Nejen odborníci, ale i zaměstnavatelé, odbory, města a obce, veřejná ochránkyně práv a mnozí ministři druhé vlády Andreje Babiše (ANO), zásadně odmítají návrh zákona o přídavku na bydlení, který na sklonku loňského roku předložila ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD). Obávají se, že jeho případné schválení by ohrozilo tisíce lidí a ještě zhoršilo stávající bytovou krizi.

„Objem vyplácených dávek na bydlení v posledních letech vytrvale klesá, proto takový zákon není vůbec potřeba. Přinese minimální úspory a situaci lidí v nouzi jen zhorší, neboť opatření, která obsahuje, jsou nejen vysoce riziková, ale mnohdy i nesmyslná,” shrnul výhrady ředitel Platformy pro sociální bydlení Vít Lesák s tím, že jedním z nepromyšlených opatření je například podmiňování výplaty přídavku školní docházkou dětí.

Ministerstvo totiž navrhuje, aby rodiče, jejichž dítě zmešká více než sto hodin za pololetí, na půl roku přišli o nárok na dávku. „Tato úprava vychází z předpokladu, že kdo neposílá své děti do školy, okrádá je o jejich budoucnost,“ vysvětlilo v důvodové zprávě. S takovým opatřením ovšem vedle expertů a veřejné ochránkyně práv nesouhlasí rovněž několik Babišových ministrů.

„Podle dostupných analýz má bytová nouze, respektive kvalita bydlení přímý vliv na školní neúspěšnost dětí. Podmínky pro vzdělávání dítěte a motivaci ke vzdělávání dítěte z rodiny v bytové nouzi nelze dále zhoršovat a předpokládat, že se rodina ze situace nouze dostane. Další zhoršení bytové situace tak dále ohrožuje vzdělání a budoucnost dítěte,“ konstatoval ministr školství mládeže a tělovýchovy Robert Plaga (ANO).

Obdobné připomínky vůči návrhu uplatnila i zmocněnkyně vlády pro lidská práva Helena Válková (ANO), podle níž se jedná o naprosto nepřiměřené opatření, které může vést k rozpadu rodin a odebírání dětí do náhradní péče. „Návrh je ve zjevném rozporu s nejlepším zájmem dítěte, k jehož lepšímu vzdělávání přitom nemusí nijak přispět,“ uvedla ve shodně s  ministryní spravedlnosti Marií Benešovou (nestr. za ANO).

„Navázání dávky na řádné plnění předškolní a školní docházky je přinejmenším necitlivé, s největší pravděpodobností kontraproduktivní. Represivní odebírání dávky totiž k jejímu plnění — na rozdíl od sociální práce — nepřispěje. Naopak se lze domnívat, že výpadek příjmů a nejistota ohledně bydlení může patologickou situaci v rodině dále zhoršit,“ dodala Českomoravská konfederace odborových svazů

Chudí si mají najít lepší bydlení

Kritice v mezirezortním připomínkovém řízení čelila i ustanovení zákona, která podmiňují pobírání přídavků na ubytovnách tím, že zařízení uzavřou smlouvu s příslušnou obcí a umožní ve svých prostorách vykonávat sociální práci. Maláčové rezort uvedl, že jejich cílem je motivovat lidi, aby nevyhledávali místa nevhodná bydlení a naopak si sehnali bydlení kvalitní, ministři nominovaní politickým hnutím ANO upozornili, že sociálně slabým často nic jiného než bydlet na ubytovnách nezbývá.

„Návrh může v současné situaci vést k vyloučení zranitelných osob z bydlení. Pokud pro tyto lidi neexistují dostatečné alternativy v běžném či sociálním obecním bydlení, jsou odkázáni právě na ubytovny. Pak je ovšem neposkytnutí podpory staví do neřešitelné situace, pokud například obec uvedenou dohodu neuzavře nebo jí provozovatel ubytovny uzavřít odmítne,“ namítla Válková.

