Členové romské rady opustili jednání. Protestují proti bezdoplatkovým zónám
Jan GruberRada vlády pro záležitosti romské menšiny již loni na podzim vyzvala kabinet Andreje Babiše, aby zrušil ustanovení zákona, které obcím umožňuje vyhlásit bezdoplatkové zóny. Vláda však nic neučila. Členové Rady proto opustili úterní jednání.
Jedenáct členů a členek Rady vlády pro záležitosti romské menšiny opustilo úterní jednání tohoto poradního orgánu vládního kabinetu na protest proti politice vlády Andreje Babiše (ANO) v demisi. Ta odmítá vyslyšet usnesení Rady z loňského prosince, které Babiše a jeho kabinet vyzývá ke zrušení ustanovení zákona o pomoci v hmotné nouzi, jež umožňuje městům a obcím na svém území vyhlásit takzvané oblasti se zvýšeným výskytem sociálně nežádoucích jevů a v těchto územích následně nevyplácet doplatek na bydlení.
„Odmítáme být nadále pouze loutkami a alibi pro současnou vládu, která ignoruje usnesení romské rady a přijímá opatření, jež existenčně ohrožují desítky tisíc nízkopříjmových domácností,“ uvedli členové a členky Rady ve společném prohlášení. Místopředsedkyně Rady Martina Horváthová doplnila, že vyhlašování bezdoplatkových zón nelze považovat za vhodný nástroj boje s byznysem s chudobou. „Naopak je to nástroj, jak se města zbavují lidí, kteří se jim zkrátka nehodí,“ řekla Horváthová.
Radní rovněž připomněli, že vláda je zavázána plnit opatření vyplývající ze Strategie sociálního začleňování, která si za jeden z hlavních cílů vytkla snížit počet osob ohrožených sociálním vyloučením o třicet tisíc. „Místo toho však vládní kabinet razí represivní politiku nulové tolerance, která prohlubuje segregaci a dostává občany České republiky do bezvýchodné situace,“ uvedli členové a členky Rady s poukazem na hrozící vystěhování desítek lidí z ubytoven v Ústí nad Labem.
Návrh na zrušení kritizovaných ustanovení zákona o pomoci v hmotné nouzi podala k Ústavnímu soudu již loni skupina senátorů a senátorek. Podle nich je platné znění zákona rozporné s Ústavou zaručeným principem rovnosti, svobody pohybu a pobytu a zároveň narušuje nepodmíněnost ochrany lidských práv. Napadené části zákona odpírají právo na doplatek některým osobám, které jinak podmínky pro jeho výplatu splňují, neboť se zjevně ocitají v hmotné nouzi a pomoc státu potřebují. Nicméně z důvodu, že žijí v oblasti, která byla obecním úřadem v přenesené působnosti prohlášena v podstatě za ghetto či chudinskou čtvrť, pozbývají na tuto pomoc právo.