Kladno přijde o bezdoplatkovou zónu. Diskriminace dostala trhlinu

Středočeský krajský úřad ruší bezdoplatkovou zónu, která platila na území celého Kladna. Odporuje podle něj smyslu institutu zóny bez doplatku na bydlení. Rozhodnutí může coby precedent ovlivnit další města.

(jk)

18.03.2019 12:54

Kladno_cz_town_hall_01

Rozhodnutí krajského úřadu vítá i současné vedení města. Foto Wikimedia Commons

Krajský úřad Středočeského kraje rozhodl o zrušení kladenské bezdoplatkové zóny. Tu bývalé zastupitelstvo vyhlásilo v prosinci 2017 na celém území města s deklarovaným cílem omezit obchod s chudobou.

Vedení Kladna změnu převážně vítá a uznává, že oblast s oficiálně zvýšeným výskytem sociálně nežádoucích jevů, a tedy bez vypláceného doplatku na bydlení, je nutné stanovit konkrétněji. Rozhodnutí úřadu se může stát precedentem i pro další obce.

„Vymezení míst pouhým odkazem na jednotlivá katastrální území celého Statutárního města Kladna je neurčité a nepřezkoumatelné. Opatřením obecné povahy jsou zde ukládány povinnosti neurčitému okruhu osob, u kterých se jedná o dotčení jejich práv nebo zájmů. Takové omezení ale musí směřovat pouze k vymezenému okruhu,“ uvádí odbor sociálních věcí Krajského úřadu Středočeského kraje v rozhodnutí z minulého pátku.

Úřad bývalému vedení města vytýká i to, že nezohlednil stěžejní data o sociálně nežádoucích jevech. Poukazuje například na to, že na území města ještě před tím, než se prohlásilo za ghetto, poklesla kriminalita. „Rovněž nelze za sociálně nežádoucí jev považovat samotnou přítomnost příjemců doplatku na bydlení,“ připomněli dále úředníci. Kladno podle nich mělo raději zmapovat výskyt heren a dalších průvodních jevů sociálního vyloučení.

Současné vedení města rozhodnutí Úřadu nepřekvapilo. „Od začátku říkám, že celé Kladno nemůže být vyloučenou lokalitou. Že je úsměvné, aby nařízení říkalo, že se doplatky nemají vyplácet například na hřbitově nebo ve školách či školkách,“ napsal na oficiálním twitterovém účtu města primátor Dan Jiránek (ODS). Dodal, že zastupitelé již pracují na přesné identifikaci míst, kde je v zájmu boje proti obchodníkům s chudobou žádoucí vyplácení dávek omezit.

Část zastupitelů zrušení zóny přímo oceňuje. „Opatření se paradoxně vztahovalo i například na mou zahradu, která je izolovaná a žádné osoby se na ní obvykle nevyskytují, natož aby se na ní ve zvýšené míře vyskytovaly takzvané sociálně nežádoucí jevy,“ glosoval dosavadní situaci Ondřej Novák (Zelená pro Kladno) v Kladenském deníku s tím, že bezdoplatková zóna závažně zhoršila životní situaci lidí v sociální tísni.

S rozhodnutím Úřadu nicméně nesouhlasí lídr opozice a bývalý primátor Milan Volf (Volba pro Kladno), který plošnou bezdoplatkovou zónu ve městě prosadil. „Kladno otevírá brány nepřizpůsobivým - nečinnost vedení města a jeho zjevná dohoda s krajem znamená konec zóny bez doplatku na bydlení,“ napsal na Twitteru.

Kladno je precedent pro bezdoplatkové zóny napříč republikou
Poradce pro ukončování bezdomovectví Platformy pro sociální bydlení Matěj Hon již dříve Deníku Referendum sdělil, že Kladno tvoří precedent pro vyhlašování zón bez doplatku na bydlení ve zbytku republiky. V důsledku toho může rozhodnutí Středočeského kraje vést k zastavení masivního šíření bezdoplatkových zón napříč zemí.

Myslí si to i Martin Šimáček z Institutu pro sociální inkluzi. „Postoj kraje velmi vítám. Mění se jím postoj střední úrovně státní správy, která do problému zón bez doplatku na bydlení nezasahovala, nebo v Karlovarském či Ústeckém kraji jejich zavádění dokonce podporovala. Středočeský kraj naplnil svou kompetenci a konstatoval překročení zákona, jímž plošná bezdoplatková zóna je. Doufám, že jde o precedent přenositelný do dalších regionů,“ řekl Deníku Referendum.

„Města a obce jsou samozřejmě samostatné a mohou tento precedent ignorovat, ale na obecné rovině budou vědět, že do jejich jednání může státní správa vstoupit, a že tedy v případě vyhlášení zóny musí přijít s jejím konkrétním zacílením a jednoznačným odůvodněním,“ vysvětlil.

Je možné, že rozhodnutí Středočeského kraje předjímá linii, již zaujme ve věci bezdoplatkových zón Ústavní soud. Jeho netrpělivě očekávaný nález může podle Šimáčka zásadně proměnit právní prostředí, v němž se obce musí pohybovat.

„Očekávám, že dikce Ústavního soudu bude podobná jako v případě kraje: tedy že nelze omezit nárok na sociální dávku obecným a plošným způsobem. Takové opatření totiž odporuje ústavně zaručenému právu na zajištění základních životních potřeb včetně bydlení,“ uzavřel.

Zóny vyhlašují malé obce i statisícový Liberec
Plošnou zónu bez doplatku na bydlení nedávno zavedlo jako vůbec první krajské město Ústí nad Labem. Ke konci minulého roku zóny v různém rozsahu podle dat Institutu pro sociální inkluzi vyhlásilo i na padesát dalších obcí – například Bohumín, Děčín, Duchcov, Cheb, Karviná, Liberec, Litvínov či Most. Desítky dalších o zavedení zón se zvýšeným výskytem nežádoucích sociálních jevů uvažují, nebo je dokonce již připravují.

Kladno není prvním městem, ve kterém zastupitelé narazili na zamítavé stanovisko nadřízených orgánů státní správy. Podobná situace zatím ovšem nastala pouze v menších obcích či městských částech, jako je Moravská Ostrava a Přívoz či Velké Hamry.

Jinde se obce snaží problém sociálně vyloučených lokalit řešit domluvou s majiteli problematických objektů. Tak postupoval i Jablonec nad Nisou, který by chtěl budovy v nejkritičtějším stavu vykoupit a zbourat.


A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.