Do podzimních komunálních voleb zbývá něco přes půl roku. V největších městech po nich opět nezůstane kámen na kameni. Metodou pokus-omyl často postupují nejen voliči, ale i politické strany a hnutí. Testují různé lídry, různé koalice, aby za pár let bylo zas všechno jinak. Zatím nejvýmluvnější je příklad Tomáše Hudečka, který kdysi vedl Prahu v dresu TOP 09, potom coby nezávislý a ve finále se radši odstěhoval do Olomouce.

Se skřípěním zubů se v hlavním městě vzpomíná zejména na primátorování Pavla Béma a Igora Němce (oba ODS). Zdá se však, že Adriana Krnáčová (ANO) za nimi nechce zaostat. Jít do voleb v roce 2014 bez programu, město rozvrtat a pak nespokojené Pražany-řidiče označit za zpovykané, být pro smích taxikářům i jejich zákazníkům a tak dále a tak podobně, to už chce skutečný politický talent. Přitom Krnáčová je ve své podstatě správná ženská, jíž se zajídá korupce i kamarádíčkování a jež má řadu světlých stránek. Manažerské řízení a schopnost najít cestu k lidem k nim však zjevně nepatří. Snad se na ni bude v dobrém vzpomínat aspoň za Lítačku (nástupkyni Opencard).

V hnutí ANO usilovně řeší, koho nominovat příště. Primátorka by pokračovala ráda, ale Andrej Babiš patrně nebude chtít riskovat. Poté, co mu dal košem Martin Stropnický, se spekuluje o Karle Šlechtové, kterou může z křesla ministryně obrany vyštípat případný koaliční partner. Třeba ale Babiš vynese nějakého žolíka…

Konkurence se rýsuje silná. Pokud Jan Čižinský sesbírá podpisy pro kandidaturu svého širokospektrálního hnutí občanských aktivistů, může ve volbách zabodovat. Prahu 7 kočíruje s přehledem a má čuch na to, co obyvatelé chtějí.

Jeho rodní lidovci to nesou těžko. Není se co divit. Oslabení si v hlavním městě nemohou dovolit a známé tváře jim chybějí. Ještě před časem se spekulovalo, že by mohli vysunout nahoru exministra Daniela Hermana, ale ten se má stát senátním uchazečem na západě Vysočiny. KDU-ČSL tak pošilhává po spolupráci s TOP 09 a STAN.

Tyto dvě formace se již domluvily. Za primátora chtějí europoslance Jiřího Pospíšila, dokud si jej ještě veřejnost pamatuje. Přestože dnes topce předsedá, stále je vidět víc Miroslav Kalousek. Pražané by mohli na Pospíšilovo jméno slyšet. Jen je otázka, zda to platí i o konzervativních lidovcích.

Jistota je, že umíráček zazvonil Trojkoalici STAN-KDU-ČSL-SZ. Zeleným zůstal černý Petr, ačkoli Matěj Stropnický s Petrou Kolínskou se celé čtyři roky snažili, jak jen to šlo. Ovšem doba Zeleným nepřeje a se samostatnou kandidátkou, jakkoli se tváří sebevědomě, díru do světa pravděpodobně neudělají. Námluvy s Piráty jsou marnější než kdykoli předtím. Piráti prožívají euforickou fázi, navíc za problémy metropole odpovědnost nenesou. V Praze klidně mohou vstoupit i do klání o primátora, v dalších městech jsou vyhledávanými partnery pro předvolební koalice.

V metropoli si též věří ODS. Prý by mohla oprášit Bohuslava Svobodu, jenž působí důstojně jako před lety. Protože se hledá protipól Krnáčové, doplatí na to nejspíš Alexandra Udženija. Podstatné je, že Pražané již zvolna zapomínají na éru, v níž si město rozparcelovala silná Bémova ODS a slabá Hulinského ČSSD.

Sociální demokraté mohou jen překvapit. Zopakují trik s nějakým druhým Dienstbierem? Náměstek primátorky Petr Dolínek se soustředí na poslanecký mandát a bývalý ministr zdravotnictví Miloslav Ludvík je v nemilosti. Silnou stránkou ČSSD je důraz na sociální program a dopravní témata, který v její pražské organizaci doplňuje narůstající schopnost vcítit se do uvažování liberálních a aktivistických Pražanů. Volby oranžoví nevyhrají, ale pokročit v napravování své pražské pověsti by mohli. To by však ve vládě nesměli sekundovat Babišovi.

S ničím novým asi nepřijde KSČM. Jedna část je stalinistická, druhá Babišova… V Praze nic k chlubení.

Na rozdíl od Adriany Krnáčové je brněnský primátor Petr Vokřál pevný v kramflecích. V ANO má silnou pozici a Brňané mu vesměs rozumějí. Jenže nikdo dnes nedokáže odhadnout, jakou neplechu ještě může způsobit přesun vlakového nádraží. Nedávno zvítězil kompromis: přesun z centra, s nímž ale má jít ruku v ruce zásadní překopání veřejné i soukromé dopravy, nové tunely, silnice, zkrátka projekty, které mohou být úspěšné stejně jako skandální a zatracované.

Páteř dosluhující brněnské koalice představovalo hnutí Žít Brno se Zelenými. Žít Brno posledně kandidovalo s podporou Pirátů. Letos se to mělo obrátit. Jenže v pirátských primárkách pohořel náměstek primátora Matěj Hollan (Žít Brno), což zřejmě oba týmy postaví proti sobě. Těžit by z toho mohly hlavně tradiční strany — ODS, ČSSD a KDU-ČSL.

K brněnským specifikům patří zvrásněný politický terén stejně jako vysoká míra občanského aktivismu. Tím hůř se tipuje, jak mohou být karty na podzim rozdány.

Rušno bude i v dalších velkých městech. Leckde vítězné ANO zažilo interní rozepře, jinde bylo z magistrátu vyšachováno konkurenčními stranami…

Na to, že komunál je základem pro takzvanou velkou politiku a prostorem, v němž lidé nejlépe vidí na konkrétní politiky a političky, nemůžeme být se stavem této úrovně spokojeni ani za mák. Kdo by chtěl tento stav zvrátit, ale stále ještě může najít atraktivní lídry a sepsat program přitažlivý i reálný zároveň.