Snížení doplatku na bydlení o jednu třetinu a zpřísnění podmínek pro nárok na příspěvek na bydlení chce prosadit vláda v demisi. Ministryně práce a sociálních věcí Jaroslava Němcová (ANO) návrhy předložila do zkráceného mezirezortního připomínkového řízení. Kabinet Andreje Babiše (ANO) očekává, že změny omezí obchod s chudobou. Platforma pro sociální bydlení upozorňuje, že účinnou odpovědní na nedostupnost a přemrštěné ceny bydlení je soustavná výstavba sociálních bytů.

„Obáváme se, že navrhovaná opatření nebudou mít kýžený efekt. Již v minulosti se ukázalo, že snižování doplatku na bydlení nepřispělo ke zlevňování cen bytů na ubytovnách,“ řekl Deníku Referendum Matěj Hon z Platformy pro sociální bydlení. „Stát by naopak měl obcím pomoci budovat sociální bydlení. Teprve poté může přistupovat k represivním opatřením a snižováním dávek,“ dodal.

Boj proti chudým, ne proti chudobě

Předkládaná novela zákona o pomoci v hmotné nouzi snižuje maximální výši doplatku na bydlení o třicet procent. „Jedná se o opatření, které zajistí, aby pronajímatelé substandardního bydlení neměli neúměrné zisky a neobohacovali se tak na chudobě druhých. Jelikož se jedná o bydlení v substandardních typech, není důvod do těchto typů bydlení poskytovat vyšší částky,“ zdůvodnilo krok ministerstvo práce a sociálních věcí.

Pokud bude zákon schválen, tak se člověku bydlícímu na ubytovně v menším městě sníží doplatek na bydlení o téměř patnáct set korun měsíčně a tříčlenná rodina přijde o bezmála tři tisíce. V Praze se změny dávkové politiky do rodinných rozpočtů promítnou ještě výrazněji. Jednotlivec si oproti současnému stavu pohorší o více než dva tisíce tři sta a rodina s jedním dítětem o čtyři a půl tisíce.

Platforma pro sociální bydlení již v minulém volebním období, kdy se ke snížení doplatku na bydlení rozhodla ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD), upozorňovala, že takové opatření povede leda k prohlubování sociálního vyloučení. Podle Platformy budou lidé navíc nuceni hradit náklady na bydlení z jiných zdrojů, zejména z dávek na živobytí, neboť bydlení nijak nezlevní.

Rezort práce a sociálních věcí si před čtyřmi lety nechal společností Deloitte k tématu zpracovat reprezentativní šetření. Z jeho závěrů je zřejmé, že devadesát procent obyvatel ubytoven hledá jiné bydlení, ale celých osmasedmdesát je nuceno na ubytovně zůstat z ekonomických důvodů. Hlavním problémem je tedy nedostatek, respektive nedostupnost vhodných bytů, do kterých by si lidé v sociální a ekonomické nouzi mohli nastěhovat.

Objem vyplácených dávek setrvale klesá

Cíl novely zákona o státní sociální podpoře je obdobný. Rezort práce a sociálních věcí totiž plánuje snížit dostupnost příspěvku na bydlení prostřednictvím nových pravidel, která jeho pobírání vyloučí. Dnes má na příspěvek nárok každý, komu nestačí třicet procent příjmů — v Praze pak pětatřicet — na pokrytí nákladů na bydlení.

Podle nových pravidel by ovšem na příspěvek nedosáhli ti, kteří jsou vlastníky či spoluvlastníky jiné nemovitosti určené k bydlení, nebo mají s pronajímateli bytů, v nichž žijí, sjednanou úhradu nákladů na bydlení paušální platbou. Ministryně Němcová dále chce do okruhu společně posuzovaných osob pro přiznání státní podpory zahrnout všechny obyvatele daného bytové jednotky bez ohledu na to, kde mají hlášený trvalý pobyt.

„Toto opatření,“ píše ministerstvo, „omezí fiktivní rozestěhování rodin, kdy výdělečný člen rodiny je trvale hlášen v jiném bytě, a zbytek rodiny tak dosáhne na příspěvek na bydlení. Dále by se omezilo poskytování příspěvku studentům, kteří deklarují nulový příjem a nemají nijak upravenou vyživovací povinnost ze strany rodičů.“

V neposlední řadě ministryně Němcová navrhuje, aby byla výplata příspěvku podmíněna i určitým násobkem životního minima, který jednotlivci, případně rodině zůstane po uhrazení nájmu. Například matka samoživitelka by podle nových pravidel neměla nárok na pomoc od státu tehdy, pokud by ji po zaplacení nejemné zbylo více než sedm tisíc tři sta korun měsíčně. V případě rodiny se dvěma dětmi by rozhodná částka pro přiznání příspěvku činila dvanáct tisíc šest set.

K navrhovaným změnám je třeba uvést, že výdaje státního rozpočtu na doplatek a příspěvek na bydlení, stejně jako i počet jejich příjemců, setrvale klesají. V porovnání s prvním čtvrtletím minulého roku klesl počet lidí, kteří pobírají příspěvek na bydlení, o osmnáct tisíc. Počet příjemců doplatku na bydlení se pak snížil dokonce o dvacet tisíc. Celkově stát na obou formách podpory oproti minulému roku za první tři měsíce vyplatil o čtyři sta milionů korun méně.