Epidemie bezdoplatkových zón pokračuje. Celé Ústí nad Labem se prohlásí za ghetto

Ústí nad Labem plánuje na celém svém území vyhlásit bezdoplatkovou zónu. Ty v menším měřítku zavedly či zavádějí desítky dalších měst po celé zemi. Podle odborníků se jedná o represivní opatření, které podkopává sociální začleňování.

(jk)

01.03.2019 11:05

Photo_2019-03-01_11-00-09

Ústí nad Labem provází problémy s vystěhováváním ubytoven a sociálně vyloučenými lokalitami, jako jsou Předlice-Nivy. Foto FB Na ulici nepůjdeme

Související

Ústí nad Labem a sousední Trmice se od března stanou zónou se zvýšeným výskytem sociálně nežádoucích jevů. Ústí tak jako první krajské město přestane vyplácet doplatek na bydlení novým žadatelům na celém svém území. Bezdoplatkové zóny se šíří i po dalších obcích. Odborníci před tímto trendem varují. Hromadné vyhlašování zón se zvýšeným výskytem sociálně nežádoucích jevů podle nich radnice užívají jako represivní nástroj vůči chudým, které se snaží vyhnat do okolních měst.

„Ve městě jsou zvýšené problémy s nezaměstnaností a skupováním bytů za účelem dalšího pronajímání za ceny v místě neobvyklé. Pronajímatelé parazitují na sociálně slabších skupinách obyvatel. Příjemci doplatku na bydlení nejsou motivováni ke zlepšení své situace a setrvávají dlouhodobě na podpoře,“ stojí ve vyhlášce na úřední desce ústeckého magistrátu.

Vyhlášení bezdoplatkové zóny na území celého města prosadilo politické hnutí ANO v čele s primátorem Petrem Nedvědickým (ANO) spolu s Ústeckým fórem občanů, které řešení sociálního vyloučení represí prosazuje dlouhodobě. Jeho nejviditelnější představitel, zastupitel Jiří Madar (UFO), ostatně již dříve v souvislosti se stěhováním chudých do ústeckých ghett uvedl, že „když budeme muset, uděláme z města pevnost“.

Vyhlašování bezdoplatkových zón na území celých obcí kritizují odborníci a organizace věnující se sociálnímu začleňování. „Když už se město rozhodne, že opatření využije, mělo by to být na velmi malém území, či dokonce na konkrétní dům, na jehož majitele – obchodníka s chudobou – potřebuje páku,“ řekl již dříve Deníku Referendum Martin Šimáček z Institutu pro sociální inkluzi.

Za nesprávný považuje postup Ústí i poradce pro ukončování bezdomovectví Platformy pro sociální bydlení Matěj Hon. „Bez možnosti získat doplatek na bydlení se bytová situace sociálně vyloučených leda zkomplikuje. Hrozí jim, že se ocitnou na ulici a ztratí své těžce získané sociální kontakty. Celkově se vyhlášením bezdoplatkové zóny zhoršují možnosti sociálního začlenění,“ vysvětlil Deníku Referendum.

Bezdoplatkové zóny rostou po celé zemi
Bezdoplatkové zóny nedávno rozšířilo i další krajské město, statisícový Liberec. K původní zóně tvořené objektem ve Vojanově ulici přidal další budovy stejného majitele, stejně jako ubytovnu poblíž objektu bývalé textilky Kolora.

„Vyhlášením zóny cílíme na eliminaci intenzivních sousedských sporů a pochopitelně také na byznys s chudobou, jehož jsou obyvatelé domu dlouhodobě středobodem,“ řekl Ústeckému deníku náměstek primátora Ivan Langr (nestr. za SLK) k vyhlášení první zóny s tím, že město některým nájemníkům již pomohlo najít náhradní bydlení.

Rozhodnutí libereckých zastupitelů kritizovala Agentura pro sociální začleňování. „Jakkoli vnímáme pozitivně snahu obcí omezit segregaci a koncentraci sociálně patologických jevů, zavádění bezdoplatkových zón se jeví jako slepé řešení, neschopné individuálně reagovat na konkrétní situaci jednotlivců a rodin,“ shrnul v lednu výtky Agentury její ředitel David Beňák.

Liberec ovšem na rozdíl od jiných měst zavádějících bezdoplatkové zóny experimentuje s progresivní formou sociálního bydlení. Zhruba rok provozuje projekt Housing First (Bydlení především), v rámci kterého rozdělil dohromady jedenáct bytů jednotlivcům i rodinám v sociální tísni. Rozšíření programu ale brání nedostatek obecních bytů.

Zón se zvýšeným výskytem sociálně nežádoucích jevů dlouhodobě přibývá. Ke konci minulého roku je v různém rozsahu podle dat Institutu pro sociální inkluzi vyhlásilo na padesát obcí – například Bohumín, Děčín, Duchcov, Cheb, Karviná, Kladno, Litvínov či Most. Desítky dalších o zavedení bezdoplatkových zón uvažují, nebo jej dokonce již připravují.

Na dalších místech, například v ostravské městské části Moravská Ostrava a Přívoz či v obci Velké Hamry, ovšem radnice narazily na zamítavé stanovisko nadřízených orgánů státní správy. Jinde se obce snaží problém sociálně vyloučených lokalit řešit domluvou s majiteli problematických objektů. Tak postupoval i Jablonec nad Nisou, který chce budovy v nejkritičtějším stavu vykoupit a zbourat.

Ústavní soud brzy rozhodne o bezdoplatkových zónách
Institut zóny se zvýšeným výskytem sociálně nežádoucích jevů zavedl pozměňovací návrh k novele zákona o pomoci v hmotné nouzi, se kterým přišel dnešní senátor Vladislav Vilímec (ODS). V minulém volební období jej podpořily všechny sněmovní strany s výjimkou ČSSD. Zákon ovšem u Ústavního soudu obratem napadla skupina senátorů vedená Renatou Chmelovou (KDU-ČSL), Jiřím Dienstbierem (ČSSD) a Václavem Láskou (SEN 21).

Proti ústavní stížnosti se vymezila města, která bezdoplatkové zóny vyhlásila, případně jejich vyhlášení zvažovala. V rámci takzvaného Kladenského memoranda se patnáct z nich v květnu minulého roku zavázalo k obraně krajně sporného zákonného ustanovení před Ústavním soudem. Kromě samotného Kladna své podpisy připojili i zastupitelé Ústí nad Labem, Chebu, Mostu, Slaného, Bíliny či Ostravy-Vítkovice.

Rozhodnutí Ústavního soudu se očekávalo již na sklonku minulého roku, stále však nepřišlo, což de facto blokuje možnost právní revize bezdoplatkových zón. „Krajské soudy pozastavily správní řízení, ve kterých se rozporovalo například vyhlášení zóny bez doplatku na bydlení na celém území Kladna – a zřejmě to tak zůstane do té doby, než Ústavní soud rozhodne,“ ozřejmil Deníku Referendum Hon.

„Ať už Ústavní soud vynese jakýkoliv verdikt, tak se otevře prostor ostatním soudům, aby mohly prozkoumat, zda v konkrétních případech nebyl dezinterpretován zákon o pomoci v hmotné nouzi. Je možné, že se celý systém bezdoplatkových zón začne rozpadat. Ale těžko říci, nakolik je to pravděpodobné, v současné chvíli se jedná o spekulaci,“ uzavřel.


A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.