na odsun nádraží by doplatili všichni, nejvíce sociálně slabí.

11.Kdo prosazuje ODSun nádraží?

Nechvalně proslulí politici ODS Šťástka a Blažek působili ve vedení městské společnosti Jižní centrum a.s. Společnost rozprodávala pozemky z veřejného vlastnictví do rukou spekulantů z okolí banky J&T a odmítala vydat o svém podnikání informace. Bývalý radní ODS Jiří Hos si zase na čtyřicet let pronajal budovu současného nádraží, o níž předpokládá, že by se z ni po odsunu nádraží mohl stát výnosný komerční prostor. Bývalý náměstek primátora za ODS Kotzian se snaží občany přesvědčovat, aby k referendu nechodili. Maskuje se značkou spolku Brno Plus, protože ODS se zcela zdiskreditovala a voliči ji právem vyhnali z radnice. Nemohou tím ale skrýt jednoduchou realitu: za odsun nádraží bojují především spekulanti napojení na ODS.

12.Kdo může v referendu hlasovat?

Referendum se koná ve stejný čas jako krajské volby, 7. a 8. října 2016. Téměř všude se bude konat v totožných budovách jako volby, ale obvykle v jiných místnostech. Hlasovací lístky nepřijdou nikomu domů, budou se rozdávat až v hlasovacích místnostech. Volbu je třeba označit křížkem, tedy nikoli fajfkou nebo kroužkem. Odpověď ANO na první otázku znamená modernizaci nádraží v centru, ANO na druhou otázku znamená modernizaci nádraží bez korupce a na evropské úrovni.

Hlasování má smysl v každém případě, i když si přejete nádraží odsunout. Pokud voliči, kteří si přejí odsun nádraží, uposlechnou neuvážené výzvy některých skupinek z brněnské ODS k bojkotu referenda, zastánci modernizace budou mít ve výsledcích zcela jasnou převahu. V takovém případě by odsun nádraží nebyl průchozí, finančně a zřejmě ani politicky, tak jako tomu bylo po referendu 2004. To sice nebylo závazné, ale jasný výsledek s přípravami odsunu nádraží nedovolil pohnout ani o krok. Možná bychom se tak za dvanáct let bavili o dalším referendu.

Referenda se může účastnit každý oprávněný volič v Brně. Těm ostatním nezbývá, než si takového najít a přemluvit ho, anebo přispět kampani jinak — například dobrovolnickou prací či finančně.