Kladno znovu plánuje na svém území vyhlásit oblasti se zvýšeným výskytem sociálně nežádoucích jevů, ve kterých novým nájemníkům nebude vyplácen doplatek na bydlení. Radnice se tak rozhodla necelý půl rok poté, co  Krajský úřad Středočeského kraje zrušil dřívější opatření obecné povahy, které jako ghetto vymezilo celé město. Podle kladenské koalice jde o účinný nástroj regulace ubytoven a obchodu s chudobou. Odborníci dlouhodobě namítají, že podobné kroky nepředstavují řešení problému sociálního vyloučení.

„Toto opatření chápu jako jedinou možnost, jak zabránit stěhování za dávkami, ale problematická místa se musí přesně identifikovat. Proto jsme provedli podrobnou analýzu sociálně nežádoucích jevů v Kladně, ze které vzešla v prvé řadě oblast definovaná základními sídelními jednotkami Kladno-střed, Habešovna, Petra Bezruče a Nové Kladno, “ uvedl staronový kladenský primátor Dan Jiránek (ODS).

Podle někdejšího předsedy Svazu měst a obcí, jenž vede město spolu s politickým hnutím ANO, SPD a uskupením Kladeňáci (STAN, TOP 09, KDU-ČSL a Piráti), se budoucí „bezdoplatkové“ zóny vybíraly s ohledem na úroveň kriminality, množství přestupků v oblasti narušování veřejného pořádku a občanského soužití. „Zohledňujeme také místa, kde se nejvíce potulují děti a mladiství různého věku, kteří často ubíjejí nudu způsobem hraničícím s porušováním právních předpisů,“ dodal.

Radnice současně dále vyhodnocuje situaci a nevylučuje, že v příštích měsících přistoupí k vyhlášení oblastí se zvýšeným výskytem sociálně nežádoucích jevů i v jiných částech města. „Pokud se závadové chování kdekoliv na území města negativně vyostří, je město připraveno k razantní regulaci,“ konstatoval Jiránek. Ten plánuje, že nové „bezdoplatkové“ zóny začnou na Kladně fungovat již během letošního podzimu. Návrh na vymezení první z nich začnou úředníci vypořádávat počátkem září.

Bezdoplatkové zóny napadeny u Ústavního soudu

Vyhlašování oblastí se zvýšeným výskytem sociálně nežádoucích jevů umožnila novela zákona o pomoci v hmotné nouzi, kterou schválila Sněmovna na počátku roku 2017. Poslanci tenkrát podpořili pozměňovací návrhy tehdejšího poslance a dnešního senátora Vladislava Vilímce (ODS), jež umožňují obcím opatřením obecné povahy stanovit tyto „bezdoplatkové“ zóny, v nichž nebude vyplácen doplatek na bydlení.

Odborníci vzápětí upozornili, že právní úprava byznys s chudobou není s to omezit. „Pokud bydlení chudých dominují spekulanti, zablokováním pár ulic se problém nevyřeší. Pouze se za značných nákladů posune o kus dál a nejvíce budou trpět lidé v nouzi. Opatření zároveň vyvolá migraci do sousedních obcí a vytvoří dominový efekt,“ shrnul analytik Platformy Jan Snopek s tím, že řešení problému naopak představuje státem podporované dostupné bydlení a kvalitní sociální práce.

Předmětná ustanovení zákona na sklonku téhož roku následně napadla u Ústavního soudu skupina senátorů vedená Renatou Chmelovou (KDU-ČSL), Jiřím Dienstbierem (ČSSD) a Václavem Láskou (SEN 21), neboť je shledala rozpornými s Ústavou zaručeným principem rovnosti, svobodou pohybu a porušující nepodmíněnost ochrany lidských práv.

„Skutečnost, že je nějaká oblast prohlášena za zákonem předpokládanou oblast se zvýšeným výskytem sociálně nežádoucích jevů, je věc, za kterou nenese ten, do jehož zájmů to zasáhne, odpovědnost či vinu,“ uvedl právní zástupce senátorů, advokát Pavel Uhl. Podle jeho názoru je napadená právní úprava bezprecedentním útokem na lidskou rovnost, rovnost před zákonem a rovnost v důstojnosti.

Ústavní soud ovšem doposud v případu nerozhodl a tak k vyhlášení „bezdoplatkových“ zón přistoupily desítky měst a obcí po celé České republice. K věci se nicméně loni na jaře — ve sporu o později zrušené kladenské opatření obecné povahy — vyjádřil Krajský soud v Praze v čele s předsedkyní Olgou Stránskou, jenž konstatoval, že senátory napadená ustanovení zákona jsou v rozporu s ústavním pořádkem, a připojil se jako vedlejší účastník řízení k jejich stížnosti.