Vedení Brna v čele s primátorkou Markétou Vaňkovou (ODS) schválilo návrh programu sociálního bydlení v rámci systému Housing First (Bydlení především), skrze který bude rozděleno nejméně dvacet bytů lidem ohroženým bezdomovectvím. Kritici upozorňují, že město tímto krokem hatí úspěchy pilotního projektu Rapid Re-Housing, v němž v minulých letech poskytlo bydlení padesáti rodinám v bytové nouzi. Nová koncepce totiž umožní byty získat pouze „bezproblémovým osobám“.

Zastupitelé na úterním zasedání přijali nejkonzervativnější verzi návrhu, podle něhož rozdělí deset bytů ročně lidem, kteří netrpí závislostmi a mají čistý trestní rejstřík. Takový přístup je přitom podle odborníků v rozporu se samotnými základy konceptu Housing First. Návrh v nezměněné podobě prošel přesto, že přímo na jednání dorazila asi stovka lidí požadujících, aby Brno svou dosud unikátní koncepci sociálního bydlení neopouštělo a bytů rozdělilo více.

Občanský prostest svolal bývalý uvolněný zastupitel pro sociální začleňování Martin Freund (Žít Brno), jenž se v minulém volebním období na zavedení Rapid Re-Housingu podílel . „Podle vašeho plánu by Brnu trvalo ukončit bezdomovectví dvaatřicet let. To je nesmyslně dlouhá doba,“ glosoval nedostatečnost schváleného programu.

Freund dále poznamenal, že město disponuje osmadvaceti tisíci byty, z nichž se každoročně uvolní šest set. I Liberec, tedy město se zhruba dvacetinovým bytovým fondem, je schopné bytů pro Housing First uvolnit více. Brnu na program poskytne dvanáctimilionovou dotaci ministerstvo práce a sociálních věcí. Peněz by přitom bylo ochotno vydat čtyřikrát více, kdyby o ně město projevilo zájem skrze konkrétní projekt.

Náměstek primátorky pro sociální věci Robert Kerndl (ODS), který dlouhodobě nesdílí nadšení z výsledků Rapid Re-Housingu, s výtky odmítl. „Snažíme se trochu zklidnit situaci, kterou jste způsobili vy, tedy předchůdci na mém místě. Freund nebyl schopen komunikovat se zástupci městských částí a vysvětlit veřejnosti přínosy. Nepřistupoval k projektu individuálně a probíhal výběr špatných klientů do špatných bytů,“ obrátil se ke kritikům z řad Žít Brno.

Černě situaci neviděli ani brněnští Piráti, kteří stejně jako zbytek koalice čelí kritice za údajně antisociální postoj k sociálnímu bydlení. Jejich návrh na navýšení počtu bytů o dalších dvacet sice neprošel, obecně ale plánovanou koncepci pokládají za funkční. Náměstek primátorky pro dopravu, kulturu a sociální oblast Tomáš Koláčný (Piráti) ocenil především nastavení parametrů pro výběr lidí do rozdělovaných bytů.

„Týká se to skupin lidí v bytové nouzi, kteří strávili tři z posledních pěti let bez stálé střechy nad hlavou. Rodin se třemi a více dětmi, matek samoživitelek, lidí se závažným zdravotním postižením, lidí, co opustili dětský domov...“ poznamenal. A přislíbil, že se spolu s ostatními pirátskými zastupiteli zasadí o to, aby Brno předložilo koncepci dalšího zabydlovacího programu. Ten by se vzhledem k dotačním cyklům uvedl do praxe v roce 2021.

Podle některých zastupitelů si ovšem město nemůže dovolit navyšovat počet rozdělovaných bytů. „Nejsme schopni poskytnout víc než dvacet bytů. V situaci, v jaké je Brno, toho víc není realizovatelné,“ uvedl například Oliver Pospíšil (ČSSD).

Koncept, který Brno opouští, se těší širokému uznání

Pilotní projekt Rapid Re-Housing sklidil od řady odborníků i politiků ocenění. Podle hodnotící studie vypracované akademiky z Masarykovy a Ostravské univerzity ušetřil milion a půl korun z veřejných zdrojů na azylové domy a ústavní péči o děti. Průkopnická forma sociálního bydlení navíc přinesla řadu benefitů osmačtyřiceti rodinám, kterým se podařilo si byt udržet.

„Matky v intervenční skupině měly čtyřapůlnásobně nižší šanci, že se ocitnou v pásmu vysoké míry psychosociálního stresu oproti skupině kontrolní. Lepší skóre se projevuje nejen v celkové hodnotě indexu, ale i ve všech jednotlivých otázkách, nejvíce ve výskytu depresí, pocitu, že vše je moc složité a pocitu vlastní bezcennosti,“ konstatovala hodnotící zpráva.

Koncept se dočkal i mezinárodního uznání. Jeho autoři z Platformy pro sociální bydlení a iniciativy Housing First obdrželi v roce 2018 prestižní cenu SozialMarie za nejlepší novátorský sociální projekt. Experimentem se inspirovala i další města, jako je Praha, Ostrava, Liberec či Jihlava.

Část brněnských zastupitelů nicméně pokládala výsledky pilotního projektu za nadhodnocené. Politikům vadilo, že některým ze zabydlených rodin během fungování Rapid Re-Housingu vzrostly dluhy, případně že městu dlužily poplatky za odvoz odpadu. Velká část dlužníků ale slíbila poplatky doplatit. Zakladatelé projektu navíc argumentovali, že sledování zadlužení rodin nedává smysl. Řada lidí v bytové nouzi se totiž z logiky věci nachází v dluhových pastech a nekonečné sérii exekucí.