↗

„Požadujeme, aby do doby schválení zákona o sociálním bydlení nebyl zpřísňován dávkový systém, protože bez vytvoření funkčního celostátního modelu sociálního bydlení nemůže navrhovaná legislativa přinést zlepšení sociální situace těch lidí, kterých se to nejvíce týká, ale naopak jejich situaci zhorší,“ říká Unie zaměstnavatelských svazů. Foto Saša Uhlová, DR

Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (nestr. za ANO) dále vyjádřil obavu, že obce mohou hromadně přijímat usnesení, že s žádnou z ubytoven na svém území potřebnou dohodu o umožnění výkonu sociální práce neuzavřou. „Z jejich pohledu půjde o krok, kterým snadno a rychle odstraní problém ubytoven a zároveň se tím zbaví povinnosti ubytovací zařízení navštívit a s osobami v bytové nouzi provádět sociální práci,“ doplnil.

„Zkušenosti s aplikací obdobných ustanovení ,souhlasu obce' s vyplácením dávek na bydlení na ubytovací zařízení ukazují, že řada obcí takové souhlasy, respektive smlouvy nevydá či neuzavře, což by na bydlení ohrozilo více než dvacet tisíc osob,“ připojila své výhrady ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálova (nestr. za ANO) s tím, že pro řešení takové situace prakticky neexistují potřebné ubytovací kapacity.

Výše přídavku nepokryje náklady na bydlení

Dalším z opatření, které četná připomínková místa odmítla, je výpočet přídavku na bydlení, respektive nejvýše uznatelných nákladů na bydlení. Ty se mají určovat na základě cenových map a odpovídat průměru deseti procent nejnižších cen nájemného v daném městě. Podle kritiků však vůbec nezohledňují reálné ceny bydlení, v některých obcích počítají s cenou tří korun za metr čtvereční.

„Výše limitu nákladů je v téměř polovině případů pod nákladovým nájemným. […] Vzhledem k tomu, že stávající příspěvek na bydlení pobírají asi čtyři procenta domácností, stanovení limitu na úrovni prvního decilu znamená, že minimálně polovina příjemců dávek na bydlení bude žít v bytech s vyšším nájmem,“ uvedla Dostálová a podotkla, že návrh leda prohloubí koncentraci a segregaci sociálně slabých v několika málo lokalitách.

Nesouhlasná stanoviska zaujaly rezorty i k Maláčové návrhu, aby obce — v rámci boje s obchodem s chudobou — získaly pravomoc snižovat nejvýše uznatelnou částku nájemného pro výpočet přídavku dle vlastního uvážení až na dobu dvanácti měsíců, což ve svém důsledku představuje pouze modifikaci stávající úpravy zákona o pomoci v hmotné nouzi, která městům — podle expertů v rozporu s Ústavou — umožňuje vyhlašovat takzvané bezdoplatkové zóny.

„Zákon nesmí vytvářet nepředvídatelné podmínky pro oprávněné osoby žijící v různých místech země, ale musí garantovat rovný přístup k dávkám sociálního zabezpečení a ochranu před svévolí při jeho zajišťování,“ konstatoval ministr zdravotnictví. A obdobné připomínky uplatnila i zmocněnkyně vlády pro lidská práva nebo vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD).

Navržený zákon je škodlivý a nepotřebný

Většina rezortů ale i dalších institucí se proto shodla, že zákon by měl být stažen z legislativního procesu. „Navržená změna nemá oporu v analýzách potřebnosti, náklady na dávkové systémy pro podporu bydlení v posledních letech klesají a neexistuje jiný věcný důvod odstraňovat alespoň částečně fungující legislativu,“ vysvětlil v jedné ze svých připomínek Magistrát hlavního města Prahy.

Podobné stanovisko zaujala i Unie zaměstnavatelských svazů, podle níž by případné přijetí návrhu — vzhledem k nepřipravenosti návazných opatření, například sociálního bydlení nebo dostatečných kapacit pobytových sociálních služeb — negativně ovlivnilo situaci sociálně slabých, které by poškodilo násobně více než obchodníky s chudobou, na něž zákon — alespoň dle důvodové zprávy — cílí.

„Požadujeme, aby ministerstvo od takto nebezpečného návrhu upustilo. Zvlášť když v předkládací zprávě samo přiznává, že příčina problémů leží jinde než v dávkovém systému. Je nutné zaměřit se na problémy jako nedostupnost bydlení, nedostatečné řešení exekuční pasti, podfinancování strukturálně postižených obcí nebo nedostatečná podpora sociální práce v těchto obcích. Ne destruktivním způsobem měnit dávkový systém a ohrozit tak bydlení stovek tisíc lidí,” uzavřel Lesák.